Česká inflace podle nás v květnu mírně klesla, ta jádrová ovšem dále rostla (Ranní zpráva z finančního trhu)

Dnešek bude patřit hlavně datům z české ekonomiky. Zveřejněn bude předběžný odhad květnové inflace, pro kterou v meziročním vyjádření očekáváme pokles z 2,5 % na 2,3 %. Souviset by měl hlavně s technickým efektem vyšší srovnávací základny cen potravin. Stejně jako v předchozích měsících mají ceny potravin potenciál překvapit s ohledem na složitou předvídatelnost a dynamický vývoj na straně nákladů. Více pozornosti bude ale směřovat na pro centrální banku důležitou jádrovou inflaci. Ta podle nás vzrostla na 3,0 % y/y v květnu. Její přesnou úroveň se ale dozvíme až v příštím týdnu, neboť předběžný odhad ČSÚ nabízí jen omezené informace o struktuře inflace. Zveřejněn bude rovněž vývoj tuzemských mezd za Q1 26, jejichž meziroční růst by mohl mírně zpomalit.

Růst tuzemských mezd v Q1 26 zřejmě zpomalil

Česká inflace podle našeho odhadu v květnu mírně klesla z dubnových 2,5 % na 2,3 % y/y. Pokud by se náš odhad naplnil, tak by se odchylka meziroční inflace od prognózy ČNB dále zvýšila, neboť centrální banka ve své poslední prognóze pro duben očekávala 2,4 % a pro květen 2,1 %. Květnový pokles meziroční inflace by měl být tažen hlavně efektem vyšší srovnávací základny cen potravin z důvodu odlišného termínu konání Velikonoc oproti loňsku, a s tím již tradičně spojených slev. Ceny potravin včetně všech nápojů a tabákových výrobků byly podle nás v květnu meziročně nižší o 0,6 % při mírném meziměsíčním růstu o 0,2-0,3 %. Potraviny prozatím nevykazovaly zvýšené tlaky na růst jejich cen, navzdory vyšším nákladům na pohonné hmoty a hnojiva. Podobně i výrobní či zemědělské ceny setrvaly v dubnu ve výrazném meziročním poklesu (o 3,4 % resp. 10,6 %), přestože ty zemědělské meziměsíčně vzrostly o 2,8 %. Pokračující příznivý vývoj cen potravin nejspíše souvisí s doběhem silné zemědělské úrody v loňském roce, resp. s přebytkem nabídky nad poptávkou v případě vybraných zemědělských produktů. Naopak ceny pohonných hmot reagovaly na ropný šok spojený s konfliktem na Blízkém východě bezprostředně a během března a dubna silně rostly. Pro květen očekáváme mírný meziměsíční pokles cen pohonných hmot o 0,7 %, které by i tak měly oproti loňsku zůstat o skoro 30 % vyšší. Cen elektřiny a plynu pro domácnosti se současná situace prozatím příliš nedotkla a očekáváme tak, že regulované ceny jako celek v květnu pokračovaly v meziročním poklesu o zhruba 1 %.

Zatímco celková inflace nejspíše v květnu klesla, u té jádrové odhadujeme nárůst z 2,9 % na 3,0 % y/y. To by znamenalo, že jádrová inflace vzrostla na úroveň horní hrany tolerančního pásma centrální banky. V meziměsíčním sezonně očištěném vyjádření pak pro třetí měsíc v řadě očekáváme setrvání jádrové inflace na silných 0,3 %. Významným přispěvatelem zřejmě zůstalo imputované nájemné, jehož meziroční růst během letošního roku postupně zrychloval až na dubnových 5,5 %. Dosud byly primárním důvodem rychle rostoucí ceny nemovitostí. Od započetí blízkovýchodního konfliktu ale opět začaly silně růst ceny stavebních materiálů, které v březnu meziměsíčně povyskočily o 0,8 % a v dubnu pak dokonce o 2,4 %. Tempo jejich meziročního růstu se tak v dubnu dostalo na 4,9 %. Pro celý letošní rok odhadujeme celkovou inflaci v průměru na 2,4 %, tu jádrovou pak na 3,0 %. Pro příští rok v obou případech čekáme 2,8 % a jelikož Hormuzský průliv zůstává v podstatě uzavřený, tak rizika odhadů jsou pro oba roky vychýlena směrem vzhůru. Tento nepříznivý výhled inflace tedy zvyšuje pravděpodobnost toho, že ČNB bude muset nakonec přistoupit ke zvýšení úrokových sazeb. Finanční trh dokonce plně zaceňuje zvýšení repo sazby o 25 bb již na následujícím červnovém zasedání (18.6.). V ročním horizontu potom trh počítá se zvýšením tuzemských sazeb v souhru o 75-100 bb, repo sazba by se tak podle něj měla dostat ze současných 3,5 % na 4,25-4,5 %.

