Zrychlující inflace v eurozóně přibližuje zvýšení sazeb ECB (Ranní zpráva z finančního trhu)

Dnešní inflační údaje za květen z Francie, Německa, Itálie a Španělska budou pravděpodobně signalizovat zrychlení inflace v eurozóně nad 3 % y/y a přiblíží tak debatu ohledně zvýšení sazeb ECB již na nadcházejícím zasedání 11. června. Zpřesněný údaj českého HDP za Q1 26 pravděpodobně potvrdí zpomalení růstu na +0,2 % q/q. Zveřejněná struktura podle nás ukáže na pokračující solidní růst domácí poptávky, který bude ovšem vyvažovat negativní příspěvek čistého vývozu. Pro letošní rok stále předpokládáme solidní růst české ekonomiky, který by se mohl pohybovat v blízkosti 2 %.

Domácí poptávka opět přispěla k růstu české ekonomiky v Q1

Zpřesněný odhad českého HDP za Q1 26 pravděpodobně potvrdí zpomalení růstu na +0,2 % q/q a 2,1 % y/y (vs +0,7 % q/q a 2,7 % y/y v Q4 25). To bylo níže, než činilo naše původní očekávání ve výši +0,4 % q/q. Zpřesněné údaje HDP byly v posledních šesti čtvrtletích nicméně pravidelně revidovány směrem nahoru o zhruba 0,2-0,3 pb. Nelze tak vyloučit, že i dnešní údaj přinese revizi. Z pohledu struktury předpokládáme, že k růstu v Q1 26 přispěla zejména domácí poptávka, zatímco čistý vývoz přispěl negativně. Pokračující silný růst spotřeby domácností po zvýšení o 1,2 % q/q v Q4 25 by mohl naznačovat nadprůměrný spotřebitelský sentiment či pokračující robustní dynamika reálných mezd. Na solidní zvýšení útrat domácností v Q1 26 navíc poukazují mezičtvrtletně vyšší tržby v maloobchodu bez prodejů aut (+1,6 %) i ve službách (+0,6 % q/q). K růstu HDP zřejmě přispěly i mezičtvrtletně vyšší investice, a to i přes rozpočtové provizorium nastupující vlády, které mohlo omezit veřejné investice. Nejistota spojená s vývojem blízkovýchodního konfliktu může dále brzdit navyšování soukromých investic, tento efekt však mohou částečně kompenzovat tlaky na investice do energetických úspor a probíhající strukturální změny v ekonomice. Náš celkový pohled na tuzemskou ekonomiku zůstává hlavně kvůli silným domácím fundamentům prozatím optimistický a pro letošní rok tak odhadujeme její růst o zhruba 2 %.

Květnové inflační údaje z jednotlivých zemí eurozóny (Francie, Německo, Itálie a Španělsko) budou pravděpodobně signalizovat zrychlení inflace v eurozóně nad 3 % y/y. Celkový údaj za eurozónu bude zveřejněn až příští týden v úterý. Ke zrychlení dále přispějí vyšší ceny energií. Přestože je stále příliš brzy na hodnocení jejich sekundárních dopadů, stupňující cenové tlaky v eurozóně zřejmě přispějí k debatě kolem zvýšení sazeb ECB na příštím zasedání 11. června, které my očekáváme a finanční trh z velké části již zaceňuje. Pro další vývoj sazeb bude ale klíčový kanál sekundárních dopadů do inflace, zejména pak transmise do jádrové inflace, která v dubnu dosáhla 2,2 % y/y, a pak také bilance možného zpomalení ekonomické aktivity a proti tomu působících vyšších inflačních tlaků. Pro letošní rok očekáváme dvojí zvýšení sazeb ECB o 25 bb, peněžní trh přitom indikuje nárůst sazeb o zhruba 62 bb.

Inflační tlaky v USA v dubnu mírně polevily, zůstávají ale silné

Meziměsíční dynamika deflátoru PCE v USA v dubnu mírně zpomalila, celkový meziroční růst ale zrychlil z březnových 3,5 % na 3,8 % y/y. Jádrový deflátor PCE v dubnu dosáhl +3,3 % y/y (vs 3,2 % v březnu) a +0,2 % m/m (vs 0,3 % v březnu). Jeho meziroční tempo bylo nejvyšší od konce roku 2023. Na zpomalení meziměsíční dynamiky PCE deflátoru se z velké části podílely služby mimo oblast bydlení, kde růst zpomalil z 0,4 % na 0,1 % m/m. Naproti tomu byl ale silný růst v oblasti spotřebního zboží. I přes dubnové zpomalení meziměsíční dynamiky PCE deflátoru jsou ale cenové tlaky v USA evidentně zvýšené. Vyšší ceny energií se přitom mohou dále prolévat do ostatních cenových okruhů. Dubnová data PCE nicméně mohou dočasně oslabit jestřábí hlasy uvnitř FOMC. Možné snížení sazeb je ale podle nás již mimo hru, přičemž finanční trh zaceňuje potenciální zvýšení sazeb o 25 bb v horizontu jednoho roku. Americká data dále ukázala na meziměsíční stagnaci osobních příjmů v dubnu, ale opět silný růst osobních výdajů o 0,5 % m/m, byť to bylo nižší tempo oproti březnu. Zpřesněný odhad amerického HDP za Q1 26 revidoval růst směrem dolů o 0,4 pb na +1,6 % q/q anualizovaně, když růst spotřeby domácností dosáhl 1,4 % q/q anualizovaně.

Data z eurozóny překvapila nárůstem důvěry v ekonomiku dle květnového šetření Evropské komise. Celková důvěra v ekonomiku vzrostla zejména díky lepší náladě ve službách na 93,5 b. To ale představuje jen nepatrnou korekci předchozího propadu po začátku blízkovýchodního konfliktu. Přesto ale kombinace mírnějšího dopadu konfliktu na sentiment v eurozóně a potažmo ekonomickou aktivitu a rostoucích inflačních tlaků nahrává utahování měnové politiky ECB.

Nižší meziměsíční dynamiky deflátorů PCE v USA přispěly k oslabení dolaru, které zesílily zprávy ze serveru Axios ohledně blížící se dohody mezi Íránem a USA ohledně prodloužení příměří. Tu ale údajně ještě musí stvrdit Donald Trump. Eurodolarový pár se tak posunul k 1,165 USD/EUR. To se následně odrazilo i v mírném posílení středoevropských měn. V případě maďarského forintu to vedlo k návratu k ranním kotacím kolem 354 HUF/EUR, zatímco polský zlotý a česká koruna nepatrně posílily.