Komise představuje vůbec první strategie EU pro ostrovy a pobřežní komunity

Komise představuje vůbec první strategie EU pro ostrovy a pobřežní komunity

Evropská komise dnes přijala dvě specializované strategie, jednu pro ostrovy EU a jednu pro pobřežní komunity EU, které poprvé stanoví koordinovaný evropský přístup na podporu obou typů území a uvolnění jejich dlouhodobého potenciálu.

Obě iniciativy zavádějí cílený přístup zaměřený na specifické potřeby a jedinečné výzvy:

• 17 milionů lidí žije na více než 4 000 ostrovech v 16 členských státech EU;
• 95 milionů lidí žijících podél 70 000 km pobřeží EU a v pobřežních oblastech ve 22 členských státech EU.

Za tímto účelem Komise navrhuje soudržný a holistický přístup, který se integrovaným způsobem zabývá hospodářstvím, konektivitou, energetikou, životním prostředím, demografií a bezpečností a jehož cílem je transformovat výzvy, jimž tato území čelí, na příležitosti a trvalé silné stránky. To zahrnuje zajištění toho, aby jejich specifické potřeby byly plně zohledněny v budoucích návrzích a byly v souladu s širšími prioritami EU.

Většina ostrovů EU sdílí společné výzvy, které mají dopad na jejich hospodářskou udržitelnost a kvalitu života, jako je zeměpisná izolace, omezené propojení, vysoké náklady na dopravu a cestovní časy, malé a roztříštěné trhy, nadměrná závislost na cestovním ruchu, nadměrná závislost na fosilních palivech, zranitelnost vůči změně klimatu, demografický pokles, nedostatek vody, omezený přístup k základním službám a další dodatečné náklady spojené s ostrovní povahou.

Na křižovatce mezi pevninou a mořem jsou evropské pobřežní komunity zásadním přínosem. Kombinují bohaté environmentální, kulturní a námořní dědictví se silným potenciálem řídit udržitelnou modrou ekonomiku. Zároveň jsou evropské pobřežní komunity v přední linii změny klimatu, úbytku biologické rozmanitosti moří a pobřeží a znečištění moří, což má dopad na jejich dlouhodobou odolnost a hospodářský růst.  Některé z nich rovněž čelí dalším tlakům, včetně nevyváženého cestovního ruchu, nedostatku cenově dostupného bydlení, sezónnosti hospodářské činnosti a omezených pracovních příležitostí, což vede k emigraci mladých lidí a hospodářské nestabilitě.

Proto je nezbytný individuální přístup. Obě strategie fungují společně a vzájemně se posilují, aby řešily společné tlaky a zároveň reagovaly na jedinečnou realitu ostrovů i pobřežních komunit.

EU tyto vzájemně propojené tlaky uznala a vypracovala dvě vzájemně se doplňující strategie pro vytvoření soudržného rámce v rámci stávajících politik a financování s cílem posílit hospodářské příležitosti, kvalitu života a odolnost.

Strategie pro evropské ostrovy, která obstojí i v budoucnu

Cílem strategie je začlenit potřeby ostrovů a zohlednit výzvy, kterým čelí, do širších politik EU přizpůsobených jejich specifickým potřebám. Je strukturován do čtyř klíčových pilířů:

• Hospodářský rozvoj, konektivita, konkurenceschopnost a inovace: podpora podnikání, diverzifikované místní ekonomiky, udržitelného cestovního ruchu a digitalizace a zároveň řešení nedostatků v konektivitě, které omezují hospodářskou činnost a život na ostrovech.
• Energetická bezpečnost, ochrana životního prostředí a odolnost vůči změně klimatu: urychlení dekarbonizace, energie z obnovitelných zdrojů, přizpůsobení se změně klimatu a ochrany biologické rozmanitosti.
• Komunity a demografie: posílení veřejných služeb, zdravotní péče, bydlení, vzdělávání a sociálního začleňování s cílem zvrátit vylidňování a udržet mladé lidi.
• Bezpečnost a připravenost na krize: posílení odolnosti vůči přírodním katastrofám spojeným s klimatickou krizí, námořními riziky a dalšími nově vznikajícími hrozbami.