Očekáváme, že meziroční růst průměrné nominální mzdy v tuzemsku zpomalil z 7,4 % v Q4 25 na 6,5 % v Q1 26. Ke zvolnění mzdové dynamiky by mělo podle našeho odhadu dojít i v mezičtvrtletním sezonně očištěném vyjádření, a to z 1,9 % na 1,3 %. Oproti prognóze ČNB, která očekává meziroční růst na silnějších 7,0 %, by se tak podle nás mělo jednat o protiinflační překvapení, které by mohlo kompenzovat výše zmíněnou silnější inflaci. Celkově ale očekáváme, že růst mezd zůstane ve zbytku roku silný. Významným impulsem by mohla být expanzivní fiskální politika a s tím spojená vyšší dynamika platů ve veřejné sféře. Rizikem ve směru nižší mzdové dynamiky je pak možné zpomalení ekonomiky vlivem konfliktu na Blízkém východě.

Napětí na Blízkém východě se opět zvyšuje

Opětovný nárůst napětí na Blízkém východě vrací cenu ropy k hranici 100 dolarů za barel. Obnovení ozbrojených útoků na obou stranách konfliktu nenaznačuje brzké uzavření dohody, jak ještě nedávno indikoval prezident Trump. Ten přitom navíc ohlásil možné zavedení dalších cel, která by ale spíše měla nahradit ta, které prohlásil tamní Nejvyšší soud za nezákonná. Americký dolar na včerejší zprávy reagoval posílením v rozsahu 0,2-0,3 % s kurzem mírně nad 1,16 USD/EUR. V eurozóně a Německu byly zveřejněny finální odhady květnových PMI ze služeb, které přinesly v obou případech mírnou vzestupnou revizi na 47,7 b. resp. 48,1 b. Celkové vyznění se ovšem nezměnilo. PMI ze služeb zůstaly pod padesátibodovou hranicí a nadále ukazují na spíše utlumenou spotřebitelskou poptávku v eurozóně. V eurozóně byl zveřejněn také dubnový vývoj cen průmyslových výrobců. Ty po skokovém meziměsíčním zvýšení o 3,4 % v březnu, vzrostly v dubnu v souladu s tržním konsensem o dalších 0,6 % m/m a jejich meziroční růst zrychlil z 2,0 % na 4,9 %. Jde o potvrzení sílícího tlaku na růst průmyslových cen z důvodu vyšších nákladů na energie a další výrobní materiály. Vliv navíc pravděpodobně má i dílčí narušení dodavatelských řetězců, ke kterému v důsledku blízkovýchodního konfliktu došlo. V USA se pak pozornost zaměřila na květnový vývoj zaměstnanosti v soukromém sektoru podle ADP reportu. Ten dopadl v souladu s očekáváními, když počet nově vytvořených pracovních míst dosáhl 122 tis a došlo tak mírnému nárůstu z dubnových 105 tis. a potvrzení robustní pozice tamního trhu práce. Směrodatnější budou nicméně až páteční oficiální statistiky z nezemědělského sektoru. Odolný trh práce podporuje i stále silnou spotřebitelkou poptávku. Na její pokračování v květnu ukázal ISM index ze služeb, který v USA vzrostl z 53,6 b. na 54,5 b. oproti konsensem očekávaným 53,8 b.

Regionální měny včera reflektovaly relativně klidný vývoj na globálních trzích. Česká koruna vůči euru zpevnila o 0,1 % a její kurz se tak dostal pod 24,20 CZK/EUR. K této úrovni přitom klesl po významnějším posílení během předvčerejšího dne, které bylo taženo zvyšováním sázek finančních trhů na růst úrokových sazeb ČNB. Trh nyní plně zaceňuje zvýšení repo sazby o 25 bb již na dalším zasedání 18. června. V ročním horizontu pak trh počítá s nárůstem klíčové repo sazby ze současných 3,5 % na 4,25-4,5 %.