Letoun, který nemá být snadno čitelný. Unikátní kamufláž pro český C-390 navrhl akademický malíř Pavel Holý z VHÚ Praha

Na tvorbě kamufláží pro vojenskou techniku se Vojenský historický ústav Praha podílí v několika projektech Armády ČR.

„Vojenský historický ústav Praha spolupracuje s Armádou ČR na kamuflážích strojů dlouhodobě. Pavel Holý se podílel například na vzhledu vrtulníků AH-1Z Viper a UH-1Y Venom, vládního Airbusu A319CJ nebo letounu L-159 Alca v kamufláži Spitfiru generála Peřiny,“ připomněl ředitel VHÚ Praha, brigádní generál Aleš Knížek.

Pavel Holý u nového transportního letounu vycházel z jednoduché otázky: jak ztížit pozorovateli odhad vzdálenosti, velikosti nebo směru letu stroje.

„Letadlo samozřejmě nezmizí. Kamufláž ale může zkomplikovat odhad, jak daleko je a kam přesně letí,“ vysvětluje. Právě proto se nesnažil letoun ozdobit, ale naopak narušit jeho siluetu. Tmavé a světlé plochy na sebe nenavazují tak, jak by člověk očekával, některé části opticky ustupují, jiné splývají s pozadím. Při návrhu se inspiroval opačným principem, než jaký používá při malování svých hyperrealistických obrazů. Zatímco na plátně se snaží diváka přesvědčit, že vidí něco, co na obraze ve skutečnosti není, u kamufláže je snaha naopak pozorovatele přesvědčit že na obloze možná není nic i když tam něco je.

Návrh vznikal od podzimu roku 2023. Nešlo přitom jen o výběr barev. Kamufláž musela fungovat na skutečném trojrozměrném letadle, z různých úhlů pohledu a v různých světelných podmínkách. Každý grafický prvek proto procházel řadou úprav a konzultací.

Právě kvůli finálním kontrolám odcestoval Pavel Holý do Brazílie k výrobci letounu, respektive do místa, kde se letoun lakoval. Doprovázel ho major Aleš Štencl z 24. základny dopravního letectva ve Kbelích. Dohlíželi na převod návrhu do výrobních podkladů a řešil drobné úpravy, které vznikly při převádění grafiky do trojrozměrného modelu letounu. „V každém kroku převodu mohou vzniknout malé chyby. Na monitoru si jich člověk nemusí všimnout, ale na skutečném letadle už ano,“ popisuje.

Součástí kontrol byly i detaily označení letounu. Na trup se například dostane jméno táborského rodáka, brigádního generála Karla Tomana Mareše, prvního velitele 311. československé bombardovací perutě RAF, po kterém bude první český C-390 Millennium pojmenován.

Největší komplikace nakonec nepřinesl samotný návrh, ale jeho realizace. „Po nanesení základní barvy máte pouze několik hodin na nanesení vrchního nátěru, pokud to nestihnete, musíte základní nátěr omýt a začít znovu, letoun se proto stříká po částech, tak velkých, jaké se dají stihnout natřít do stanoveného časového limitu,“ vysvětluje Pavel Holý.

Přestože většina současných vojenských transportních letadel létá v jednobarevném provedení, Holý je přesvědčen, že kamufláž má své místo i dnes. Připomíná, že řada armád, které počítají s nasazením v rizikových oblastech, od vícebarevných nátěrů nikdy úplně neustoupila.

První český Embraer C-390 Millennium bude sloužit především k přepravě osob a nákladu, zdravotnickým transportům, výsadkovým operacím a rovněž k hašení. Druhý stroj by měla Armáda ČR převzít v roce 2027. Oba letouny ponesou stejnou kamufláž a lišit se budou pouze identifikačními čísly a jmény.