Průmysl překvapil solidním růstem, stavebnictví se duben nevydařil (Analýza makroindikátorů)

Průmyslová výroba v dubnu překvapila výrazným meziměsíčním růstem, a to i navzdory růstu velkoobchodních cen energií. Vyšší byly i průmyslové objednávky. Dobré výsledky vykázal i zpracovatelský průmyslu, a to napříč většinou odvětví. Blízkovýchodní konflikt se tak zatím významně negativně do tuzemské průmyslové výroby nepropsal. Do dalších měsíců ale přetrvává riziko spojené s vyššími cenami energií a možným odezněním efektu předzásobení. Vyšší ceny energií se však již odrazily ve výsledcích zahraničního obchodu, jehož výsledek zaostal za očekáváním. Příliš se nedařilo ani stavební výrobě, jejíž výstup meziměsíčně poklesl, a to v jak v inženýrském, tak i pozemním stavitelství.

Průmyslová výroba v dubnu pozitivně překvapila a meziměsíčně vzrostla o 1,4 %. Meziročně byla vyšší o 1,5 %, zatímco tržní konsensus předpokládal 0,5 % a náš odhad počítal se stagnací. Revidovaná data ukazují, že se tuzemskému průmyslu navzdory výraznému nárůstu velkoobchodních cen energií od začátku března dařilo udržet výrobu na solidní úrovni. Průmyslová produkce totiž v březnu meziměsíčně v podstatě stagnovala (po nárůstu o 1,4 % m/m v únoru) a v dubnu svůj růst opět obnovila. Podporu pro výrobu v dalších měsících nabízí i nárůst průmyslových objednávek, což indikuje i lepší hodnocení poptávky mezi průmyslníky v rámci průzkumů podnikatelského sentimentu.

Výroba ve zpracovatelském průmyslu zaznamenala relativně plošný nárůst a v dubnu se meziměsíčně zvýšila o 1,2 %. Významné navýšení výroby oproti březnu zaznamenala především odvětví výroby aut, počítačů, elektronických a optických zařízení či strojírenství. Vyšší ceny energií se tak dosud výrazně nepodepsaly na průmyslové výrobě, přičemž ani energeticky náročná odvětví zatím nevykazují jasné zhoršení od března. Průmysl může dočasně čerpat ze snah o předzásobení před zvýšením cen, PMI i konjunkturální průzkum ale indikují zhoršování hodnocení výrobní situace od března, byť v PMI zůstává nad 50bodovou hranicí a u konjunkturálního průzkumu nad dlouhodobým průměrem.

Poptávka po výrobcích českého průmyslu dále roste. Nové průmyslové zakázky v běžných cenách meziměsíčně vzrostly o 3,3 % v dubnu. Podílel se na to významně sektor výroby motorových vozidel, který zaznamenal nárůst zakázek o 9,8 % m/m. Meziročně byla hodnota průmyslových objednávek v dubnu vyšší o 2,7 %, přičemž poptávka ze zahraničí rostla rychlejším tempem (3,5 % y/y) oproti domácím zakázkám (1,1 %). Růst zakázek byl v průměru za poslední tři měsíce relativně plošný napříč klíčovými sektory. Hodnotu nových průmyslových zakázek ale mohou v současné chvíli nafukovat zdražující ceny vstupů, když ceny průmyslových výrobců v rámci zpracovatelského průmyslu od března narostly o 4 %.

Blízkovýchodní konflikt se zatím významně nepodepsal na poklesu tuzemské průmyslové výroby. Do dalších měsíců ale přetrvává riziko spojené s vyššími cenami energií a možným odezněním efektu předzásobení. Ve střednědobém horizontu by ale domácí průmysl měl těžit z domácího a německého fiskálního stimulu, nově rozvíjejících se odvětví a vyšších výdajů na obranu. Domácí průmysl by v prostředí vyšších cen energií mohl také těžit z vyšší poptávky po úsporných technologiích, v rámci kterých má český průmysl silnou pozici napříč dodavatelským řetězcem.

