Rozpočtová pravidla EU se zkomplikují

Evropská komise oznámila, že mírně uvolní evropská rozpočtová pravidla s cílem dát zemím EU větší prostor boj s „krizí fosilních paliv“ vyvolanou konfliktem na Blízkém východě. Brusel navrhuje umožnit členským státům vynaložit nad rámec standardních limitů až 0,3 % HDP ročně, celkově však nejvýše 0,6 % do roku 2028, na financování opatření zaměřených na snižování závislosti na fosilních palivech.

Země, která by chtěla využít tuto výjimku, musí zaslat žádost Komisi; ta k žádosti vypracuje stanovisko, načež věc půjde na stůl Evropské radě k finálnímu rozhodnutí. Plán rozšiřuje únikovou doložku, která je už teď v evropských fiskálních pravidlech věnována výdajům na obranu. Jak přesně budou definovány projekty, na které lze tuto novou výjimku využít, ale Komise zatím nesdělila.

Jak se dalo čekat (a jak už to několik let vidíme v Německu a jak to nedávno prosadila česká vláda ve Sněmovně), původně relativně jasná a jednoduchá fiskální pravidla se začínají komplikovat výjimkami. Takže každé hodnocení deficitu v kterékoliv dané zemi do budoucna bude muset uvádět, z jakého limitu hodnocení vychází – jestli z toho základního, nebo z verze po započtení výjimek. Nepřehledná se tak stávají zejména srovnání mezi zeměmi nebo v čase.

Navíc nám tato nejnovější epizoda připomíná, jak fundamentálně špatně jsou evropská pravidla nastavena. „Chytré“ pravidlo by znělo, že na dluh (tj. deficitem) můžou být financovány pouze výdaje na rozšíření veřejného kapitálu (dopravní infrastruktura, nemocnice atd.), protože pouze takové výdaje prospívají budoucím generacím, které by za ně tudíž měly zaplatit.

Namísto toho ale máme „hloupé“ pravidlo, že – zjednodušeně řečeno – na dluh (tj. deficitem) můžou být financovány jakékoliv výdaje do výše 3 % HDP. Zejména v zemích s nižší politickou kulturou je hloupé pravidlo oblíbenější, protože zaprvé dovoluje žít na účet budoucích generací a zadruhé díky své numerické primitivnosti je imunnější vůči machinacím ve vládním účetnictví.

Výdaje na urychlení odchodu od závislosti na fosilních palivech asi lze pokládat za rozšíření veřejného kapitálu. V rámci chytrého pravidla by tedy tyto defosilizační výdaje byly přípustné bez jakýchkoliv komplikujících výjimek. V rámci hloupého pravidla je nutno jim udělat nový deficitový prostor, protože stávající (tříprocentní) limit na deficit už je ve většině zemí využit nějak jinak. V mnoha zemích je využit zdaleka ne jen na nové investice (jak by tomu bylo v chytrém pravidlu), takže bylo by politicky příliš obtížné potřebný objem těchto dnes na dluh financovaných výdajů škrtnout, aby udělaly místo defosilizačním investicím.

Michal Skořepa, analytik České spořitelny