Paradoxy tuzemského trhu práce

Míra nezaměstnanosti klesá jen opticky.

Podíl nezaměstnaných dle metodiky MPSV v květnu poklesl ze 4,9 % na 4,8 %. Po očištění o příznivý vliv sezónnosti ale míra nezaměstnanosti pátý měsíc v řadě vzrostla na 5,0 %, tedy na nejvyšší úroveň od roku 2016. Úřad práce evidoval na konci května 358 852 uchazečů o zaměstnání, zatímco zaměstnavatelé inzerovali celkem 94 380 volných pracovních míst.

Míra nezaměstnanosti sice klesá třetí měsíc v řadě, stojí za tím ale sezónní efekty. V květnu se již každoročně projevuje zvýšená poptávka po pracovní síle před nástupem letní sezóny – zejména v pohostinství a cestovním ruchu. Hlad po zaměstnancích je vidět také ve stavebnictví. Tento pozitivní sezónní vývoj ale maskuje pozvolný strukturální nárůst míry nezaměstnanosti, především v průmyslu. Jeho výkon stagnuje již od roku 2019 a blízkovýchodní konflikt nyní sektor vystavuje dalšímu negativnímu šoku.

Naopak svižně rostoucí mzdová dynamika – v prvním čtvrtletí meziročně o 8,1 % – signalizuje přetrvávající napětí na trhu práce. To platí především pro sektor služeb, kde pozorujeme dvouciferné tempo růstu mezd, podobně jako v segmentu stavebnictví. Oba sektory mají jeden společný jmenovatel – nedostatek pracovní síly, který táhne mzdový růst nahoru.

Celkově tak hodnotíme podmínky na tuzemském trhu práce jako stále napjaté. Svědčí o tom i pohled na obecnou míru nezaměstnanosti (publikovanou Eurostatem na základě výběrového šetření), která v dubnu lehce poklesla na 3,1 % a nadále zůstává jedna z nejnižších v EU.

Pokles registrované míry nezaměstnanosti dosáhl v květnu svého maxima – v červnu dojde ke stagnaci a v červenci k opětovnému nárůstu v souladu s typickou sezónností. Celkově v letošním roce odhadujeme průměrnou míru nezaměstnanosti na úrovni 4,9 %. Rizikem je z našeho pohledu zejména vývoj zaměstnanosti v průmyslu vzhledem k negativním dopadům íránského šoku – ať už přímo skrze drahé energie nebo nepřímo skrze slabší zahraniční poptávku.

Region: AN