Květnová inflace z eurozóny spustí odpočítávání do zasedání ECB, koruna vyčkává na inflaci a mzdy - Rozbřesk

Hospodaření státního rozpočtu skončilo ke konci května schodkem 170,2 mld. Kč. V meziročním srovnání jde o téměř totožný deficit jako loni poté, co v prvních měsících roku omezoval vládní výdaje režim rozpočtového provizoria. Zatímco rozpočtové příjmy rostly meziročním tempem 5,7 %, výdaje státního rozpočtu se zvýšily o 4,7 %.

Na straně rozpočtových příjmů hrají hlavní roli vyšší daňové příjmy v kombinaci s vyšším inkasem pojistného, což odráží stále svižný mzdový vývoj v tuzemské ekonomice. Do inkasa daně z přidané hodnoty se zároveň promítají rostoucí spotřební výdaje domácností. Meziročně vzrostly také příjmy ze spotřební daně z minerálních olejů, kde se zatím neprojevilo dočasné snížení spotřební daně na naftu vzhledem k pozdější splatnosti této daně.

Růst výdajů státního rozpočtu táhly běžné výdaje v čele s vyššími sociálními dávkami, platbami za státní pojištěnce a odvody do rozpočtu EU. Kapitálové výdaje se tradičně na začátku roku rozbíhají pomaleji, a to i kvůli rozpočtovému provizoriu – jejich realizace by měla nabrat sílu zejména ve druhé polovině roku. Náklady na obsluhu státního dluhu sice meziročně mírně klesly, to je však dáno specifickým splátkovým kalendářem. Za celý rok očekáváme tyto výdaje na rekordní úrovni 110 mld. Kč.

Letošní hospodaření vlády se vyvíjí zhruba v souladu s plánovaným schodkem v rozsahu 310 mld. Kč. Hlavním rizikem plnění je z našeho pohledu kondice tuzemské ekonomiky – zejména pokud by mělo v důsledku blízkovýchodního konfliktu dojít k dalšímu přepisování očekávaného růstu pod 2 %.

Z pohledu finančních trhů však bude ještě důležitější výše rozpočtového deficitu v roce 2027. Odhadujeme další prohloubení schodku do rozmezí 350-400 mld. korun, v závislosti na tom, jak ambiciózní budou výdajové priority vlády. Za velmi problematické považujeme rozvolnění fiskálních pravidel, které vládní koalice schválila v Poslanecké sněmovně. Faktická absence rozpočtové brzdy totiž otevírá cestu k výrazně vyššímu nárůstu zadlužení a zároveň ohrožuje dlouhodobou rozpočtovou disciplínu.

Koruna

Bez výraznější rozkolísanosti se tuzemská měna obchoduje stále na dostřel hranice 24,30 EUR/CZK. Dnes je domácí makro kalendář prázdný, již ve čtvrtek ale bude zveřejněn předběžný odhad květnové inflace i výsledek mezd za první čtvrtletí. Do té doby koruna pravděpodobně setrvá v režimu omezené volatility.

Eurodolar

Vyšší ceny ropy v reakci na nespokojenost Íránu s vojenskými operacemi Izraele v Libanonu přinesly dočasné zisky dolaru. K tomu je třeba dodat, že včera zveřejněná americká data – zejména pak index ISM z průmyslu – nebyla vůbec špatná a potvrzovala velmi dobrý dojem z konjunktury v USA.

Dnes dopoledne bude pozornost upřena na inflační čísla z eurozóny za květen. V podstatě půjde o poslední důležité číslo před zasedáním ECB příští čtvrtek. Naše běžící odhady indikují celkovou meziroční inflaci na úrovni 3,27 % a jádrovou na 2,35 %. Již zveřejněná data ze čtyř velkých ekonomik eurozóny pak napovídají, že celková inflace bude možná o něco slabší a jádrová naopak trochu vyšší. Pokud by to tak bylo (a nedojde k výraznému podstřelení výše uvedených čísel), tak trh zřejmě začne silně věřit, že ECB opravdu příští čtvrtek zvýší sazby o 25 bazických bodů a euro může mít důvod zpevnit.

Zlotý

Polská centrální banka (NBP) by téměř jistě měla dnes odpoledne ponechat svoji základní úrokovou sazbu beze změny na úrovni 3,75 %. NBP může být spokojena, že celková inflace překvapivě poklesla na 3,1 % a je zpátky v cíleném koridoru (1,5-3,5 %). Na druhou stranu jádrová inflace se zabydlela na úrovni 3 % a setrvává nad cílem NBP. Od polské centrální banky očekáváme jen strohý a neutrální komentář.