ETS 2 se rýsuje. Stabilnější trh, ale citelný dopad na domácnosti - Rozbřesk

Evropská unie dolaďuje podobu nového trhu s emisemi pro dopravu a vytápění. Změny mají snížit cenovou volatilitu a zvýšit předvídatelnost systému ETS 2, zároveň ale už dnes naznačují, že dopady na spotřebitele budou hmatatelné.

Systém EU ETS 2 představuje samostatný emisní trh, oddělený od dosavadního ETS 1, a zaměřuje se na emise ze silniční dopravy a vytápění budov. Povinnost nakupovat povolenky nebude dopadat přímo na domácnosti, ale na dodavatele paliv a energií, kteří tyto náklady promítnou do koncových cen. Spuštění systému je plánováno na rok 2028.

Rada EU se s Evropským parlamentem nově dohodla na úpravách, které mají pomoci stabilizovat budoucí fungování trhu. Klíčovou změnou je prodloužení fungování rezervy tržní stability (MSR) i po roce 2030. Zároveň se zdvojnásobuje objem mimořádného uvolnění povolenek z 20 na 40 milionů, pokud cena překročí 45 EUR za tunu CO2 (v cenách roku 2020). Mechanismus má zároveň umožnit postupné uvolňování povolenek i v situaci, kdy jejich množství v oběhu klesne pod stanovenou hranici. Cílem je snížit nejistotu a předejít prudkým cenovým výkyvům na nově vznikajícím trhu, i když dohoda ještě čeká na formální schválení.

Dopady ETS 2 se do ekonomiky promítnou především skrze růst cen energií. Při ceně povolenky odpovídající zhruba 55 EUR v dnešních cenách by podle dostupných odhadů vzrostla cena benzínu asi o 4 Kč na litr a nafty o přibližně 4,3 Kč. To znamená nárůst kolem 11 %. U zemního plynu by šlo o zdražení zhruba o 13 % a u uhlí až o třetinu. V českých podmínkách by to při průměrném ročním nájezdu 19 155 km a spotřebou 6,6 l/100 km znamenalo navýšení nákladů na provoz automobilu přibližně o 5 tisíc korun ročně. Co se týče vytápění, pokud domácnosti používají k vytápění uhlí, při spotřebě 4 tuny za sezónu by došlo ke zvýšení nákladů o zhruba 12 000 Kč. Vytápění zemním plynem s průměrnou spotřebou 10,55 MWh by se ročně prodražilo o 3 486 Kč. Tyto náklady se nejvíce projeví u nízkopříjmových domácností.

Právě sociální dopady mají zmírnit výnosy ze systému ETS 2. Ty mají plynout mimo jiné do Sociálního klimatického fondu, z něhož by na úrovni EU mohlo být rozděleno až 65 miliard eur. Pro Česko by to mohlo znamenat až 40 miliard korun na kompenzace pro zranitelnější domácnosti a podporu investic do úspor energie.

Debata o ETS 2 se však v Česku vede i na politické úrovni. Část politické reprezentace se k systému staví spíše odmítavě. Odmítnutí implementace systému ETS 2 by však neslo značná rizika – od zahájení řízení ze strany Evropské komise a hrozby denních sankcí do doby implementace směrnice až po ztrátu přístupu k evropským fondům, včetně prostředků ze Sociálního klimatického fondu. Tím by Česko mohlo přijít o desítky miliard korun.

TRHY

Koruna

Česká koruna dál pozvolna posiluje. Na jedné straně se jí líbí pád cen ropy, na druhé straně rostou šance na růst úrokových sazeb v Česku. Po Janu Procházkovi včera indikoval možný růst sazeb v červnu i guvernér Aleš Michl, což jen potvrzuje náš aktualizovaný výhled na úrokové sazby, který předpokládá signalizační růst sazeb v červnu, a ještě jeden další na jednom z nadcházejících zasedání (srpen-listopad). Koruně se ve stávajících podmínkách může relativně dařit a může se pokoušet své zisky opatrně rozšiřovat.

Eurodolar

Ačkoliv ve hře bylo zasedání ECB a další důležitá data v USA, nakonec to byla ropa a situace v Perském zálivu, které hýbaly eurodolarem. Americký prezident Donald Trump totiž provedl další názorovou otočku a namísto záměru bombardovat Írán oznámil, že mírová dohoda s ním je na spadnutí. Výsledkem byl prudký pád cen ropy, který se reverzně projevil posunem eurodolaru vzhůru.

Nicméně, ačkoliv ceny ropy jdou i dnes dolů (Brent je již pod 90 USD za barel), tak z Perského zálivu přicházejí stále rozporuplné zprávy (Írán dnes údajně vyslal několik dronů mimo jiné i na americké základny v regionu). Aneb pro cenu ropy to ještě nemusí být jednosměrná cesta dolů, která by podporovala další zisky eurodolaru.