Průměrný počet zaměstnaných, očištěný od sezónních vlivů, v 1. čtvrtletí 2026 proti 4. čtvrtletí 2025 vzrostl o 24,9 tis. osob - VŠPS 1. čtvrtletí 2026

Zaměstnanost

Průměrný počet zaměstnaných, očištěný od sezónních vlivů, v 1. čtvrtletí 2026 proti 4. čtvrtletí 2025 vzrostl o 24,9 tis. osob.

Počet pracujících ve věku 15 a více let meziročně mírně vzrostl. V 1. čtvrtletí roku 2026 byl zaznamenán nárůst o 58,6 tis. osob (tj. o 1,1 %) na celkových 5 283,9 tis. zaměstnaných osob. Za tímto zvýšením stál nárůst počtu pracujících u obou pohlaví, pracujících mužů meziročně přibylo 30,7 tis., pracujících žen bylo o 27,9 tis. více. Nejvýraznější přírůstek byl zaznamenán u pracujících ve věku 60 a více let, jejich počet vzrostl o 58,9 tis. (tj. o 10,1 %). Nárůst byl zaznamenán také v nejmladší věkové kategorii 15–24 let, kde přibylo 17,2 tis. osob (tj. 6,2 %). Mírně vzrostl i počet pracujících ve věkové skupině 45–59 let, a to o 12,7 tis. osob (tj. o 0,6 %). Naopak došlo k meziročnímu poklesu ve věkové kategorii 30–44 let, kde počet pracujících klesl o 19,8 tis. osob (tj. o 1,1 %) a ve skupině 25–29 let bylo o 10,5 tis. osob méně (tj. o 2,5 %). Meziroční změny počtu pracujících v jednotlivých věkových skupinách jsou do značné míry ovlivněny demografickou strukturou obyvatelstva a přesuny osob do vyšších věkových skupin.

Zdroj: ČSÚ, VŠPS

Z hlediska pohlaví byl nejvýraznější relativní pokles pracujících zaznamenán u žen ve věkové skupině 25–29 let, kde počet klesl o 9,0 tis. osob (tj. o 5,3 %). Také největší relativní nárůst se týkal žen, šlo o věkovou skupinu 60 a více let, jejichž počet se meziročně zvýšil o 36,0 tis. osob (tj. o 14,1 %).

Počet zaměstnanců vzrostl o 29,9 tis. (tj. o 0,7 % na 4 445,1 tis. osob). Počet podnikatelů (sebezaměstnaných bez neplacených rodinných příslušníků) vzrostl o 27,9 tis. osob. P odnikatelů bez zaměstnanců ( pracujících na vlastní účet ) přitom přibylo 35,9 tis. (tj. o 5,3 %), ale podnikatelů se zaměstnanci ( zaměstnavatelů ) bylo meziročně o 8,1 tis. méně (tj. úbytek o 7,0 %). V konkrétních číslech bylo podnikatelů bez zaměstnanců 718,7 tis. a podnikatelů se zaměstnanci 107,4 tis. V 1. čtvrtletí roku 2026 byl podíl podnikatelů na celkové zaměstnanosti 15,8 %, což je pouze o 0,5 p. b. více než ve stejném období roku 2025.

Vývoj zaměstnanosti v jednotlivých odvětvových sekcích byl podle údajů za 1. čtvrtletí 2026 v České republice rozdílný^{^[1]}⁾. V primárním sektoru zemědělství, lesnictví a rybářství počet pracujících meziročně klesl o 8,2 tis. na 132,9 tis. osob. Zaměstnanost v sekundárním sektoru průmyslu a stavebnictví také mírně klesla, byl zaznamenán pokles počtu pracujících o 22,5 tis. na 1 808,3 tis. osob. V terciárním sektoru služeb celková zaměstnanost meziročně vzrostla o 89,3 tis. na 3 342,7 tis. osob. V tomto sektoru byl největší relativní přírůstek pracujících v sekci profesní, vědecké a technické činnosti, a to o 37,4 tis. osob (tj. o 14,5 %), výrazně rostla také sekce administrativní a podpůrné činnosti (o 14,2 tis. osob, tj. o 12,0 %). Pokles zaměstnanosti byl zaznamenán například v sekci velkoobchod a maloobchod; opravy mot. vozidel, kde ubylo 34,4 tis. osob, (tj. 5,8 %) a v sekci peněžnictví a pojišťovnictví, kde došlo k poklesu o 4,9 tis. osob (tj. o 3,9 %).

