Rakety, Hormuz a útoky na petrochemii. Proč trhy nepanikaří?

Írán a Izrael si během víkendu opět vyměnily sérii přímých útoků. Írán vyslal na Izrael desítky balistických raket, Izrael následně útočil na vojenské cíle i petrochemický komplex v Íránu. Do situace se přitom zapojily také Spojené státy, které podle amerických představitelů pomáhaly se zachytáváním raket. Přesto však cena ropy nereagovala tak prudce, jak by mnozí očekávali.

Ještě před několika týdny by podobná eskalace pravděpodobně vyvolala výrazný růst cen energií a silnou nervozitu na finančních trzích. Tentokrát však ropa po počátečním růstu reagovala relativně klidně. Právě to je možná nejzajímavější signál celé situace.

GRAF: Vývoj ceny ropy Brent (OIL, H1)

Zdroj: xStation5

Konflikt přitom rozhodně nelze označit za bezvýznamný. Izrael zasáhl íránský petrochemický komplex, Írán opět hrozil tvrdší reakcí a napětí se znovu soustředí také kolem Hormuzského průlivu, kterým prochází přibližně pětina světové spotřeby ropy. Donald Trump navíc veřejně vyzýval obě strany k okamžitému zastavení útoků, přičemž krátce po jeho vyjádřeních přišly signály o omezení další eskalace.

Reakce trhu však naznačuje, že investoři dnes přistupují ke geopolitickým událostem jinak než v minulosti. Za poslední roky totiž trhy zažily sérii konfliktů a geopolitických šoků. Od války na Ukrajině až po útoky v Rudém moři. Výsledkem je prostředí, ve kterém investoři nereagují automaticky prudkým růstem cen ropy při každé eskalaci napětí. To neznamená, že riziko zmizelo nebo že trhy konflikt ignorují. Spíše to naznačuje, že investoři věnují větší pozornost tomu, zda události skutečně ovlivňují globální dodávky energií a fyzický tok ropy na světový trh.

Právě proto dnes ropa reaguje na podobné události mírněji než dříve. Situace se však může velmi rychle změnit. Pokud by se konflikt dále rozšířil nebo by došlo k výraznějšímu narušení dopravy přes Hormuzský průliv, energetické trhy by mohly opět reagovat mnohem prudčeji.