Analýza Coface: Každá druhá česká firma tají výsledky. Podíl zveřejněných závěrek dosáhl historického maxima 58 %, přesto Česko zaostává za průměrem regionu CEE

České firmy jsou transparentnější než kdy dřív, a přesto za svými sousedy stále zaostávají. Podíl podniků v ČR, které za období 2024–2025 zveřejnily účetní závěrku, dosáhl 58 %. To je historicky nejvyšší hodnota a meziroční nárůst o tři procentní body. Jenže průměr střední a východní Evropy překračuje 60 % a země jako Chorvatsko, Slovinsko nebo Srbsko se blíží dokonce 80 %. Přestože české firmy v tomto ohledu nestačí na okolní země, podle experta společnosti Coface je dobrou zprávou, že zlepšení ve zveřejňování závěrek je viditelné napříč všemi kraji i sektory.

Závěrek rok od roku přibývá, přesto ČR zaostává za regionem

„Zveřejňování účetních závěrek mělo ještě do nedávna pro české firmy okrajovou prioritu. V posledních letech se situace pozvolna mění. Ještě kolem globální pandemie tato data zveřejňovala třetina společností. V sezoně 2022-2023 to byla již polovina. Za poslední měřitelné období 2024-2025 jejich podíl meziročně narostl o další tři procentní body z 55 % na 58 %. Pozitivní je, že tento růst se děje napříč všemi kraji a sektory,“ říká Martin Ambler, manažer pro obchodní informace ze společnosti Coface.

V okolních zemích se přitom míra zveřejňování pohybuje výrazně výše. Průměr regionu střední a východní Evropy překračuje hranici 60 %. „Ačkoli každá země má svá vlastní pravidla pro zveřejňování účetních závěrek, české firmy z tohoto srovnání nevycházejí příliš dobře. Balkánské země jako Chorvatsko, Slovinsko nebo Srbsko překračují 80 %, nad námi jsou i Slovensko, Maďarsko a Rumunsko,“ dodává Ambler.

Z celkového počtu přibližně 613 000 registrovaných právnických osob v České republice je aktivních přibližně 75 %, tedy 464 000 subjektů. Z nich závěrku za období 2024–2025 zveřejnilo 58 %, o tři procentní body více než v předchozím období. V absolutních číslech jde o 269 000 firem, tedy o 21 000, respektive 8,5 % více než v sezoně 2023–24.

Praha vede absolutním počtem, Moravskoslezský kraj podílem

Pomyslnou jedničkou ve zveřejňování přitom je i není Praha. Na jednu stranu má největší absolutní počet publikovaných závěrek: přes 103 000 firem, přičemž meziročně přibylo v hlavním městě přibližně 10 000 nových subjektů se zveřejněnou závěrkou. Na druhou stranu její podíl činí pouze 55,1 %, tedy pod celostátním průměrem. V poměrném vyjádření jsou na tom nejlépe Moravskoslezský (67,1 %) a Ústecký kraj (66,6 %), následované Karlovarským (64,1 %) a Středočeským krajem (63,9 %). Naopak nejnižší míru zveřejňování vykazují Jihomoravský (51,1 %) a Jihočeský kraj (51,8 %). Celkově se nárůsty zveřejněných závěrek v jednotlivých krajích pohybovaly v rozmezí 6 až 12 %.

Z pohledu odvětví vede konglomerát velkoobchodu a maloobchodu, spolu s opravami a údržbou motorových vozidel, kde závěrky zveřejnilo přibližně 54 000 subjektů. Na druhém místě je realitní byznys (cca 38 000) a první trojici uzavírají profesní, vědecké a technické činnosti (cca 33 000). Nejmenší zastoupení vykazuje těžba a dobývání (cca 200 subjektů), zcela na chvostu pak stojí sektor veřejné správy, obrany a povinného sociálního zabezpečení s pouhými 30 záznamy.

Firmy nezveřejňují jen více, ale i rychleji

Analýza Coface odhalila ještě jednu příznivou změnu: firmy nejen zveřejňují více, ale také rychleji. Počet podniků s aktuálními závěrkami vzrostl meziročně o 36 %. Zlepšení je patrné ve všech krajích republiky, přičemž nejdynamičtěji se posunuly Liberecký kraj a Praha, nejpomaleji pak Královéhradecký kraj.

Obdobný obraz nabízí i pohled na odvětví. Ze všech 18 sledovaných sektorů nezůstal jediný bez růstu, přičemž nárůsty se pohybovaly v rozmezí 4 až 11 %. Nejpomaleji se zlepšovalo finance, nejrychleji naopak administrativa.

Odolnost firem v Česku: pohostinství pod tlakem, energetika v klidu

Společnost Coface se ve své analýze věnuje také finanční stabilitě firem. Do hodnocení rizikového skóre bylo zahrnuto přibližně 225 000 právnických osob s dostatečně kvalitními a detailními daty, tedy s ověřitelnými, nekonsolidovanými závěrkami a prokazatelnou aktivitou. Hodnocení pracuje s užším výběrem 12 segmentů podle hlavního NACE kódu. Počet takových firem meziročně vzrostl o 8 %, nejvýrazněji v Praze (+10 %) a Jihomoravském kraji (+8,5 %).

Celkové průměrné skóre rizika, které vyjadřuje pravděpodobnost úpadku, se za uplynulý rok prakticky nezměnilo a dosáhlo hodnoty 4,98 – oproti předchozímu období jde o velmi mírný pokles. Nižší odolnost vykazují firmy z Karlovarska (4,6) a Prahy (4,7), stabilnější zázemí naopak nabízejí Zlínský, Pardubický a Královéhradecký kraj s hodnotami kolem 5,4. Z krajů zaznamenal největší zlepšení stability Ústecký kraj.

Pohledem na sektory je jednoznačně nejohroženějším segmentem ubytování, stravování a pohostinství se skóre 4. Vyšší míru stability naopak zaručuje podnikání v oblasti energetiky (5,93) a těžařství (5,82).