V primárním sektoru zemědělství, lesnictví a rybářství pracovalo v 1. čtvrtletí 2026 celkem 2,5 % všech pracujících. Převládali zde muži (90,8 tis.) nad ženami (42,1 tis.). Muži dominovali také v sekundárním sektoru průmyslu a stavebnictví (1304,3 tis.), žen zde pracovalo výrazně méně (504,0 tis.). Naopak v terciárním sektoru převažovaly ženy (1909,9 tis.) nad muži (1432,8 tis.).

Podíl zaměstnanosti v primárním a sekundárním sektoru dlouhodobě klesá a terciární sektor roste. Před deseti lety, tedy v 1. čtvrtletí roku 2016 pracovalo v primárním sektoru 2,8 % ze všech pracujících osob, v sekundárním sektoru 38,2 % a v terciárním sektoru šlo o 59,0 %. V 1. čtvrtletí 2026 činily tyto podíly 2,5 % v primárním sektoru, 34,2 % v sekundárním a 63,3 % v terciárním sektoru.

A - Zemědělství, lesnictví a rybářství; B - Těžba a dobývání; C - Zpracovatelský průmysl; D - Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla; E - Zásobování vodou; činnosti související s odpady; F - Stavebnictví; G - Velkoobchod a maloobchod; opravy motorových vozidel; H - Doprava a skladování; I - Ubytování, stravování a pohostinství; J - Informační a komunikační činnosti; K - Peněžnictví a pojišťovnictví; L - Činnosti v oblasti nemovitostí; M - Profesní, vědecké a technické činnosti; N - Administrativní a podpůrné činnosti; O - Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení; P - Vzdělávání; Q - Zdravotní a sociální péče; R - Kulturní, zábavní a rekreační činnosti; S – Ostatní činnosti.

Zdroj: ČSÚ, VŠPS

Souběžně se změnami v odvětvové struktuře došlo také ke změnám v profesní skladbě pracujících. Podle Klasifikace zaměstnání CZ-ISCO se relativně nejvíce zvýšil počet pracujících v hlavní třídě techničtí a odborní pracovníci (o 46,2 tis. osob, což představuje přírůstek 5,4 %) a ve třídě úředníci (o 18,1 tis. osob, tj. o 4,9 %). K největšímu relativnímu poklesu došlo v hlavní třídě kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství (o 6,0 tis. osob, tj. o 8,7 %) a v hlavní třídě řemeslníci a opraváři (o 43,9 tis. osob, tj. o 5,4 %).

CZ-ISCO 1 - Zákonodárci a řídící pracovníci; CZ-ISCO 2 - Specialisté; CZ-ISCO 3 - Techničtí a odborní pracovníci; CZ-ISCO 4 - Úředníci; CZ-ISCO 5 - Pracovníci ve službách a prodeji; CZ-ISCO 6 - Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství; CZ-ISCO 7 - Řemeslníci a opraváři; CZ-ISCO 8 - Obsluha strojů a zařízení, montéři; CZ-ISCO 9 - Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci.

