Komise vydává stanoviska k dočasným kontrolám na vnitřních hranicích v schengenském prostoru

Komise vydává stanoviska k dočasným kontrolám na vnitřních hranicích v schengenském prostoru

Komise dnes vydala stanoviska k dočasnému znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích Rakouskem, Dánskem, Francií, Německem, Itálií, Nizozemskem, Norskem, Slovinskem a Švédskem.

Ačkoli právo EU za určitých podmínek umožňuje dočasné znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích, vyžaduje rovněž, aby Komise vydala stanovisko, pokud tyto kontroly trvají déle než 12 měsíců. Dnes vydaná stanoviska posuzují nezbytnost a přiměřenost oznámených kontrol na vnitřních hranicích, jakož i dostupná alternativní a zmírňující opatření přijatá členskými státy s cílem omezit negativní důsledky pro přeshraniční cestování. 

Komise je i nadále odhodlána prosazovat zásady volného pohybu a bezpečnosti v celém schengenském prostoru. Dnes vydaná stanoviska obsahují doporučení, která členským státům umožní pracovat na postupném ukončování a postupném rušení kontrol na vnitřních hranicích.

Klíčová zjištění a doporučení

Ačkoli se situace v jednotlivých členských státech liší, lze zdůraznit řadu společných klíčových zjištění:

• Podle práva EU mají členské státy právo výjimečně a dočasně znovu zavést dočasné hraniční kontroly, pokud čelí závažné hrozbě pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost. Členské státy této možnosti využily z důvodu skutečných a legitimních obav souvisejících s bezpečnostními hrozbami a situací v oblasti migrace.  
• Znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích má nevyhnutelně důsledky pro sousední členské státy. V případě znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích je zásadní, aby členské státy přijaly opatření k omezení jakýchkoli negativních důsledků pro přeshraniční dojíždějící osoby a komunity. Strukturovaný dialog Komise a konzultační proces zahájený schengenským koordinátorem s dotčenými členskými státy pomohly výrazně zkrátit čekací doby a zlepšit operativní koordinaci a výměnu informací.
• Nadcházející vstup Paktu o migraci a azylu v platnost výrazně posílí strukturální podmínky potřebné k postupnému rušení kontrol na vnitřních hranicích. Pakt posílí správu vnějších hranic EU a poskytne členským státům účinnější nástroje k řešení neoprávněného pohybu v rámci schengenského prostoru.
• Systém vstupu/výstupu (plně použitelný od dubna tohoto roku) a budoucí zavedení Evropského systému pro cestovní informace a povolení (ETIAS) posílí dohled nad pohybem přes vnější hranice EU a výrazně zlepší sledování toho, kdo vstupuje do Unie a kdo ji opouští a kdy a kde dochází k překračování hranic.  
• K dispozici jsou účinnější a účelnější alternativy ke kontrolám na vnitřních hranicích. Účinnými alternativami ke kontrolám na vnitřních hranicích jsou zejména nesystematické policejní kontroly nebo mobilní technologie biometrické identifikace a sledování vozidel.
• Ve většině případů členské státy již využívají nesystematické kontroly založené na posouzení rizik. Tyto kontroly se podobají nesystematickým policejním kontrolám a mohly by být poměrně snadno postupně nahrazeny alternativními řešeními. 

V této souvislosti Komise doporučuje, aby devět dotčených členských států pracovalo na postupném ukončení a postupném zrušení kontrol na vnitřních hranicích, a to s plným využitím dostupných alternativních opatření a regionální spolupráce.

Další kroky 

Komise bude se všemi dotčenými členskými státy konzultovat, jak mohou být stanoviska co nejlépe uvedena do praxe, a bude i nadále spolupracovat s členskými státy s cílem zajistit, aby dočasné kontroly na vnitřních hranicích nenarušovaly dlouhodobou funkčnost volného pohybu.  

Souvislosti

Schengen významně přispívá k řádnému fungování vnitřního trhu a hospodářské prosperitě EU. Vzhledem k tomu, že zboží, pracovníci a služby bez překážek překračují vnitřní hranice, přeshraničním regionům se daří a národní ekonomiky těží z nižší administrativní zátěže a úspor z rozsahu.

Schengenský hraniční kodex stanoví, že členský stát může znovu zavést kontroly na vnitřních hranicích s cílem řešit závažnou hrozbu pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost, je-li to nezbytné a přiměřené. Maximální doba ochrany vnitřních hranic v zásadě nepřesáhne dva roky. Pokud se však členský stát domnívá, že existuje závažná výjimečná situace, pokud jde o přetrvávající závažnou hrozbu, která odůvodňuje pokračující potřebu ochrany vnitřních hranic přesahující tuto maximální dobu dvou let, je možné další prodloužení. 

Schengenský hraniční kodex vyžaduje, aby Evropská komise posoudila, zda jsou prodloužené kontroly na vnitřních hranicích (více než 12 měsíců ze stejného důvodu) podle čl. 25a odst. 4 nezbytné a přiměřené. Přijetím dnešních stanovisek Komise tuto právní povinnost plní.

Pro více informací

Stanoviska Komise podle revidovaného Schengenského hraničního kodexu

Zpráva o stavu Schengenu 2026

Dočasné znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích

Schengenský hraniční kodex

Quote