Od pizzy k portfoliu: Jak se z bitcoinu stalo globální aktivum

Když v květnu 2010 zaplatil programátor Laszlo Hanyecz 10 tisíc bitcoinů za dvě pizzy, šlo spíše o technologickou kuriozitu než o začátek finanční revoluce. Hodnota transakce tehdy činila asi 41 dolarů. Dnes by stejné množství bitcoinů mělo cenu přibližně 775 milionů dolarů. Ještě důležitější než samotný růst ceny je ale proměna role bitcoinu v globální ekonomice.

Z původně okrajového experimentu se stalo aktivum, které dnes drží burzovně obchodované fondy, veřejně obchodované společnosti i vlády. Americké bitcoinové ETF fondy už vlastní více bitcoinů, než kolik jich zbývá vytěžit, a soukromé firmy dohromady drží přes milion bitcoinů. Trh se tak během několika let výrazně posunul od drobných investorů k institucím.

Instituce dnes drží 18,5 % bitcoinů v oběhu, přičemž největší podíl připadá na burzovně obchodované fondy a veřejně obchodované společnosti. Zdroj: BitcoinTreasuries, BiTBO, Binance Research, k 20. květnu 2026.

Bitcoin zároveň těží ze své pevně omezené nabídky. Více než 94 procent všech bitcoinů už bylo vytěženo a emise nových bitcoinů se postupně zpomaluje. Denní přírůstek klesl z více než sedmi tisíc bitcoinů v v prvních letech existence Bitcoinu na dnešních zhruba 450. Každé další zvýšení poptávky tak má na cenu větší dopad, protože nabídku nelze pružně navýšit.

Zásadně se změnilo i chování držitelů. Přibližně 60 procent bitcoinů nebylo převedeno déle než rok a značná část zůstává neaktivní více než pět let. Bitcoin se proto stále méně používá jako platební prostředek a stále více připomíná digitální obdobu zlata. Aktivně obchodované množství je výrazně menší, než naznačuje celkový počet mincí v oběhu, což zesiluje citlivost trhu na nové nákupy.

Proměnu potvrzuje i vývoj volatility. Kolísání ceny je dnes nejnižší za poslední dekádu a bitcoin už není výrazně rizikovější než některé technologické akcie. Právě pokles volatility otevírá cestu k tomu, aby se bitcoin objevoval i v konzervativnějších investičních portfoliích.

Současně se oddělily dvě původní role kryptoměn. Zatímco běžné převody stále více zajišťují stablecoiny navázané na dolar, bitcoin se posouvá do role uchovatele hodnoty. V rozvíjejících se ekonomikách navíc často slouží jako ochrana úspor před inflací a oslabováním domácích měn.

Šestnáct let po slavné ‚bitcoinové pizze‘ už proto bitcoin není jen technologickým experimentem. Dle týmu Binance Research se postupně mění v samostatnou třídu aktiv, která hledá své místo vedle zlata, akcií a státních dluhopisů.