Evropský rozpočet na rozcestí. Jak financovat budoucí výzvy EU?

Evropská unie připravuje nový víceletý finanční rámec pro období 2028–2034 s navrhovaným rozpočtem 1,7 bilionu eur. Mezinárodní studie sítě deseti evropských think-tanků pod záštitou bruselského EPICENTER, jejímž členem je i české Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA), však před návrhy Evropské komise varuje. Za zvlášť závažné považuje například zavádění nových evropských příjmů nebo normalizaci společného zadlužování. Místo těchto opatření studie doporučuje zefektivnění systému.

Rozsáhlá studie vznikla ve spolupráci think-tanků z Česka, Slovenska, Polska, Německa, Francie, Itálie, Španělska, Rumunska, Bulharska a Řecka. Nepřijímá návrhy Komise jako výchozí bod, ale předkládá vlastní alternativu evropského rozpočtu.

Pět nových příjmů

Evropská komise navrhuje posílit rozpočet o pět nových vlastních zdrojů, které mají ročně přinést zhruba 58 miliard eur. Patří mezi ně část výnosů z emisních povolenek (ETS, cca 9,6 mld. eur), uhlíkové clo (CBAM, cca 1,4 mld. eur), část výnosů z tabákové spotřební daně (TEDOR, cca 11,2 mld. eur), příspěvek z nevybraného elektroodpadu (cca 15 mld. eur) a nový firemní odvod z obratu velkých společností (CORE, cca 6,8 mld. eur).

Analýza tyto zdroje podrobuje kritice. „Například firemní příspěvek CORE je počítán z obratu, nikoliv ze zisku, přičemž by se vztahoval na všechny společnosti s ročním obratem nad 100 milionů eur. To může ohrozit konkurenceschopnost firem s nízkými maržemi, jako jsou distribuce, logistika nebo výroba. Poplatek za elektroodpad zase paradoxně spoléhá na to, že členské státy nebudou schopny plnit environmentální cíle – z pohledu rozpočtu bude tento zdroj úspěšný vlastně jen tehdy, když se bude recyklovat málo,“ vysvětluje Ing. Michael Fanta, Ph.D., hlavní analytik CETA.

Společný dluh jako nový standard

Studie dále kritizuje nástroj Národní a regionální partnerský plán (NRPP, 865 mld. eur), který normalizuje společné zadlužování spuštěné programem NextGenerationEU. „Společný dluh měl být jednorázovou krizovou reakcí na pandemii covidu-19. Nyní se z výjimky stává standard bez limitů, bez exit mechanismů, bez jakékoliv kontroly. Přitom přechod k fondovému financování důchodů by pro inovace a rizikový kapitál v Evropě mobilizoval násobně víc prostředků než jakákoli rozumná úroveň evropského dluhu. O tom se ale na evropské úrovni nemluví,“ varuje Ing. Aleš Rod, Ph.D., výkonný ředitel CETA, a dodává: „Už v letech 2021 až 2023 jsme viděli masivní nárůst příjmů o 81 až 99 miliard eur ročně výhradně prostřednictvím společného zadlužení. To bohužel vytvořilo precedent, který nyní nástroj NRPP plně institucionalizuje.“

Alternativa: 7 kroků a důraz na disciplínu

Alternativa think-tanků z EPICENTER doporučuje zastropovat rozpočet na 1 % HND, což by znamenalo rozpočet o zhruba 220 až 230 miliard eur nižší oproti návrhu Evropské komise. Odborníci definují 7 hlavních doporučení pro nový MFF.

1. Soustředit výdaje na jasnou přidanou hodnotu EU

Evropské peníze by měly jít především tam, kde členské státy samy nestačí – přeshraniční infrastruktura, obrana, základní výzkum nebo krizová koordinace.

2. Zavést „outcome-based“ KPI jako podmínku financování

Místo počítání projektů měřit skutečné výsledky. Například u programu Horizon Europe podmínit navýšení rozpočtu prokazatelným dopadem na inovace a soukromé investice.

3. Zjednodušit a konsolidovat fondy

Současný systém evropských programů je nepřehledný a administrativně náročný. Méně nástrojů s jasnějšími prioritami sníží zátěž pro žadatele i příjemce.

4. Respektovat subsidiaritu

Zdravotnictví, penze nebo sociální politika mají zůstat v kompetenci členských států. EU přidává hodnotu koordinací, ne přebíráním národních politik.

5. Dodržet fiskální neutralitu

Každý nový evropský příjem by měl být doprovázen odpovídajícím snížením národních příspěvků nebo daní, aby nedošlo k celkovému nárůstu daňového břemene.

6. Využívat společný dluh pouze jako výjimečný nástroj

Společné zadlužení EU má mít jasně stanovené limity, exit mechanismy a demokratickou kontrolu – nesmí se stát standardním nástrojem financování.

7. Posilovat konkurenceschopnost skrze deregulaci, ne dotace

Funkční jednotný trh a stabilní, předvídatelné regulatorní prostředí přinesou více než průmyslové subvence, a to bez trvalého zatížení veřejných rozpočtů.

„Příprava nového rozpočtového rámce je klíčovým rozhodnutím, které ovlivní celou Evropu na nadcházející desetiletí a dotkne se každého jednotlivého občana. Naše studie proto nese jedno zásadní varování. Bez jasně stanovených limitů a exit mechanismů nám hrozí plíživá normalizace společného dluhu. To je cesta, která naši konkurenceschopnost nevybuduje, ale z dlouhodobého hlediska tvrdě podkope, a proto je namístě požadovat návrat k větší fiskální disciplíně,“ uzavírá Mgr. Radovan Ďurana, analytik z bratislavského Institutu pro ekonomické a sociální studie (INESS) a jeden z autorů studie.

Cílem činnosti CETA je analyzovat tržní, socioekonomické a politické jevy v České republice a upozorňovat na jejich dopady. Zaměřuje se na výzkumné otázky související s procesy regulace, bariérami ekonomického růstu, tvorbou blahobytu a rozvojem ekonomické svobody v České republice. O těchto problémech a jejich o příčinách, důsledcích a možnostech nápravy selhání institucionálního prostředí v České republice i Evropské unii se snaží veřejnost informovat prostřednictvím nejrůznějších vzdělávacích projektů, studií, přednášek a článků.