Musk bude po dnešním vstupu SpaceX na burzu tak bohatý, že by mohl koupit všechny byty v Praze, k tomu splatit veškerý státní dluh ČR, pořídit dvacítku největších českých firem, postavit Čechům bezmála milion bytů a ještě až 20 jaderných bloků

Svět má prvního dolarového bilionáře. Pokud dnešní vstup na burz ocení společnost SpaceX na 1,8 bilionu dolarů, jak se předpokládá, podíl jejího zakladatele Elona Muska získá hodnotu 866 miliard dolarů. Když se připočte jeho majetek v Tesle, jde o 1,1 bilionu dolarů, tedy zhruba 23 bilionů korun (roční HDP ČR je zhruba 9 bilionu). 23 bilionů, to je více, než kolik mají dohromady Larry Page, Sergey Brin, Jeff Bezos a Larry Ellison, kteří spolu s Muskem tvoří pětici světově těch úplně nejbohatších. Pokud by se Musk rozhodl svého zmíněného bohatství postupně zbavit tak, že by utrácel milion dolarů (takřka 21 milionů korun) den co den, zabralo by mu to přes 3000 let.

Muskových vyhlížených 23 bilionů korun, představuje částku, která výrazně přesahuje běžnou představivost. Při srovnání s českou ekonomikou by za ni bylo možné pořídit značnou část domácího majetku a stále by zůstaly prostředky v řádu bilionů korun.

Pokud by Musk teoreticky koupil všechny byty v Praze, zaplatil celý český státní dluh a současně převzal dvacet největších firem působících v České republice, stále by mu podle orientačních propočtů zůstalo přibližně šest až osm bilionů korun.

Hodnota pražského bytového fondu se při současných cenách pohybuje okolo osmi bilionů korun. Český státní dluh činí zhruba 3,7 bilionu korun a souhrnná hodnota dvaceti největších českých společností se pohybuje kolem čtyř až pěti bilionů korun. Celkové náklady na takovou hypotetickou transakci by tak dosáhly přibližně 15 až 17 bilionů korun.

Ani poté by však Muskův majetek nebyl vyčerpán. Zbývajících šest až osm bilionů korun by například stačilo na výstavbu přibližně 1,2 až 1,6 milionu nových bytů při průměrné ceně pět milionů korun za jeden byt. Takové množství představuje významnou část celého českého bytového fondu.

Stejná suma by zároveň umožnila mimořádně rozsáhlou investici do energetiky. Jeden nový jaderný blok v Dukovanech má podle současných odhadů stát přibližně 200 miliard korun. Za peníze, které by Muskovi zůstaly i po nákupu všech pražských bytů, splacení státního dluhu a převzetí dvaceti největších českých firem, by tak bylo možné postavit zhruba 30 až 40 nových jaderných bloků. To je několikanásobně více, než kolik jich dnes Česká republika provozuje, a znamenalo by to jednu z největších energetických investic v dějinách světa.

Za zbývající částky, pokud by ji rozdělil „půl na půl“, by Musk mohl v ČR postavit až dvacet jadernách bloků a současně až 800 000 nových bytů.

Alternativně by bylo možné rozdělit zbývající prostředky mezi všechny obyvatele země. Každý z přibližně 10,9 milionu obyvatel České republiky by v takovém případě získal zhruba 550 až 730 tisíc korun.

Přestože jde pouze o myšlenkový experiment, dobře ilustruje mimořádný rozsah majetku nejbohatších lidí světa v porovnání s ekonomikou středně velkého evropského státu. Částka 23 bilionů korun odpovídá zhruba dvojnásobku ročního hrubého domácího produktu České republiky a několikanásobně převyšuje roční výdaje státního rozpočtu.

Podobné hypotetické nákupy by však v praxi nebyly realizovatelné. Samotný pokus o odkup tak rozsáhlého objemu aktiv by vedl k prudkému růstu jejich cen a skutečné náklady by byly výrazně vyšší než odhady vycházející z dnešních tržních hodnot. Právě proto jde především o ilustraci řádu velikosti mimořádného bohatství, nikoli o realistický investiční scénář. Současně, kdyby Musk měl naráz prodat své akcie SpaceX či Tesly, aby mohl stavět jaderné bloky v ČR nebo uhradit český dluh, cena akcií by se velice dramaticky propadla, takže za nynější cenu by je neprodal ani vzdáleně.

Hlavní ekonom, Trinity Bank