Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc jednal v Lucemburku na Radě ministrů EU pro justici a vnitro

Mezi hlavními diskusními body byla zařazena výměna názorů k nařízení Rady o přeshraničním určování a uznávání rodičovství. Již v r. 2022 Komise předložila návrh nařízení Rady o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání rozhodnutí a přijímání veřejných listin ve věcech rodičovství a o vytvoření evropského osvědčení o rodičovství s cílem zajistit kontinuitu rodičovství v přeshraničních situacích v rámci Unie, a tím chránit všechny děti bez ohledu na to, jak byly počaty nebo narozeny, a bez ohledu na typ jejich rodiny. Z pohledu ČR je zásadní, že značná část návrhu dosud nebyla důkladně projednána, a za takové situace není možné kvalifikovaně posoudit, zda existuje realistická cesta ke kompromisu, ani přesně identifikovat případné nepřekročitelné překážky. Za klíčové považujeme zejména vyjasnění věcné působnosti. Dokud nebude jasně vymezeno, co přesně spadá pod „rodičovské záležitosti“, a co je naopak mimo rozsah nařízení, je obtížné dosahovat významnějšího pokroku. Pan ministr uvedl, že „debata o tomto návrhu je komplikovaná, neboť se dotýká i citlivých témat jako rodičovství stejnopohlavních párů nebo náhradního mateřství, což jsou oblasti práva, na které státy nenahlíží jednotně. Je tedy potřeba postupovat obezřetně a s respektem k vnitrostátní právní úpravě.“

Ministři se dále zabývali nařízením, kterým se zavádí program Spravedlnost na období 2028–2034 a zrušuje nařízení (EU) 2021/693, které je součástí balíčku odvětvových návrhů souvisejících s VFR. Jedná se o klíčové nařízení z důvodu zajištění finančních prostředků pro nadcházející roky na přeshraniční justiční spolupráci v civilních a trestních věcech, justiční vzdělávání a zajištění účinného přístupu ke spravedlnosti. Program zároveň klade velký důraz na digitalizaci justice a díky iniciativě ČR zahrnuje i možnost dalšího vzdělávání pro ústřední orgány státní správy.

Rada byla následně informována o aktuálním stavu procesu výměny evropského nejvyššího žalobce. Současná evropská nejvyšší žalobkyně byla jmenována dne 31. října 2019 na neobnovitelné funkční období sedmi let, které skončí k 31. říjnu 2026. Podle společné dohody dosažené mezi Radou a Evropským parlamentem se novým evropským nejvyšším žalobce stane pan Andrés Ritter, a to na sedm let od 1. listopadu 2026. Pan Andrés Ritter je v současnosti evropským žalobcem za Německo. Probíhá proces částečné obměny kolegia Úřadu evropského veřejného žalobce. Funkční období evropských žalobců ze sedmi zúčastněných členských států (Belgie, Bulharsko, Česko, Francie, Malta, Slovinsko a Slovensko) skončí dne 28. července 2026.

Následně byla ministrům předložena na vědomí informace ohledně aktuálního stavu ve věci ruské agresivní války proti Ukrajině a boje proti beztrestnosti ohledně zločinů spáchaných v souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině a možnostmi, které členské státy mají. Zejména byl připomenut poslední vývoj, konkrétně iniciativy Rady Evropy, jako je zřízení tzv. Registru škod způsobených agresí Ruské federace proti Ukrajině, který slouží jako evidence nároků a důkazů o škodách, ztrátách nebo újmách způsobených mezinárodně protiprávními činy Ruské federace na Ukrajině nebo proti ní a další. ČR podporuje toto společné úsilí směřující k zajištění co nejefektivnějších možností, včetně řádného vyšetřování a stíhání válečných zločinů, a rovněž přijetí dalších opatření v souvislosti se situací na Ukrajině.

Evropská komise dále Radě předložila na vědomí několik informací. V první řadě o srovnávacím přehledu EU o soudnictví 2026 (EU Justice Scoreboard), dále o dohodách se třetími státy o spolupráci s Eurojustem. Následně Irsko představilo priority a pracovní program svého předsednictví, které přebírá na začátku července.

Během pracovního oběda měli ministři možnost vyměnit si názory o možné iniciativě v oblasti trestního práva EU proti trestným činům z nenávisti a nenávistným verbálním projevům. Ministr Tejc uvedl, že „v dané věci ČR dlouhodobě zastává zdrženlivé stanovisko a nevidí mnoho prostoru pro rozšiřování působnosti EU, které by si vyžádalo jednomyslné přijetí. Proto jednoznačně upřednostňuje nelegislativní řešení.“

Zdroj: Ministerstvo spravedlnosti ČR