Revidujeme vzhůru výhled na sazby ČNB, zvýšení bude ve hře již v červnu

ČNB se může snažit včasně “signalizačně” reagovat na rostoucí inflační rizika

Natahující se uzavření Hormuzského průlivu, zvyšující se inflační rizika a relativně odolná domácí ekonomika nás vedou k změně úrokového výhledu - nově očekáváme v tomto roce dva růsty základní repo-sazby ČNB po 25 bps na 4,00%. To nejbližší může přijít již na červnovém zasedání.

Hlavním argumentem je natahující se uzavření Hormuzského průlivu, které postupně vede k zvyšování odhadů pro ceny energií - zejména zemního plynu, u kterého se stále evropské zásobníky pohybují na historicky nízké úrovni naplnění (okolo 40%). Opakovaně jsme proto zvyšovaly naše odhady refixací cen energií pro domácnosti na začátku příštího roku a sekundárních efektů dražších energií a pohonných hmot například v cenách potravin. Efekty podle našich odhadů budou nejvýraznější na začátku příštího roku (2027), kdy se meziroční inflace může pohybovat těsně pod 4% (za celý příští rok náš odhad zatím 3,3% s tím, že se časem může posouvat dál vzhůru).

Druhým hlavním argumentem je odolnost domácí ekonomiky. Za první kvartál sice zklamala slabým růstem (0,2% mom a 2,2% yoy). Ten však odrážel mimořádně silné dovozy a velmi silnou domácí poptávku. Ekonomický růst byl navíc doprovázen mimořádně rychlým růstem investičních úvěrů a také mezd (o 8,2%), které již třetí rok v řadě silně překonávají dynamiku produktivity v české ekonomice. ČNB by pro střednědobou stabilizaci inflace okolo 2% potřebovala vidět dynamiku mezd spíše v okolí 4,5%. Zvýšené mzdy se navíc odráží v relativně vysokém inflačním momentu ve službách (okolo 5%) a zvyšují riziko, že se vnější inflační impuls rychleji přenese z pohonných hmot a energií do zbytku spotřebitelského koše.

Nejistota spojená s naším inflačním i hospodářským výhledem samozřejmě zůstává extrémně vysoká - bude záležet nejen na délce uzavření Hormuzského průlivu, ale i na reakci rozpočtové politiky a eventuálních dalších zásazích české vlády do přirozené “cenotvorby”. To vše může situaci změnit. Na druhou stranu inflační rizika již narostla v posledních týdnech do té míry, že “včasné signalizační” zvýšení úrokových sazeb dává z pohledu centrální banky značný smysl. Nejednalo by se rozhodně o “měnověpolitickou chybu” a včasný pohyb sazeb směrem vzhůru může snížit potřebu zvyšovat sazby výrazněji později v průběhu tohoto roku. Předpokládáme proto, že úrokové sazby mohou jít teoreticky vzhůru již na nejbližším červnovém zasedání a pak na některém z nejbližších dalších (srpen - listopad). Po většinu roku 2027 nově předpokládáme stabilitu úrokových sazeb a věříme, že centrální banka je při nejbližší možné příležitosti spíše bude chtít znovu snížit. K tomu může dojít již na konci roku 2027, kdy by měla inflační vlna začít pomalu odeznívat.