Zdroj: ČSÚ, VŠPS

S uvedenými změnami ve struktuře zaměstnanosti se vyvíjí i počet pracujících podle dosažených stupňů vzdělání. Počet pracujících se základním vzděláním klesl o 11,2 tis. na 226,3 tis. osob. Počet pracujících se středním vzděláním bez maturity se téměř nezměnil (pokles o 3,5 tis. na 1 564,9 tis. osob). Naopak pracujících osob se středním vzděláním s maturitou bylo 1 946,1 tis., tedy meziročně o 17,5 tis. více. K největšímu nárůstu došlo u zaměstnaných osob s terciárním vzděláním, jejichž počet vzrostl o 53,9 tis. na 1 544,4 tis. pracujících. Tento nárůst se týkal zejména vysokoškolsky vzdělaných pracujících mužů, kterých bylo meziročně více o 32,6 tis, počet pracujících vysokoškolsky vzdělaných žen meziročně stoupl o 21,4 tis.

Míra zaměstnanosti (podíl počtu pracujících osob ve skupině 15–64letých) v 1. čtvrtletí 2026 v porovnání se stejným obdobím minulého roku dosahovala stejné hodnoty, tj. 75,5 %. Ani při pohledu dle pohlaví nedošlo k žádné meziroční změně. U mužů míra zaměstnanosti dosáhla na hodnotu 80,1 %, u žen na 70,9 %, šlo o stejné hodnoty jako v 1. čtvrtletí 2025.

Na růst celkové zaměstnanosti měl vliv také pokračující rozvoj částečných úvazků v hlavním zaměstnání, jejichž počet v jednotlivých čtvrtletích v posledních letech trvale roste.

V 1. čtvrtletí roku 2026 pracovalo na částečný úvazek 524,4 tis. osob, což bylo meziročně o 24,6 tis. více (nárůst o 4,9 %). V 1. čtvrtletí roku 2018 pracovalo na částečný úvazek 394,7 tis. osob, takže za posledních osm let vzrostl jejich počet o 129,7 tis. (tj. nárůst o 32,9 %).

V 1. čtvrtletí 2026 rostl počet kratších úvazků hlavně u žen, u nichž se meziročně zvýšil o 24,1 tis. osob (o 6,8 %). U mužů počet částečných úvazků v podstatě stagnoval, když vzrostl pouze o 0,5 tis. osob (tj. o 0,3 %).

Ve sledovaném období pracovalo na částečný úvazek 378,2 tis. žen. Šlo o 72,1 % všech osob využívajících zkrácený úvazek v hlavním zaměstnání. Zkrácená pracovní doba jim poskytovala větší flexibilitu, zejména při plnění pečovatelských povinností. Nejčastěji pracovaly v odvětvích vzdělávání, zdravotní a sociální péče a velkoobchod a maloobchod; opravy motorových vozidel. Z celkového počtu všech zaměstnaných žen pracovalo na zkrácený úvazek 15,4 %. Jako důvod práce na kratší pracovní dobu ženy nejčastěji uváděly jiné osobní důvody (80,3 tis.), péči o dítě nebo dospělou osobu vyžadující péči (74,7 tis.), nebo skutečnost, že bylo dostupné pouze zaměstnání na částečný úvazek (56,8 tis.). Nejvíce žen pracujících na zkrácený úvazek bylo ve věku 30–44 let (125,9 tis., tj. 33,3 % ze všech žen pracujících na částečný úvazek).

Muži využívali zkrácenou pracovní dobu výrazně méně. Na částečný úvazek pracovalo 146,2 tis. mužů, což představuje pouze 5,2 % všech pracujících mužů. Nejčastěji byli zaměstnáni ve zpracovatelském průmyslu, ve vzdělávání a také v sekci velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel. Důvodem práce na kratší pracovní dobu byly u mužů především jiné osobní důvody (45,4 tis.). Nejvíce mužů pracujících na zkrácený úvazek bylo ve věku 60 a více let (65,4 tis., tj. 44,8 %). Ženy tedy částečné úvazky využívají především při péči o malé děti, muži pracují na částečný úvazek ve vyšším věku.