Perly týdne: Společnosti jako Anthropic a OpenAI nemají na trhu co dělat, nikdo nezná skutečné náklady AI

Ed Zitron, který stojí v čele EZ Primary Research, prezentoval na Bloombergu svůj ne právě nadšený pohled na umělou inteligenci a obrovské investice, které do ní jdou. Ruchir Sharma z Rockefeller International zase poukazuje na vztah mezi vysokými rozpočtovými deficity v USA a ziskovostí amerického korporátního sektoru. Příležitost podle něj může být na mezinárodních trzích u doposud ignorovaných firem a akcií.

Zájem o krátké pozice: Bloomberg ukazuje vývoj podílu akcií z indexu S&P 500 držených nakrátko. Tyto pozice mohou odrážet spekulace na pokles cen akcií, ale také třeba snahu o zajištění a snížení rizika portfolií. Každopádně nyní je tento podíl podle grafu nejvyšší za posledních 15 let, naposledy se ke 3 % nebo nad tuto úroveň dostal během let 2008 až 2010:

Jeden negativní pohled na AI: Když společnosti jako Anthropic začnou svým klientům účtovat skutečné náklady používání umělé inteligence, dojde k vystřízlivění. Ukáže se totiž, že ospravedlnit tyto náklady nemusí být právě lehké. Na Bloombergu to tvrdil Ed Zitron, který stojí v čele EZ Primary Research s tím, že obecně u AI platí následující: „Máme tu věc, u které nejdou měřit náklady a nejde měřit návratnost investice. Takže je to věc bez návratnosti investic.“ Vítězem současné vlny investic do umělé inteligence tak může být NVIDIA a její šéf a další společnosti, které se vezou na budování AI infrastruktury. Ale „když dojde na skutečný AI byznys“, je situace úplně jiná a společnosti budující velké jazykové modely jsou „hrozně ztrátové“. Zitron si také myslí, že uvedené společnosti ani nemají „cestu k ziskovosti“.

Zitron následně hovořil o tom, že během devadesátých let se mohla nafouknout internetová bublina a zůstala po ní ale infrastruktura, která se skutečně využila. U umělé inteligence tomu tak ale podle něj není, protože její infrastruktura „nejde používat na nic jiného“. Jedná se tak o „odvětví, které v posledních letech absorbovalo bilion dolarů investic, točí se kolem něj pohádkové příběhy, ale když se zeptáte, jestli něco vydělává, odpověď zní, že ne, ještě ne.“ Podle Zitrona zastánci AI argumentují třeba tím, kolik na začátku prodělával Uber, ale to je podle experta jen malý zlomek toho, co se zatím nainvestovalo do AI.

Uvedený pohled mimo jiné znamená, že Apple „není pozadu v oblasti umělé inteligence, spíše je pozadu v honbě za mylnou představou:“ Firma totiž ve vztahu k této technologii nepodniká žádné masivní investice, drží se vzadu a sleduje vývoj. K tomu Zitron dodal, že se vnímá jako člověk, který rozšiřuje finanční gramotnost. Mimo jiné tak tvrdí, že společnosti jako Anthropic a OpenAI by kvůli jejich finanční situaci a ztrátovosti vůbec neměly vstupovat na akciový trh a být zahrnuty v hlavních akciových indexech. „Nemají cestu k ziskovosti, Anthropic byl ziskový dva měsíce, když mu Elon Musk snížil ceny za přístup ke kapacitám SpaceX, což je jasně naplánované finanční inženýrství. Žádná jasně zisková společnost tohle nedělá.“

OpenAI je také „hrozně nezisková“ a k ziskům podle experta nemíří. Měla by ale současná ztrátovost znamenat překážku vstupu na akciový trh? Na tuto otázku Zitron řekl, že vše tedy řekne jinak: „Nemyslím si, že tyhle firmy přežijí… Jde o nebezpečné společnosti, jejichž podnikání a financím není věnována dostatečná pozornost. Jsou tu ale novináři a analytici, kteří je hlasitě podporují, pro drobné investory je to ale riziko, jsou podváděni.“ Ke zmatení přitom značně přispívají současné ceny běžného předplatného modelů umělé inteligence, které jsou podle experta mohutně dotovány. Modely se tak stávají součástí firemních procesů, i když společnosti si jejich služby pravděpodobně nebudou moci dlouhodobě dovolit.

Bublina v ziskovosti? Ruchir Sharma z Rockefeller International se na CNBC věnoval „americkému stroji na zisky“. Tedy vysoké ziskovosti amerického korporátního sektoru, která je podle experta přímým odrazem toho, jak vysoké jsou v USA rozpočtové deficity. Tak tomu ale nebylo během nafukování internetové bubliny, na kterou se nyní „často dívá z patra“. Jenže i tehdy prudce rostly zisky obchodovaných firem, fiskální nerovnováhy nebyly takové jako dnes, a navíc nebyly investice tolik financovány z oblastí mimo obchodované trhy. V devadesátých letech podle Sharmy nebylo možné dosahovat po delší dobu ztrát a stále být financován mimo trhy. Nyní to možné je.

Podle experta je tedy celkový obrázek smíšenější, než když se díváme pouze na vysokou ziskovost amerických obchodovaných firem, která je sama o sobě jistě předností ve srovnání se zbytkem světa. K tomu dodal, že každá bublina skončila ve chvíli, kdy šly nahoru sazby. Navíc uvedl, že podle něj nyní nastane obrat kvůli růstu výnosů dlouhodobějších dluhopisů. I proto, jaká je zmíněná vazba mezi rozpočtovými deficity a zisky firemního sektoru. „Valuace nyní nejsou ani zdaleka tak nafouknuté jako v roce 1999, ale obávám se, že v bublině jsou zčásti zisky, právě proto, jak jsou uměle nafukovány deficity. V devadesátých letech téměř žádné nebyly, nyní, uprostřed expanze, dotahují 6 % hrubého domácího produktu.“

Investoři ve světě jsou podle experta ochotni financovat americké deficity i proto, že čínská ekonomika „je tak slabá“. K tomu jsou „nadšení z umělé inteligence. Na dotaz týkající se společnosti SpaceX uvedl, že podle něj se v dohledné době firma nestane ziskovou. „Nic na to neukazuje.“ K tomu dodal, že ve světě jsou nyní společnosti, které jsou kvalitní, ale jejich akcie jsou přehlíženy kvůli tomu, jak moc se investoři zaměřují na umělou inteligenci. Je tu také skupina společností, jejichž podnikatelské modely budou ze strany AI silně ovlivněny a někdy ohroženy, sem patří třeba software.

Sharma následně hovořil o tom, že existují akcie, které nyní investoři milují, opačný přístup by podle některých názorů mohl spočívat v nákupu titulů, které investoři nenávidí. Tedy například některé softwarové firmy. Jenže je tu třetí cesta, a tou je nákup akcií, k nimž jsou nyní trhy indiferentní. To jsou podle Sharmy právě kvalitní firmy, které jsou prostě přehlíženy kvůli tomu, že panuje euforie z umělé inteligence. Celkově je pak dobré mít „otevřenou mysl“, protože nikdo neví, jak dlouho toto nadšení z umělé inteligence ještě bude trvat a jak dlouho bude toto téma táhnout americký trh nahoru.