Strategie podporuje navázání pravidelného dialogu mezi orgány EU a zúčastněnými stranami zastupujícími zájmy ostrovů, jakož i různá technická podpůrná opatření, včetně budování kapacit a výměny osvědčených postupů. Členské státy se vyzývají, aby do svých budoucích vnitrostátních a regionálních plánů partnerství zahrnuly cílená opatření pro rozvoj ostrovů, včetně opatření souvisejících s ostrovní povahou v oblastech, jako je konektivita, služby a infrastruktura. Členské státy se rovněž vyzývají, aby navrhly územní investiční nástroje na podporu integrovaných strategií pro ostrovy a usnadnění lepší spolupráce.

Strategie pro prosperující pobřežní komunity

Strategie pro pobřežní komunity se zaměřuje na tři priority: 

• V zájmu podpory prosperity podporuje dynamickou, konkurenceschopnou a diverzifikovanou modrou ekonomiku, podporuje inovace, nové obchodní modely – jako je pescatourism, biohospodářství a energie z obnovitelných zdrojů na moři – a vytváří vysoce kvalitní pracovní příležitosti.
• V zájmu posílení odolnosti zvyšuje přizpůsobivost změně klimatu a širším environmentálním, hospodářským, sociálním a bezpečnostním výzvám, zejména prováděním nedávno předložené iniciativy OceanEye.
• V zájmu zvýšení obyvatelnosti podporuje pulzující, inkluzivní a atraktivní místa, kde mohou lidé všech věkových kategorií prosperovat – pracovat, žít a užívat si svého okolí – a zároveň chrání námořní kulturu, dědictví a místní identitu.

Strategie klade důraz na řešení přizpůsobená místním podmínkám a uznává rozmanité potřeby pobřežních komunit – od odlehlých rybářských vesnic až po velká přístavní města.

Mezi klíčová opatření patří:

• Posílení postavení pobřežních komunit v územním plánování námořních prostor prostřednictvím připravovaného aktu o oceánech, podpora udržitelného využívání přírodního kapitálu oceánů, podpora přizpůsobení se změně klimatu a uvolnění příležitostí pro udržitelný růst.
• Podpora klastrů modrého biohospodářství a dodavatelských řetězců v pobřežních oblastech prostřednictvím projektů vedených místními komunitami v rámci budoucí inovační iniciativy EU v oblasti modrého biohospodářství.
• Vytvoření certifikačního systému pro kredity modrého uhlíku s cílem vytvořit nové příležitosti pro služby modré ekonomiky a příjmy pobřežních komunit.
• Pokrok v oblasti odolnosti vůči změně klimatu prostřednictvím zvýšeného posuzování rizik, mapování investic a podpory budování kapacit pro přizpůsobení se změně klimatu na pobřeží, do nichž je zapojena Evropská investiční banka a mise EU zaměřené na přizpůsobení se změně klimatu a obnovu našich oceánů a vod.

Souvislosti

EU je domovem více než 4 000 obydlených ostrovů v 16 členských státech– včetně tří ostrovních národů Kypru, Irska a Malty–, kde žije přibližně 17 milionů lidí. Tyto ostrovy jsou důležitou součástí identity, hospodářství, historie a kulturního dědictví EU. Strategie EU pro ostrovy vychází z rozsáhlých veřejných konzultací, včetně příspěvků zúčastněných stran k výzvě k předložení faktických podkladů, jakož i z příspěvků Evropského parlamentu, Výboru regionů, Evropského hospodářského a sociálního výboru a ostrovních komunit, které se již dlouho zasazují o specializovaný politický rámec.

Mezitím 95 milionů lidí (21 % obyvatel EU) žije podél 70 000 km pobřeží EU nebo v pobřežních oblastech ve 22 členských státech. Strategie EU pro pobřežní společenství byla podobně informována veřejnou výzvou k předložení faktických podkladů, která zajistila, aby její rozvoj utvářely místní hlasy.

Obě strategie jsou v souladu s Evropským paktem o oceánech (zahájeným v roce 2025) a doplňují širší politiky EU v oblasti opatření v oblasti klimatu, soudržnosti a udržitelného rozvoje. Tyto návrhy se však nevztahují na nejvzdálenější regiony EU, neboť se jimi zabývá samostatná specializovaná strategie, která uznává jejich jedinečný status podle článku 349 Smlouvy o fungování Evropské unie. Tato strategie bude představena později v tomto roce.

Pro více informací

Komunikace Ostrovy EU

Komunikace Pobřežní komunity EU 

Informativní přehled o strategii EU pro ostrovy

Informativní přehled o strategii EU pro pobřežní komunity

Evropský pakt o oceánech

Quote