Budoucí účetní v českých školách plně nevyužívají možnosti digitalizace, pro posun celého oboru je třeba změny

Účetní profese patří k oborům, které zdaleka nevyužívají dostupný potenciál aktuálních technologických možností. Průzkum, který pro společnost Účetní v sukni a Svaz účetních ČR realizovala mezi účetními agentura Perfect Crowd ukázal, že přestože se mluví o postupné digitalizaci, velká část účetních v Česku pracuje po staru bez využívání moderních technologických prostředků. K tomu je třeba přičíst fakt, že i studenti se ve školách na výkon profese často připravují se zázemím, které jim neumožňuje efektivně využívat a potažmo postupně přenášet do praxe efektivní digitální nástroje. Pokud se má obor jako takový skutečně digitalizovat, musí se podle odborníků začít právě u vzdělávání budoucích účetních.

Výuka i praxe účetnictví mnohdy nereflektuje možnosti moderních technologií

Ve výuce účetnictví na středních školách často převažují postupy, které mají k moderním trendům v praxi daleko. Tyto trendy směřují k práci s cloudovými nástroji, které nevyžadují složité instalace, fyzickou dostupnost IT podpory a umožňují plynulou práci z jakéhokoli místa či počítače. V účetním oboru i školství naproti tomu převažuje práce s programy instalovanými na konkrétní počítač či server konkrétní firmy, jejichž používání je závislé na častých aktualizacích, které vyžadují služeb IT správců. Na to navazuje i fakt, že se studenti připravují do značné míry v teoretické rovině.

Absolventi tak přicházejí často do praxe s teoretickými znalostmi, ale bez zkušenosti s moderními účetními cloudovými nástroji. To potažmo zpomaluje modernizaci celého oboru a ten stagnuje, což potvrzují i data z průzkumu agentury Perfect Crowd pro projekt Účetní v sukni a Svaz účetních ČR.

„Průzkum je alarmující. Polovina podnikatelů podle něj předává své účetní podklady osobně a v tištěné podobě, dalších 6 % posílá doklady poštou. Účetní následně tyto doklady přepisují do počítače s nainstalovaným účetním softwarem. Vytěžovací software, který tuto činnost do značné míry automatizuje, nevyužívá 63 % účetních a dalších 16 % ani neví, zda ho má k dispozici,“ konstatuje Jitka Zelená ze společnosti Účetní v sukni.

Značnou část i dalších rutinních činností by přitom bylo možné digitalizovat nebo automatizovat. „Účetnictví je práce s daty, a mělo by tím pádem být stále více digitální disciplínou. Přesto vnímám ve školách rezervy ve způsobu práce, který vychází z papírových procesů a nevyužívá často nejmodernější možnosti a systémy. Tato skutečnost potažmo zpomaluje modernizaci celého oboru,“ říká Jan Štacha, produktový manažer účetního systému Evala.

Cloud mění způsob práce účetních

Cloudové prostředí se v posledních letech prosazuje ve většině odvětví a zásadně mění způsob práce. Usnadňuje pracovní postupy i nároky na technické znalosti uživatele a veškerá data jsou po zadání do systémů automaticky zálohována. Práce s cloudovými nástroji není vázána na konkrétní počítač, stačí dobře zabezpečené přihlášení do systému pomocí internetového prohlížeče například přímo u klienta. Právě tato flexibilita je jedním z důvodů, proč cloudová řešení postupně nahrazují tradiční instalované programy.

„Ve školách však podobný model zatím není běžný. Výuka často zůstává závislá na technickém zázemí školy a na dostupnosti IT podpory. Pokud není k dispozici správce systému, není možné software instalovat, aktualizovat nebo řešit technické problémy, což může komplikovat výuku. A to není zdaleka všechno,“ zdůrazňuje Jana Pilařová, učitelka Gymnázia a střední odborné školy ekonomické Sedlčany.

Studenti potřebují praxi, nejen teorii

Moderní výuka účetnictví podle odborníků musí více pracovat s reálnými situacemi. „Studenti musí být schopni pracovat s doklady, bankovními výpisy nebo fakturami podobně, jako s nimi pracují účetní v praxi. To jim pomůže řešit praktické úlohy a pochopit logiku účetních procesů v reálném prostředí,“ zdůrazňuje Lucie Formanová, prezidentka spolku Zúčtuj TO!.

Právě výuka a práce v cloudových systémech představuje pro studenty velkou výhodu, protože jim tyto možnosti nabízí a umožňuje pracovat na úkolech odkudkoli. Studenti se mohou snadno navázat na rozdělanou práci mimo školní učebnu, což výrazně rozšiřuje možnosti výuky.

Změnu může nastartovat uvažování vyučujících

Jedním z důvodů pomalé modernizace výuky je generační struktura pedagogů. „Mnoho učitelů je zvyklých pracovat s technologicky staršími systémy a přechod na cloudové řešení pro ně představuje potřebu změny uvažování. Mnozí nicméně chápou potřebu pokroku v souladu s technologickými možnostmi, jejich generace se postupně obměňuje a zároveň se připravují širší systémové změny v oblasti účetnictví i vzdělávání. Školy proto mají ideální příležitost ke změně,“ konstatuje Petr Bouda, ředitel Obchodní akademie a střední zdravotnické školy v Blansku a člen asociace obchodních akademií.

Zákonodárci a pracovní skupina při MF ČR například dlouhodobě připravuje nový zákon o účetnictví, který má více reflektovat mezinárodní standardy a větší důraz klást na interpretaci dat a reporting. Paralelně probíhají i revize rámcových vzdělávacích programů pro obchodní akademie, podle nichž školy vytvářejí vlastní výukové plány. „Změny ale přicházejí pomalu a školy, které chtějí reagovat na vývoj oboru, často musí být aktivní samy,“ dodává Bouda.

Blýská se na lepší časy, průkopníky změny jsou některé střední školy

Příkladem takového přístupu je Gymnázium a Střední odborná škola ekonomická v Sedlčanech, kde studenti pracují s plnou verzí moderního cloudového účetního systému Evala od společnosti Seyfor.

„Systém dáváme všem školám k dispozici v bezplatné vzdělávací verzi, která umožňuje studentům pracovat s účetnictvím v prostředí podobném reálné praxi. Jediným omezením je vypnutí několika automatizovaných funkcí, aby studenti detailně pochopili jednotlivé účetní operace a jejich logiku. To samozřejmě neznamená, že by se neměli učit vytěžovat AI, naopak. Pochopení hloubky AI a jejích možností pro profesní využití je třeba zapojovat do procesu vzdělávání samostatně, aby ji do svého pracovního života dokázali v první fázi přirozeně a komplexně zapojovat sami. Následně mohou využívat automatizované nástroje implementované v systémech,“ uvádí Břetislav Andrlík, ambasador projektu Evala do škol.

„Pokud mohou studenti během výuky pracovat v prostředí, které odpovídá realitě moderní účetní kanceláře, přijdou do praxe mnohem lépe připraveni. Letos 22. dubna se na naší škole proto uskutečnila vůbec první maturitní zkouška z účetnictví realizovaná v moderním cloudovém účetním prostředí,“ doplňuje Jana Pilařová.

Podle odborníků může právě změna ve vzdělávání výrazně ovlivnit budoucnost celé účetní profese. „Pokud chceme, aby se celý obor účetnictví posunul v České republice směrem k moderním digitálním nástrojům, musí se změna odehrát už ve školách. Věřím, že studenti, kteří přijdou do praxe s novými návyky, mohou postupně měnit způsob práce celé profese,“ uzavírá Lucie Formanová.