Studie Forvis Mazars: Česká republika má nejnižší základní sazbu DPH ve V4, ale patří k zemím s vyšší sníženou sazbou v regionu CEE

Většina zemí střední a východní Evropy v posledních letech přistoupila k postupnému zvyšování základních sazeb DPH a k omezování rozsahu snížených sazeb. Česká republika si i po letošních úpravách v okolních státech zachovává standardní sazbu DPH ve výši 21 %, která je v rámci zemí V4 aktuálně nejnižší. Naopak tuzemská snížená sazba 12 % zůstává v rámci V4 nad úrovní hlavních snížených sazeb v Polsku a Maďarsku a v rámci sledovaného vzorku 25 zemí střední a východní Evropy a střední Asie patří k vyšším sníženým sazbám. Vyplývá to z aktuální studie „CEE Tax Guide 2026“ poradenské společnosti Forvis Mazars.

V rámci V4 došlo v období 2025–2026 k dalšímu sbližování výše základních sazeb. Maďarsko si zachovává nejvyšší standardní sazbu 27 %, Polsko uplatňuje sazbu 23 % a Slovensko už v loňském roce zvýšilo základní sazbu na 23 %. Česká republika tak se svou 21% standardní sazbou představuje zemi s nejnižším základním zdaněním spotřeby v rámci V4, byť stále nad úrovní některých západoevropských států (sazba 19 % platí například v Německu).

Zcela odlišný obrázek však studie ukazuje u snížených sazeb. Česká republika i nadále uplatňuje jedinou sníženou sazbu ve výši 12 %, která se vztahuje například na potraviny, zdravotnické zboží a léčiva, ubytovací a stravovací služby, veřejnou dopravu, teplo, kulturní a sportovní akce či některé tiskoviny. Ostatní státy V4 přitom nadále kombinují více nižších sazeb – Polsko uplatňuje snížené sazby 8 % a 5 %, Maďarsko sazby 18 % a 5 %. Na Slovensku vedle základní sazby platí i „mezisazba“ 19 % pro široký okruh zboží a služeb a nejnižší 5% sazba pro vybrané základní komodity. „Z fiskálního pohledu je zajímavé, že Česká republika má v rámci V4 nejvyšší jednotnou sníženou sazbu, zatímco sousední země využívají kombinaci více nižších sazeb pro široké spektrum základního zboží a služeb,“ komentuje situaci v rámci V4 senior manažer daňového oddělení Forvis Mazars v České republice Petr Drahoš.

Studie Forvis Mazars zároveň potvrzuje, že Česká republika si udržuje obdobné nastavení dalších klíčových parametrů DPH jako sousední země. Všechny státy V4 umožňují propojeným společnostem využít režim skupinové DPH registrace, který je však v rámci 25 zkoumaných států stále spíše výjimkou. Tři ze čtyř států V4 umožňují malým podnikatelům / podnikům vyhnout se povinné registraci k DPH. V tuzemsku platná prahová hodnota pro povinnou registraci k DPH činí 2 miliony Kč ročně, přičemž při překročení hranice 2 536 500 Kč vzniká plátcovství bez odkladu. V Polsku a na Slovensku toto zjednodušení platí také, ale prahové limity jsou nižší (50 000 EUR na Slovensku a 240 000 PLN v Polsku). Maďarsko žádnou minimální hranici pro registraci k DPH nemá.

Při pohledu na širší region CEE studie zaznamenává v roce 2026 růst základních sazeb DPH u několika států. Rumunsko zvýšilo svou základní sazbu z 19 % na 21 % a současně sloučilo dosavadní snížené sazby 5 % a 9 % do jednotné 11% sazby. Část zboží a služeb, která dříve profitovala ze snížených sazeb (například fotovoltaické systémy), přešla do standardního pásma. Estonsko navýšilo základní sazbu z 22 % na 24 %. V Litvě došlo ke zvýšení obecné snížené sazby daně z 9 % na 12 %, přesunu některých komodit (například tepla pro domácnosti) do základní 21% sazby a přeřazení knih do nižší 5% sazby. Nejvýraznější nominální nárůst zaznamenal Kazachstán, kde standardní sazba vzrostla z 12 % na 16 %. 

„V řadě zemí regionu dochází k postupnému omezování rozsahu snížených sazeb a k přesunu části zboží a služeb do základního pásma. Nejde jen o snahu zvýšit daňové výnosy, ale i o zjednodušení systému a omezení prostoru pro chybnou aplikaci nebo zneužívání snížených sazeb,“ dodává Petr Drahoš. 

Další oblastí, kde se rozdíly mezi jednotlivými státy prohlubují, je digitální správa DPH. Maďarsko rozvíjí systém e VAT, v jehož rámci daňová správa na základě on line reportingu faktur připravuje plátcům předvyplněná DPH přiznání, a od konce roku 2025 postupně zavádí plně elektronické účtenky. Chorvatsko od roku 2026 spouští systém Fiscalization 2.0 s povinným vystavováním strukturovaných e faktur v reálném čase. V Polsku se stal od 1. dubna 2026 pro všechny polské plátce DPH povinným systém elektronické fakturace (tzv. KSeF), který vyžaduje, aby podnikatelé v sektoru B2B přijímali a uchovávali strukturované elektronické faktury prostřednictvím centralizované platformy spravované polským ministerstvem financí. Rumunsko rozšiřuje povinné e faktury i na B2C transakce a současně dokončilo implementaci standardizovaného auditního souboru pro daňové účely (SAF T) pro všechny kategorie plátců.

„Výše a počet sazeb DPH jsou jen jednou částí obrazu. Pro srovnání reálného zatížení spotřeby, konkurenceschopnosti a administrativní zátěže podnikatelů je rozhodující, jaké konkrétní druhy zboží a služeb do jednotlivých sazeb spadají, jak jsou nastavené limity pro povinnost registrace k DPH a jak efektivně funguje digitální správa daně.“ uzavírá Petr Drahoš.

Přečtěte si také k úrokovým sazbám