Studie Forvis Mazars: Zdanění příjmů firem v ČR se již 3. rokem nemění, sazby v regionu zůstávají stabilní

Obecná sazba daně z příjmů právnických osob zůstává pro rok 2026 v České republice 21 %. V rámci ostatních zemí Visegrádské čtyřky (V4) v roce 2026 nedošlo k žádným změnám sazeb daně z příjmů právnických osob. V Maďarsku zůstává sazba daně na úrovni 9 %, v Polsku nadále platí dvě sazby daně, základní sazba 19 % a snížená ve výši 9 % pro malé podniky. Na Slovensku platí od roku 2025 tři sazby daně ve výši 10 %, 21 % a 24 %, které se uplatňují v závislosti na výši obratu. V žádné z 25 evropských a středoasijských zemí, jejichž daňové systémy studie CEE Tax Guide poradenské společnosti Forvis Mazars zkoumá, letos nedošlo k plošnému snížení sazeb, Německo ale avizovalo plán postupně snižovat daň z příjmů právnických osob ze stávajících 15 % až na 10 % v roce 2032. Co se týká zvýšení sazeb, k mírnému nárůstu došlo letos pouze v Litvě.

Studie Forvis Mazars pro rok 2026 ukázala, že země v regionu CEE mají nastavené základní sazby daně z příjmů právnických osob přibližně mezi 9 % až 24 % a toto rozpětí zůstává celkově stabilní. „V rámci zkoumaných 25 států nedošlo v roce 2026 k plošnému snížení korporátní daně z příjmů. Pouze Lotyšsko nově umožňuje za určitých podmínek uplatnit 15% sazbu namísto standardní sazby 20 %. V Litvě naopak pokračuje mírný trend zvyšování sazeb,“ uvedl Pavel Klein, vedoucí partner daňového oddělení Forvis Mazars v České republice s tím, že v Litvě vzrostla v roce 2026 základní sazba daně z příjmů právnických osob v rámci balíčku na financování obrany z 16 % na 17 % a snížená sazba pro malé společnosti ze 6 % na 7 %. „Pokračujícím trendem je uplatňování několika sazeb daně z příjmů dle velikosti obratu nebo výše zisku firem, případně zavádění zvláštních režimů pro malé společnosti,“ uvedl Pavel Klein, vedoucí partner daňového oddělení Forvis Mazars v České republice.

Aktuálně platná obecná sazba daně z příjmů právnických osob v České republice činí 21 %. Sazba daně ve výši 5 % pak platí pro základní investiční fondy a sazba ve výši 0 % pro penzijní fondy. V rámci zemí V4 má Česká republika vyšší základní daňovou sazbu než Polsko a Maďarsko, ale nižší maximální sazbu než Slovensko, kde se aktuálně uplatňuje 10% sazba pro poplatníky se zdanitelným příjmem do 100 tisíc EUR, obecná 21% sazba a zvýšená 24% sazba pro poplatníky s příjmy nad 5 milionů EUR. V Polsku platí firmy, které v předchozím zdaňovacím období nepřekročily obrat 2 miliony PLN, sníženou sazbu daně z příjmů právnických osob ve výši 9 %, přičemž standardní sazba je 19 %. V Maďarsku se i nadále uplatňuje jednotná sazba daně z příjmů právnických osob ve výši 9 %, která je nejnižší v EU.

„Provést srovnání průměrného daňového zatížení firem daní z příjmů je poměrně složité. Například Slovensko a Polsko uplatňují výhodné daňové sazby pro menší firmy, a naopak v Maďarsku, které se prezentuje nejnižší sazbou daně z příjmů právnických osob v EU (9 %), může dosahovat celkové zdanění firem v některých sektorech až na 50 %,“ uvedl Pavel Klein. V Maďarsku se totiž vedle korporátní daně uplatňuje lokální daň z podnikání a trvale zakotvené sektorové daně, zejména v bankovnictví, pojišťovnictví a energetice. V Polsku a Maďarsku je možné zvolit skupinové zdanění právnických osob, což legislativa v České republice ani na Slovensku neumožňuje. Skupinové zdanění je dostupné také v některých dalších zemích regionu, například v Rakousku či Rumunsku. V Lotyšsku byl pro rok 2026 zaveden alternativní režim, podle něhož mohou společnosti, jejichž společníky jsou výhradně fyzické osoby, zvolit alternativní způsob zdanění spočívající v uplatnění 15% sazby daně z příjmů právnických osob společně s 6% srážkovou daní z příjmů fyzických osob z dividend.

Země střední a východní Evropy umožňují nějakým způsobem zohlednit vyměřené daňové ztráty v dalších zdaňovacích obdobích, liší se však délka období a výše uplatnitelné ztráty v jednom roce. Ve všech zemích skupiny V4 aktuálně platí časový limit 5 let. V České republice lze daňové ztráty uplatnit nejen v následujících pěti zdaňovacích obdobích, ale od roku 2020 také zpětně, a to za dvě předcházející období. Maximální výše daňové ztráty, o kterou lze snížit základ daně v předešlých zdaňovacích obdobích, je ale omezena částkou 30 milionů Kč. Pravidla omezující výši uplatněné ztráty platí i v okolních zemích, na Slovensku a v Maďarsku lze daňové ztráty uplatnit vždy maximálně do 50 % základu daně v daném roce. V Polsku lze daňovou ztrátu přenášet do pěti následujících let, přičemž ročně lze uplatnit nejvýše 50 % kumulované ztráty, s možností jednorázového uplatnění až 5 milionů PLN.

Na dividendy se v České republice vztahuje srážková daň ve výši 15 %, obdobná sazba platí i pro většinu úroků, licenčních poplatků a dalších příjmů se zdrojem v České republice, pokud nejsou osvobozeny na základě smlouvy o zamezení dvojího zdanění nebo příslušných směrnic EU. V Polsku se u dividend uplatňuje srážková daň ve výši 19 %, srážková daň ve výši 20 % se uplatní na úroky, licenční poplatky a vybrané nehmotné služby, přičemž pro vyšší objemy pasivních plateb (nad 2 miliony PLN) platí režim „pay & refund“. Slovensko neuplatňuje srážkovou daň na dividendy vyplácené společnostem, které jsou daňovými rezidenty „kooperativní jurisdikce“, při splnění dalších podmínek, srážková daň ve výši 19 % se uplatní na úroky a licenční poplatky. V Maďarsku se srážková daň na dividendy, úroky a licenční poplatky při výplatě zahraničním společnostem neuplatňuje vůbec. Většina ostatních států CEE uplatňuje srážkovou daň na dividendy, licenční poplatky či úroky ve výši 10–20 %, s možností jejího snížení nebo osvobození na základě smluv o zamezení dvojího zdanění.

Mnoho zemí střední a východní Evropy nabízí daňové pobídky, aby povzbudily společnosti k investicím do výzkumu a vývoje. Daňový odpočet na výzkum a vývoj v České republice byl od roku 2026 dále posílen a může činit až 150 % způsobilých nákladů do výše 50 milionů Kč, přičemž nad touto hranicí lze uplatnit odpočet ve výši 100 % způsobilých nákladů. V Polsku a Maďarsku se nadále uplatňují široké režimy podpory výzkumu a vývoje a investic, a některé státy, například Rumunsko, doplňují klasický odpočet nákladů i daňovým kreditem.