Ceny čipů rostou o stovky procent. AI začíná tlačit inflaci

Boom umělé inteligence začíná mít vedle růstu i svou odvrácenou stranu. Prudký nárůst poptávky po výpočetním výkonu žene ceny čipů, energie i práce vzhůru a přispívá k novým inflačním tlakům v ekonomice.

Podle obchodníka Chrise Barbera, který se v IT byznysu pohybuje přes čtvrt století, se ceny pamětí naprosto vymkly kontrole. „Vyměnit samotné paměti se už nevyplatí,“ uvedl s tím, že RAM čipy, které před půl rokem stály 100 dolarů, se nyní prodávají zhruba třikrát dráž. Klientům proto radí vyhnout se nákupu jednotlivých komponent a rovnou pořizovat nové počítače.

Růst cen IT komponent je z naprosté většiny tažen vysokou poptávkou po výpočetním výkonu a potřebou budovat nová a větší datacentra. Dopad zdražování v IT sektoru však bude pravděpodobně širší a postupně se propíše do celé ekonomiky.

Rychlý rozvoj umělé inteligence sice podporuje růst americké ekonomiky, zároveň však představuje významný inflační tlak. Vysoké investice do AI infrastruktury zvyšují poptávku po kapitálu i pracovní síle, což přispívá k růstu cen. K tomu se přidává silný akciový trh, boj o kvalifikované pracovníky a v neposlední řadě i rostoucí cena elektřiny.

Software a IT příslušenství v květnu meziročně zdražily o rekordních 14,5 %. Podle agentury Bloomberg by samotné paměti mohly zvýšit celkovou inflaci až o 40 bazických bodů. Ve svém výzkumu zároveň uvedla, že průměrný meziroční nárůst cen čipů dosahuje 237 % a na inflaci by se měl nejvíce projevit v první polovině příštího roku. Zdražovat by měly zejména mobilní telefony a také nové automobily.

Zdroj: Bloomberg

Michael Pearce z poradenské společnosti Oxford Economics uvedl, že čipy budou hlavním faktorem, který bude inflaci držet zvýšenou po zbytek letošního roku. „Čipové cykly jsou ale historicky velmi volatilní a ceny mohou rychle klesnout, jakmile se nabídka přizpůsobí,“ dodal.

Výstavba AI infrastruktury zároveň vytváří pracovní místa ve stavebnictví, od svářečů přes elektrikáře až po specialisty na vzduchotechniku. Silnou poptávku po pracovní síle potvrzují i data z amerického trhu práce, kde v květnu přibylo 172 tisíc pracovních míst.

Současný vývoj přitom připomíná klasický investiční cyklus. Prudký růst poptávky po nové technologii nejprve vede k nedostatku kapacit a růstu cen, což je patrné zejména u čipů a energetických vstupů. Jakmile se však nabídka začne přizpůsobovat, může se tento efekt postupně obracet. AI tak může v krátkém období inflaci zvyšovat, zatímco v delším horizontu ji naopak tlumit prostřednictvím vyšší produktivity. Pro představu, inflační křivka AI boomu by měla připomínat obrácené J.

Podle hlavní ekonomky společnosti Wolfe Research Stephanie Roth je však tento dezinflační efekt stále vzdálený a v nejbližších letech bude AI naopak představovat spíše zdroj cenových tlaků.