Výsledek zahraničního obchodu zaostal za očekáváními

Bilance zahraničního obchodu v dubnu vykázala přebytek ve výši 6,8 mld. CZK, což představuje meziroční zhoršení o 11,5 mld. CZK. Výsledek byl výrazně horší, než s čím tržní konsenzus počítal (18 mld. CZK). Po sezónním očištění byl výsledek také horší, když přebytek dosáhl 3,6 mld. CZK ve srovnání s 13,6 mld. CZK v dubnu 2025.

Celkové saldo zahraničního obchodu příznivě ovlivnil zejména meziročně vyšší přebytek obchodu se stroji a zařízeními (o 3,6 mld. CZK) a nižší deficit obchodu s ropou a zemním plynem (o 1,8 mld. CZK), který byl způsoben poklesem dovezeného množství. Naopak negativně se zde odrazilo prohloubení deficitu obchodu s koksem a rafinovanými ropnými produkty (o 7,3 mld. CZK), zhoršení salda obchodu s kovodělnými výrobky (o 2,6 mld. CZK) a snížení přebytku obchodu s motorovými vozidly (o 2,4 mld. CZK). Meziročně vzrostl vývoz o 5,7 % a dovoz o 8,9 %.

Vzhledem k aktuálnímu ropnému šoku se výsledky zahraničního obchodu budou v nadcházejících měsících zřejmě nadále zhoršovat. Vliv může mít i snaha firem předzásobit se výrobky před jejich očekávaným zdražením v důsledku vyšších cen energií a narušení dodavatelských řetězců.

Stavební produkci táhnou pozemní stavby

Vstup do druhého čtvrtletí stavebníkům příliš nevyšel. Po sezónním očištění oproti březnu objem stavební produkce v dubnu klesl o 1,0 %. Pro stejný měsíc bylo přitom v rámci konjunkturálního průzkumu ČSÚ vykázáno mírné zhoršení sentimentu podnikatelů ve stavebnictví, které se v průběhu května dále prohloubilo. Výraznější propad zaznamenal v dubnu sektor inženýrských staveb, kde došlo k meziměsíčnímu poklesu o 1,6 %. Naopak v případě pozemního stavebnictví činil pokles 0,7 % m/m.

Vzhledem k nízké statistické základně loňského dubna stavební produkce z pohledu meziroční dynamiky zrychlila tempo svého růstu na 7,7 % z březnových vzestupně revidovaných 6,4 % (oproti původně udávaným 5,8 %). Hlavním tahounem meziroční dynamiky bylo pozemní stavitelství (+12,1 %), které pouze nepatrně zaostalo za březnovou rekordní úrovní. Inženýrské stavitelství v dubnu meziročně v podstatě stagnovalo (-0,4 % y/y), nicméně nadále drží vysoké úrovně loňského roku.

Silná čísla u pozemního stavitelství korespondují se solidními daty z rezidenčního sektoru, které jsou ale ovlivněny nízkou statistickou základnou loňského roku v souvislosti s potížemi při digitalizaci stavebního řízení. Počet stavebních povolení tak byl oproti loňskému dubnu vyšší o 14,7 %, přičemž za růstem stálo výlučně povolení pro novou výstavbu (+31,9 %), v případě změn dokončených staveb byl vykázán meziroční pokles (-10,2 %). Zatímco počet dokončených bytů nadále meziročně klesá (v dubnu o 11,7 %), v případě nově zahájených staveb bytů je situace podstatně růžovější – tady byl oproti dubnu 2025 vykázán nárůst o 89,3 %. Za letošní duben se tak začalo stavět 5 100 bytů, z toho se dle informací ČSÚ jedná o větší množství v rozsáhlých bytových komplexech zejména v Praze.

Zejména díky pozemnímu stavitelství se letos stavebnímu sektoru zatím daří. Za první čtyři měsíce letošního roku činí meziroční vzestup 5 %. Zlepšuje se tak i zaměstnanost v sektoru, od ledna do dubna se proti stejnému období loňského roku zvýšila o 2,2 %. Průměrná hrubá měsíční mzda v sektoru byla za první čtyři měsíce roku meziročně vyšší o 4,2 %. Naše prognóza počítá pro letošní rok s růstem reálné stavební produkce o 1,3 %, když v nadcházejících měsících budeme čelit vyšší statistické základně pro meziroční srovnávání.