Jak je to s diskriminací žen ohledně jejich mezd? Časté otázky a odpovědi k průměrné mzdě

Ženy obecně pracují na jiných pracovních místech než muži, mají jiné kvalifikace, liší se v oborech vzdělání, mají také v průměru nižší počet odpracovaných hodin – zejména nižší počet přesčasových hodin, které jsou placeny vyšší sazbou. A to vše pochopitelně působí na mzdu, kterou za práci dostávají.

Navíc, jak bylo již řečeno, průměrná mzda není ukazatel, který by popisoval mzdu průměrného zaměstnance, zejména proto, že průměr je nadsazen ojedinělými velmi vysokými platy. Jsou to platy zejména manažerů velkých podniků, a zde je třeba poznamenat, že to jsou většinou muži. Průměr mezd mužů je proto více nadsazený nad mzdu „obyčejného“ zaměstnance, než je tomu u žen.
Pro serióznější srovnání je proto lepší používat jiné ukazatele, např. opět medián. Mzda prostředního zaměstnance totiž není ovlivněna extrémy a je to mzda skutečného člověka, nikoli vypočtené číslo.

Ženy obsazují jiná pracovní místa než muži a to v mnoha profilech, např. v třídění podle odvětví jsou rozdíly velmi značné. Ženy tvoří většinu ve zdravotnictví, ve školství, v peněžnictví a pojišťovnictví a ve veřejné správě. Naopak ve stavebnictví a v dobývání nerostných surovin jsou ženy zastoupeny jen velmi málo. Srovnávat potom mzdy mužů a žen je značně nesnadné. A to není vše! Ženám a mužům také jinak narůstá mzda v souvislosti s věkem, ženám tedy méně. S největší pravděpodobností je mzdový propad ve středním věku u žen způsoben přerušením kariéry většiny z nich v důsledku mateřské a rodičovské dovolené.

Je tedy patrné, že odpovědět na otázku, zda a jak mnoho jsou ženy ve mzdách diskriminovány, není možné jen na základě několika statistických čísel. Spíše půjde o jednotlivé případy. Mnohem podstatnější patrně bude fakt, že ženy se obecně hůře dostávají na lépe placená pracovní místa, a také to, že na ně připadá většina domácí práce v rodině. O něčem takovém ale mzdová statistika nemůže přímo vypovídat.

• Sales of retailers from sale of non-food goods increased, whereas those from food and automotive fuel decreased - Czech retail trade - April 2026

• Mzdy na začátku roku 2026 výrazně vzrostly. Růst mezd však byl extrémně diferencovaný. V oblasti nemovitostí stouply reálné mzdy o 20 %, v energetice v podstatě stagnovaly

• Průměrná mzda v Libereckém kraji v 1. čtvrtletí 2026 činila 44 673 Kč a meziročně se zvýšila o 7,3 %, reálně vzrostla o 5,6 % - Vývoj průměrných mezd v 1. čtvrtletí 2026

• V 1. čtvrtletí 2026 činila hrubá měsíční nominální mzda zaměstnanců ve Zlínském kraji 43 072 Kč - Průměrná mzda ve Zlínském kraji v 1. čtvrtletí 2026

• Na Vysočině dosáhla průměrná mzda za 1. čtvrtletí 2026 částky 44 906 Kč - mzdy v 1. čtvrtletí 2026

• Ve Středočeském kraji byla průměrná mzda 49 145 Kč - mzdy v 1. čtvrtletí 2026

• V 1. čtvrtletí 2026 činila průměrná mzda v Karlovarském kraji 42 391 Kč - mzdy v 1. čtvrtletí 2026

• V Jihočeském kraji vzrostly mzdy v 1. čtvrtletí 2026 meziročně o 3 544 Kč na 45 071 Kč

• Průměrná mzda v Ústeckém kraji dosáhla částky 45 482 Kč - Průměrná mzda a počet zaměstnanců v 1. čtvrtletí 2026

• Průměrná mzda v Olomouckém kraji dosáhla v 1. čtvrtletí 2026 hodnoty 43 819 Kč - mzdy v 1. čtvrtletí 2026

• Praha dosáhla na průměrnou hrubou měsíční mzdu v hodnotě 67 945 Kč - Průměrná mzda v Praze - 1. čtvrtletí 2026

• Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců v Pardubickém kraji se v 1. čtvrtletí roku 2026 meziročně nominálně zvýšila o 8,7 % na 44 121 Kč - Zaměstnanost a mzdy v Pardubickém kraji v 1. čtvrtletí 2026

• Za první tři měsíce roku 2026 se průměrná mzda v Moravskoslezském kraji meziročně zvýšila o 9,8 % a činila 45 013 Kč - mzdy v 1. čtvrtletí 2026

• Plzeňský kraj se v 1. čtvrtletí 2026 může pochlubit čtvrtou nejvyšší průměrnou mzdou, činila 47 076 Kč. Relativní meziroční nárůst mezd byl druhý nejvýraznější mezi kraji

• Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců v Královéhradeckém kraji v 1. čtvrtletí 2026 dosáhla 44 673 Kč - Průměrná mzda v Královéhradeckém kraji v 1. čtvrtletí 2026 reálně vzrostla o 6,0 %