Spokojenost zaměstnanců klesá. Téměř 60 % lidí odchází kvůli špatné atmosféře v práci

Přestože 69 % zaměstnanců v Česku vnímá svou práci pozitivně, jejich celková spokojenost meziročně mírně klesla. Jedním z důvodů může být rostoucí důraz zaměstnanců na příjemnou atmosféru na pracovišti a pohodové mezilidské vztahy v týmu, které ovšem nejsou ve všech firmách samozřejmostí. Téměř 60 % zaměstnanců už dokonce někdy kvůli špatným vztahům nebo negativnímu pracovnímu prostředí změnilo zaměstnání. Nejčastěji šlo o ženy a příslušníky generace Y. Zásadní vliv na atmosféru mají nadřízení a manažeři, firmy ale jejich dovednosti stále nerozvíjejí systematicky. Vyplývá to z aktuálního průzkumu společností Grafton Recruitment a Gi Group.

Toxické prostředí jako jeden z hlavních důvodů výpovědi

Atmosféra na pracovišti dnes stále výrazněji ovlivňuje to, zda zaměstnanci ve firmě zůstanou. Negativní vztahy nebo špatné pracovní prostředí už někdy vedly ke změně zaměstnání u 57 % lidí. Výrazně citlivější jsou v tomto směru ženy, z nichž podobnou zkušenost uvádí 62 %, zatímco u mužů jde o 53 %. Silně tento faktor působí také na generaci Y, kde špatná atmosféra ovlivnila rozhodnutí odejít u 60 % respondentů. Častěji tuto zkušenost uvádějí také černé límečky a zaměstnanci ve službách.

Podobně situaci vnímají i samotné firmy. Tři čtvrtiny zaměstnavatelů potvrzují, že právě negativní vztahy nebo atmosféra na pracovišti patří mezi hlavní důvody odchodů zaměstnanců, nejčastěji tento názor zastávají firmy z logistiky.

„Už delší dobu sledujeme, že zaměstnanci nehodnotí práci jen podle mzdy. Stále větší roli hraje wellbeing, možnost rozvoje, kvalita komunikace nebo vztahy v týmu. Aktuální data ukazují, že právě atmosféra na pracovišti dnes často rozhoduje i o tom, zda lidé ve firmě zůstanou,“ uvádí Jitka Kouba, marketingová ředitelka Grafton Recruitment a Gi Group.

Chybí systematický rozvoj manažerských dovedností

Výsledky průzkumu zároveň ukazují, že kvalita vedení a práce přímých nadřízených výrazně ovlivňují atmosféru v týmech i stabilitu zaměstnanců. Firmy by se proto měly více zaměřit na rozvoj vedoucích pracovníků a jejich schopnosti vést lidi, komunikovat, motivovat zaměstnance a vytvářet pozitivní vztahy uvnitř týmu. Přesto pravidelný rozvoj liniových manažerů deklaruje pouze třetina společností, dalších 43 % se mu věnuje jen příležitostně. Systematická práce s rozvojem manažerských dovedností tak ve většině firem stále chybí.

Práci svých manažerů podle průzkumu hodnotí pozitivně téměř sedm z deseti zaměstnanců a téměř čtvrtina dokonce velmi pozitivně. Neutrální až negativní emoce ale vyjadřuje 30 % respondentů a 2 % zaměstnanců přiznávají, že ve spojení se svým nadřízeným pociťují dokonce vztek. „Manažeři nehrají jen roli zadavatelů práce, ale zásadně ovlivňují každodenní fungování týmů, atmosféru i motivaci zaměstnanců. Firmám přitom často chybí dlouhodobá a systematická práce s tím, jak vedoucí komunikují, dávají zpětnou vazbu nebo pracují s atmosférou v týmu. Nestačí jednorázová školení, rozvoj manažerských a komunikačních dovedností musí být kontinuální,“ upozorňuje Jitka Kouba.

Nejspokojenější jsou boomers a ženy, generace Z mění práci často už po roce

Pozitivní vztah ke své práci aktuálně uvádí 69 % zaměstnanců, oproti loňsku jde ale o mírný pokles. Téměř pětina lidí volí nejvyšší možné hodnocení spokojenosti, zatímco neutrální vztah ke své práci má zhruba čtvrtina zaměstnanců a pouze 6 % ji vnímá negativně. Nejlépe svou práci hodnotí zástupci generace boomers a ženy jsou obecně spokojenější než muži. Naopak nejnižší spokojenost dlouhodobě vykazují modré límečky (65 %).

Podobně situaci vnímají i samotní zaměstnavatelé. Podle nich je ve firmách spokojeno 68 % zaměstnanců, přibližně třetina lidí má ke své práci neutrální vztah a pouze 5 % zaměstnanců je podle firem nespokojených.

„Nejspokojenější jsou dnes podle průzkumu starší generace zaměstnanců. Boomers mají zpravidla stabilnější očekávání od práce a větší toleranci k nedostatkům na pracovišti. Naopak mladší generace mnohem citlivěji vnímají atmosféru v kolektivu, kvalitu komunikace nebo přístup managementu,“ vysvětluje Jitka Kouba a dodává, že trend potvrzují i zahraniční průzkumy, podle nichž zaměstnanci generace Z během prvních let kariéry mění práci už po jednom roce, nejčastěji kvůli hledání lepšího pracovního prostředí, možnostem rozvoje nebo větší smysluplnosti práce. Pro firmy tak bude stále důležitější pracovat nejen s benefity, ale také s firemní kulturou, kvalitou vedení a celkovou atmosférou na pracovišti.

Do průzkumu s názvem Mozaika pracovního trhu se v průběhu 1. čtvrtletí 2026 zapojilo 1500 respondentů z řad zaměstnanců a 324 zástupců firem. Průzkum je unikátní tím, že kombinuje perspektivu zaměstnanců i zaměstnavatelů, a umožňuje tak lépe pochopit, kde se jejich pohledy na pracovní realitu potkávají a kde se naopak rozcházejí.