Tři čtvrtiny Čechů a Češek mají zkušenosti s umělou inteligencí. Nejvíce je pohání zvědavost a vnímají ji jako příležitost

Téměř tři čtvrtiny české dospělé populace již mají zkušenosti s nástroji umělé inteligence, jako jsou ChatGPT, Claude nebo Copilot. Celkem 59 % lidí AI využívá pravidelně nebo občas. Využívání silně roste s klesajícím věkem a rostoucím vzděláním – zatímco mezi mladými do 29 let pracuje s AI pravidelně nebo občas 92 % z nich, ve skupině 60+ je to jen 35 %. Klíčovým motivem je přitom osobní zvědavost. Češi vnímají AI spíše jako příležitost než jako hrozbu, ale i tak se nejvíce obávají ztráty schopnosti rozlišit skutečný obsah od toho vygenerovaného umělou inteligencí nebo zneužití na kybernetické útoky. Data pocházejí z dubnového šetření analytického ústavu STEM v rámci série Trendy.

S nástroji umělé inteligence pracuje pravidelně nebo příležitostně 59 % dospělé populace ČR, dalších 12 % AI alespoň vyzkoušelo, což je oproti loňskému roku drtivý nárůst o desítky procent. Čtyři procenta přiznávají, že by ráda začala, ale zatím tak neučinila.

„Mezi muži a ženami je malý rozdíl – s AI má zkušenost tři čtvrtiny mužů i žen. Výraznější je rozdíl podle vzdělání: pravidelně AI využívá 51 % vysokoškolsky vzdělaných oproti pouhým 18 % lidí bez maturity. Podobně funguje dělení podle míry finančního zajištění domácnosti, kdy dobře zajištění používají AI násobně častěji než špatně zajištění. AI tak může být dalším faktorem sociální stratifikace, neboť umožní bohatým utéct chudým ještě více,“ říká analytik STEM Jiří Táborský s tím, že používání AI je také generační záležitost, neboť zatímco AI se v životě mladých do 29 let stala běžnou součástí života, u starších tomu tak zdaleka není.

Klíčovým motivem, který přivádí lidi k vyzkoušení AI, je osobní zájem a zvědavost – uvádí ho 81 % těch, kteří AI využívají. Na druhém místě jsou informace z internetu, médií nebo sociálních sítí (27 %). „U mladých lidí do 29 let hraje klíčovou roli škola – jako důvod ji uvádí 39 % této věkové skupiny. Na druhou stranu u starších lidí by se dal analogicky čekat podobný podíl využití z pracovních důvodů, což však zatím nepozorujeme s výjimkou odborných a řídicích pracovníků, které profesní zájem přivedl k AI v polovině případů. Tyto specializované a odborné pozice tedy již AI používají, ale níže v pracovní hierarchii se AI ještě tolik neprosadila. Nicméně je to otázka času, protože pokud prakticky všichni dnešní studenti používají AI, tak s nimi přejde i do pracovního procesu,“ vysvětluje Táborský.

Nejčastějším důvodem pro nevyužívání AI je ten, že pro to zatím lidé neměli důvod nebo příležitost. Tento důvod uvedla přibližně polovina lidí, kteří nástroje AI dosud nevyužili. Mezi další časté důvody patří nedůvěra ve správnost výsledků, obavy o bezpečnost dat a soukromí nebo to, že lidé nepotřebují AI nástroje na to, aby zvládli, co potřebují. Další pětina lidí uvedla, že jim tyto nástroje nepřijdou užitečné.

Zdroj dat: STEM – Trendy 04/2026

Nejčastějším způsobem využití AI je vyhledávání informací a odpovědí na otázky – používá ho 90 % uživatelů AI alespoň příležitostně, přičemž 49 % tak činí často. Na druhém místě stojí překlad z/do cizího jazyka (64 %) a vytváření nebo úpravy obrázků (54 %). Shrnutí nebo zjednodušení textu a tvorba textů tvoří asi polovinu využití. Naopak programování, tvorbu webových stránek nebo využití AI jako plnohodnotného digitálního asistenta provádí jen málokdo. „AI je zatím pro většinu lidí hlavně chytrý vyhledávač a překladač. Pokročilé pracovní využití – jako agentic AI nebo programování – je stále doménou velmi malé skupiny,“ poznamenává Jiří Táborský.

Zdroj dat: STEM – Trendy 04/2026

Jak ale Češi AI vnímají – jako hrozbu, nebo příležitost? Na sedmibodové škále, kde 1 znamená „AI vnímám jako příležitost, která lidem může do budoucna usnadnit řadu každodenních i pracovních činností.“ a 7 „AI vnímám jako riziko, které bude mít do budoucna nepříznivé dopady na jednotlivce i společnost.“, se průměr pohybuje na nižší straně. Celkem 45 % populace se přiklání spíše k hodnotám 1–3 (příležitost), 25 % zaujímá neutrální postoj (hodnota 4) a 30 % se blíží k pravé straně škály. „Vnímání AI do značné míry kopíruje její využívání. Pro mladší a vzdělanější je AI příležitost, pro starší a méně vzdělané je naopak hrozba. Nicméně zajímavý je vývoj v čase. Lidé, kteří měli loni k AI negativní postoj a vnímali ji jako hrozbu, se posunuli ke středu a lidé s kladným názorem zůstali na svém,“ komentuje Táborský.

Pokud jde o povahu hrozeb, tak převládají hrozby z oblasti kybernetické a informační bezpečnosti. Lidé se obávají, že už nepůjde rozlišit, co vytvořil člověk a co stroj, a také se bojí nárůstu kybernetických útoků nebo zneužití autoritářskými režimy a teroristickými organizacemi. Silně je vnímána i hrozba odcizení mezi lidmi. Polovina lidí se obává, že někdo v jejich okolí přijde kvůli AI o práci, osobní obavy ze ztráty práce v oboru kvůli AI má čtvrtina populace.

Zdroj dat: STEM – Trendy 04/2026

Zdroj dat: STEM – Trendy 04/2026

Ztráta práce v důsledku nástupu AI je mezi Čechy prozatím marginálním jevem. Nikdo z respondentů neuvedl, že by sám přišel o práci kvůli AI. Pouhá 4 % znají někoho osobně, komu se to stalo, a 17 % o takových případech pouze slyšelo nebo četlo, aniž by dotyčného znali. Drtivá většina (79 %) pak o nikom takovém neví. „Ztráta práce v důsledku AI je zatím spíše mediálním než reálně prožívaným tématem. Praktická zkušenost je stále velmi nízká napříč skupinami, i když mezi mladými lidmi je mírně vyšší četnost těch, kteří o takovém jevu slyšeli,“ uzavírá Jiří Táborský.

„Máte nějakou zkušenost s tím, že někdo přišel o práci, protože ho nahradila AI?“

Zdroj dat: STEM – Trendy 04/2026

Citovaný výzkum analytického ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 22. – 30. dubna 2026. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovědělo 1 315 respondentů prostřednictvím online dotazování (CAWI).