Postoje k manželství, partnerství, rodičovství – březen/duben 2026

Do vlny šetření na přelomu března a dubna byly v rámci Panelu Naše společnost zařazeny otázky týkající se postojů k manželství, partnerství a rodičovství. V rámci bloku otázek respondenti vyjadřovali souhlas či nesouhlas s vybranými výroky týkajícími se manželského či partnerského života, posuzovali ideální věk matky a otce při narození prvního dítěte a uváděli také svůj názor na ideální počet dětí v rodině. Navazující otázky zjišťovaly, v jakém typu rodiny respondenti vyrůstali, zda se jejich rodiče rozvedli, případně kolik jim bylo v době rozvodu rodičů let. V neposlední řadě respondenti uváděli počet dětí, které sami vychovali.

Nejvyšší míra souhlasu byla zaznamenána u výroku, že pokud rodina nefunguje, je rozvod přijatelným řešením (80 %), následuje výrok, který uvádí, že je v pořádku, když spolu lidé žijí, aniž by plánovali sňatek (68 %) a více než tři pětiny (62 %) respondentů rovněž souhlasí s tím, že pokud žijí oba rodiče se svými dětmi ve společné domácnosti, není nutné, aby byli manželé.

Nejnižší podporu získal výrok „Špatné manželství je lepší než žádné“, se kterým souhlasila pouze dvacetina (5 %) dotazovaných.

Veřejnost vnímá jako ideální věk ženy při narození prvního dítěte období kolem poloviny dvacátých let, zatímco u muže se ideální věk posouvá spíše k hranici třiceti let.

Tři čtvrtiny (74 %) české společnosti považují za ideální model dvoudětné rodiny. Následuje představa rodiny se třemi dětmi, kterou za ideální označila necelá pětina dotázaných (17 %). Jedno dítě považují za ideální 2 % respondentů, čtyři a pět dětí shodně po 1 % dotázaných.

Většina české populace vyrůstala v úplné rodině s oběma vlastními rodiči (78 %).

Z důvodu změny metodologie výzkumů CVVM nejsou výsledky prezentovaného šetření přímo srovnatelné s výsledky předchozích šetření do roku 2024. Více informací o nové metodologii lze najít v této tiskové zprávě.

• Celá tisková zpráva ke stažení zde: ov260519