Hike nebo stabilita v červnu? Podle ČNB „50 na 50“ (Komentář)

Před začátkem mediální karantény poskytl pro Reuters rozhovor člen bankovní rady Jan Procházka. Na červnovém zasedání ČNB (18. června) očekává rozhodování mezi ponecháním sazeb beze změny a jejich zvýšením o 25 bb, přičemž obě varianty mají podle jeho slov stejnou pravděpodobnost. I v případě zvýšení sazeb by však podle něj nemělo jít o začátek nového cyklu zpřísňování měnové politiky. Zvýšení sazeb až o 100 bb v ročním horizontu, které zaceňují finanční trhy, označil za nerealistické.

Tuzemská inflace za květen byla ve finálním čtení potvrzena na 2,1 % y/y. Meziroční inflaci dále tlumí ceny potravin, jejich meziměsíční nárůst v květnu však již může naznačovat obrat v důsledku rostoucích nákladů na dopravu. Od začátku konfliktu na Blízkém východě naopak k inflaci výrazně přispívají pohonné hmoty. Ty však svůj meziroční růst v květnu zrychlily kvůli loňské nižší srovnávací základně, zatímco meziměsíčně již mírně zlevnily. Jádrová inflace zůstala stejně jako v březnu a dubnu na 2,9 % y/y. Oproti prognóze ČNB tak byla o desetinu vyšší. V meziměsíčním sezonně očištěném vyjádření dynamika jádrové inflace zvolnila z 0,3 % na 0,2 %. Momentum v podobě tříměsíčního klouzavého průměru tohoto ukazatele však zůstalo zhruba beze změny na 0,3 % a bylo tak nadále zvýšené. Z našeho pohledu inflační data za květen celkově o něco snižují tlak na bezprostřední zvýšení sazeb ze strany ČNB, ten ale i tak v následujících měsících pravděpodobně přetrvá, a to zejména s ohledem na materializující se rizika delšího trvání ropného šoku, narušení dodavatelských řetězců, uvolnění domácí fiskální politiky a nadále zvýšeného růstu mezd. Více zde: https://bit.ly/CPI_May26_CZ.

Inflace v USA za květen zhruba odpovídala očekávání. Hlavním důvodem jejího nárůstu na 4,2 % y/y (nejvýše od roku 2023) jsou primárně dražší pohonné hmoty v důsledku blízkovýchodního konfliktu. Určitou úlevu z pohledu finančních trhů však přinesla jádrová inflace, která sice taktéž zrychlila, ale pouze o desetinu na 2,9 % y/y a v meziměsíčním vyjádření zvolnila z 0,4 % na 0,2 %, což bylo o desetinu pod tržním konsenzem. To celkově poskytuje Fedu pro nejbližší zasedání prostor pro ponechání rozpětí pro jeho klíčovou sazbu na současných 3,50-3,75 %.

Dopady relativně příznivých inflačních čísel ze zámoří a opětovné eskalace na Blízkém východě se na eurodolaru zhruba kompenzovaly. Noční střety mezi USA a Íránem opět zvýšily napětí. Prezident USA Donald Trump navíc vyjádřil nespokojenost s údajným zdržováním vyjednávání ze strany Íránu. Americký dolar dnes k euru oslabil o 0,1 % na 1,156 USD/EUR. Ještě menší relativní pohyby byly proti společné evropské měně k vidění u měn středoevropského regionu. Česká koruna tak zůstala lehce pod 24,20 CZK/EUR, kde ji drží zejména přesvědčení finančního o zvýšení sazeb ČNB již v příštím týdnu.