PilotInnCities: Agilní pilotování přináší konkrétní inovace do evropských měst

11. 6. 2026

Projekt je realizován v rámci programu Interreg Danube Region a propojuje 11 partnerů ze šesti zemí Podunajského regionu. Jeho cílem je usnadnit zavádění inovativních Smart City řešení do praxe měst a obcí a překonat bariéry, které tento proces často zpomalují. Významnou roli v projektu hraje Česká republika – Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR vystupuje jako vedoucí partner celého konsorcia a na realizaci se podílí také agentura CzechInvest.

Agilní pilotování: rychlá cesta od nápadu k řešení

Základem projektu je metoda tzv. agilního pilotování, která umožňuje testovat inovace prostřednictvím menších, časově omezených experimentů přímo v prostředí měst. Namísto složitého plánování a dlouhých investičních cyklů se zde pracuje s rychlým ověřením řešení v praxi.
Význam tohoto přístupu spočívá především v tom, že umožňuje městům i firmám „učit se za pochodu“. Inovace nejsou pouze teoretickým návrhem, ale procházejí reálným testováním, během kterého se postupně upravují, zlepšují a připravují na širší využití.

Piloty napříč Evropou

Pilotní projekty byly realizovány ve všech zapojených zemích – vedle České republiky například na Slovensku, v Německu, Maďarsku, Rumunsku či Srbsku. Celkem vzniklo 26 pilotních akcí, které se zaměřily na široké spektrum témat, od energetiky a mobility až po digitalizaci veřejných služeb nebo kvalitu života ve městech.
Každý pilot přitom reagoval na konkrétní potřeby daného města. Právě tato kombinace mezinárodní spolupráce a lokálního testování umožnila, aby se zkušenosti sdílely napříč regiony, a zároveň aby vznikala řešení skutečně využitelná v praxi.

Česká republika: od testování k inspiraci

Česká republika byla jedním z klíčových prostředí, kde se principy agilního pilotování ověřovaly v praxi. Pilotní projekty probíhaly například v Liberci, Ústí nad Labem, Plzni, Praze, Olomouci nebo v Bystřici u Benešova a zaměřovaly se na aktuální témata rozvoje měst.
V České republice se principy agilního pilotování promítly do konkrétních projektů, které byly realizovány ve spolupráci měst, inovativních firem i dalších partnerů. Tyto piloty ukazují šíři možných přístupů k rozvoji chytrých měst i praktický dopad inovací.
Například v Bystřici u Benešova byl testován pokročilý software pro návrh a optimalizaci energetických systémů, který umožňuje modelovat fungování komunitní energetiky a hledat efektivní řešení pro města i obce.
V Ústí nad Labem vznikl projekt zaměřený na aktivní zapojení obyvatel do života města prostřednictvím digitální platformy komunitních výzev, která motivuje občany k participaci a posiluje vztah k místu, kde žijí.
Liberec se zaměřil na testování inovativního materiálu z recyklovaného skla, který přispívá ke zlepšení mikroklimatu ve městě. Tento materiál dokáže zadržovat vlhkost a přirozeně snižovat teplotu v okolí, což je důležité zejména v kontextu adaptace na klimatickou změnu.
V Plzni byl pilotně nasazen systém pro komplexní monitoring a řízení hospodaření s vodou, který umožňuje sledovat spotřebu v reálném čase, předcházet haváriím a lépe plánovat využití vodních zdrojů.
Další piloty se zaměřily na digitalizaci veřejné správy, například prostřednictvím hlasově ovládaného asistenta pro práci s dokumenty, nebo na oblast vzdělávání a prevence, kde byla testována aplikace sledující sociální klima ve školách a pomáhající pedagogům i rodičům lépe reagovat na rizikové situace.
Podrobnější přehled všech realizovaných pilotních aktivit je dostupný na stránkách projektu.
Zkušenosti z těchto aktivit potvrzují, že skutečnou hodnotu nepřináší jen samotná technologie, ale především spolupráce mezi městem a inovátorem. Právě schopnost společně definovat problém, testovat řešení a upravovat ho podle zpětné vazby se ukázala jako klíčová.

Výstupy projektu: metodika, nástroje i inspirace

Vedle samotných pilotních projektů přinesl PilotInnCities také důležité systémové výstupy, které mohou města využívat i po skončení projektu. Patří mezi ně zejména metodika agilního pilotování a akční plán pro její zavádění, stejně jako další analytické a metodické materiály. Tyto materiály poskytují městům konkrétní návod, jak systematicky pracovat s inovacemi, jak nastavovat pilotní projekty a jak budovat funkční inovační ekosystém.

Závěr projektu a jeho další dopad

Výsledky projektu byly představeny v červnu 2026 na mezinárodní akci URBIS – The Smart Cities Meetup v Brně, kde se setkali zástupci veřejné správy, firem i výzkumných institucí. Vedle prezentace konkrétních pilotních projektů zde zazněly i zkušenosti s jejich implementací a diskuse o budoucnosti inovací ve městech.
Projekt PilotInnCities tím nekončí – naopak. Vytvořené metodiky, otestované přístupy i navázaná spolupráce představují pevný základ pro další rozvoj.
Ukazuje se, že inovace ve veřejné správě nemusí být zdlouhavé a složité. Díky agilnímu pilotování mohou být rychlé, praktické a založené na spolupráci. A právě tato kombinace je klíčem k tomu, aby města dokázala reagovat na výzvy dneška i budoucnosti.