Pouze 29 % Němců pokládá zákonnou penzi za mezigeneračně spravedlivou

Celostátní svaz německého pojišťovnictví (GDV) zveřejnil závěry vyplývající z dotazníkového šetření, které na objednávku GDV realizovala společnost YouGov na téma důchodový systém. Ukázalo se, že mnoho respondentů pochybuje o vyváženosti důchodového systému a očekává strukturální reformy. Kapitálové krytí a spolehlivost přitom hrají klíčovou roli.

Stabilita důchodového systému[1] se neopírá jen o sazby příspěvků, rezervy a příplatky Spolku (resp. spolkové vlády). Závisí rovněž na tom, zda lidé považují důchodový systém za spravedlivý. Právě zde se však ukazuje značné napětí. Pouze 29 % německých občanů má dojem, že zákonná penze zohledňuje ve stejné míře zájmy mladších a starších generací.

Jörg Asmussen, výkonný ředitel GDV, je názoru, že důchodový systém může být stabilní pouze tehdy, když je vnímán jako férový. To, že dnes méně než třetina občanů pociťuje zákonný důchod (tj. důchod z veřejného systému – 1. pilíř) jako mezigeneračně spravedlivý, je jasný signál pro potřebu reformy. Současné politické diskuze poskytují šanci vyvinout nosná řešení, jež naplní zájmy všech generací.

V této souvislosti pohled na nově ustavenou „Důchodovou komisi“ vypadá spíše zdrženlivě. Tato komise má předložit do června 2026 návrhy pro dlouhodobě únosnou a mezigeneračně spravedlivou úpravu zabezpečení na stáří. Ovšem 68 % respondentů nemá nebo má jen malou důvěru, že z toho vyplynou reformní návrhy, které budou dlouhodobě stabilizovat důchodový systém. Tato skepse podle Asmussena ukazuje, jak je důležité vybudování důvěry a vysvětlení reforem. Nejde podle něho o vzájemný souboj zákonné penze a kapitálově krytého penzijního pojištění, ale o jejich rozumnou souhru. Podle GDV jsou zapotřebí všechny tři pilíře důchodového systému.

Pokud jde o výchozí body či přístupy k zajištění větší mezigenerační spravedlnosti, tak 62 % respondentů doporučuje rozšíření okruhu osob platících příspěvky. Tento návrh je adresován bezprostředně financující straně průběžného systému. Na druhém místě mezi možnými opatřeními se skórem 47 % skončila silnější podpora zaměstnaneckého a soukromého penzijního pojištění. Asmussen v této souvislosti upozorňuje, že více plátců příspěvků může krátkodobě systému ulehčit, ale dlouhodobě se tím demografický problém nevyřeší, jelikož dodateční plátci rovněž získají své vlastní nároky. Strukturálně schopným z hlediska budoucnosti je prý takový systém, který více sází na kapitálové krytí. V této oblasti je ovšem Německo se zhruba 14 % dosti pod průměrem OECD.

Také u soukromého penzijního pojištění nestojí příslib vysokého výnosu výše než očekávání bezpečnosti finančních prostředků. 31 % výdělečně činných respondentů zvolilo lepší ochranu úspor jako nejsilnější potenciální motiv pro doplňkové penzijní pojištění (spoření). U žen je tato hodnota (34 %) ještě vyšší než u mužů (28 %). Teprve za bezpečností následují vyšší výnosy (27 %) a větší státní podpora (24 %).

Výsledky podle Asmussena ukazují, že pro mnoho lidí je rozhodující především ochrana naspořeného kapitálu. Zabezpečení na stáří musí být spolehlivé, dlouhodobě nosné či udržitelné a nesmí končit příliš brzy. Již dnes žije v Německu podle dat GDV zhruba 3 mil. osob ve věku přes 85 let.

Podle GDV získává ovšem na významu též zaměstnanecké penzijní pojištění. Nejnovější reforma zákona o posílení zaměstnaneckých penzí umožňuje podnikům bez vazby na odbory (resp. kolektivní vyjednávání) automaticky začlenit zaměstnané osoby do systému zaměstnaneckého pojištění, pokud nevyjádří nesouhlas. 52 % zaměstnaných respondentů by takovou nabídku akceptovalo a 27 % je ještě nerozhodnuto. Stojí ovšem rovněž za pozornost, že 12 % respondentů by aktivně vyslovilo nesouhlas. Tato akceptace ukazuje na to, že snadno dostupné přístupy ke kapitálově krytým důchodovým systémům narážejí na (jejich) otevřenost.

Asmussen zdůrazňuje, že zaměstnanecké penzijní pojištění zdaleka ještě nevyčerpalo svůj potenciál. Musí být konstruováno šířeji a dosáhnout zejména na zaměstnance v menších a středních podnicích a v sektoru služeb. To by se dalo realizovat tak, že zaměstnaným osobám se nabídne ze strany zaměstnavatele zaměstnanecká penze a pouze ten, kdo výslovně vyjádří nesouhlas, nebude podle Asmussena začleněn do systému zaměstnanecké penze.

Dotazníkové šetření jasně ukázalo, že diskuze o mezigenerační spravedlnosti nejsou už dávno abstraktní debatou. Dotýkají se totiž zásadní otázky, to znamená toho, jak by měl být německý systém zajištění na stáří konstruován, aby byl dlouhodobě stabilní a vyvážený. Pro GDV je jasné, že zákonná renta zůstane základem důchodového systému. Její dlouhodobá stabilita však předpokládá, že průběžně financovaná plnění (penze) budou doplněna o silnější kapitálově kryté systémy. Proto je třeba dále rozvíjet všechny tři pilíře německého důchodového systému.

[1] Jednalo se o online rozhovory. Celkem se zúčastnilo 2 234 respondentů.