Trump největším insiderem na Wall Street – v 1. čtvrtletí uskutečnil 3 700 obchodů

V rámci výkonné moci podává ve Spojených státech zprávy o veřejném majetkovém přiznání přibližně 26 tisíc osob. Jedná se o vysoké vládní úředníky, včetně prezidenta, viceprezidenta, osob jmenovaných prezidentem a potvrzených Senátem a členů Senior Executive Service. Navíc jejich pravidelné zprávy o transakcích pak poskytují přehled o určitých nákupech, výměnách a prodejích většiny typů cenných papírů. Z nejnovějších finančních výkazů prezidenta Donalda Trumpa vyplývá, že on nebo jeho investiční poradci provedli v prvním čtvrtletí historicky nevídaných více než 3 700 obchodů v řádu desítek milionů dolarů s finančními instrumenty významných společností. Pro porovnání ve 4. čtvrtletí 2025 Trump nahlásil „jen“ 380 obchodů. Každopádně na Wall Street nelze nalézt transakčně aktivnější osobu s povinností regulatorního reportingu.

Aktuální ve čtvrtek zveřejněný dokument čítá 113 stran transakcí, což svědčí o velmi aktivním přístupu ke správě prezidentova majetku, srovnatelného tak třeba s algoritmickým obchodováním nějakého hedgeového fondu. Právě reportovaná historicky nevídaná obchodní aktivita vyvolala na Wall Street mezi byznysmeny poměrně poprask. Zveřejněný dokument každopádně zároveň znovu také roznítil obavy z konfliktu zájmů, když hned byznys celé řady „zobchodovaných společností“ je vlastně navázán na rozhodnutí administrativy prezidenta. Jak známo Trump pravidelně komunikuje s mnoha vedoucími pracovníky těchto firem.

Údaje jen v řádech, úroveň ziskovosti zahalena

Dokumenty od US Office of Government Ethics bohužel neobsahují přesná tržní data o transakcích, uvádí pouze termíny transakcí a jejich přibližné finanční pásmo (daný rozsah má pro hlášení úřad nastaven). Report, který prezident podepsal v pátek 8. května 2026 nicméně odhaluje rozsáhlé přesuny v jeho portfoliu, zejména v technologickém sektoru a u burzovně obchodovaných fondů (ETF).

Nejvýznamnější transakce z hlediska objemu se uskutečnily 10. února 2026, kdy zejména došlo k prodeji akcií tří technologických gigantů v řádech desítek milionů dolarů. Všechny tyto prodeje spadaly do nejvyššího uvedeného pásma 5–25 milionu dolarů:

• Meta Platforms, Inc. (META): Prodej v objemu až 25 milionů USD.
• Amazon.com, Inc. (AMZN): Prodej v objemu až 25 milionů USD.
• Microsoft Corp. (MSFT): Prodej v objemu až 25 milionů USD.

Kromě těchto individuálních akcií prezident k 12. lednu 2026 odprodal také podíl ve fondu Vanguard Dividend Appreciation ETF ve stejném rekordním objemu (5–25 mil. dolarů). Mezi další významné prodeje (v pásmu 1–5 mil. dolarů) patří například Walt Disney Company (17. března), Netflix (10. února) nebo UnitedHealth Group (10. února).

Nákupní horečka: Sázky na NVIDIA a Apple

Zatímco u některých zavedených jmen Trump pozice redukoval, do jiných titulů investoval miliony dolarů. Většina těchto nákupů byla realizována v pásmu 1–5 mil. dolarů:

• NVIDIA Corp (NVDA): Nakoupeno 10. února 2026, tedy ve stejný den, kdy proběhl masivní výprodej ostatních tech akcií.
• Apple Inc (AAPL): Velký nákup realizován zejména 2. března 2026.
• Microsoft Corp (MSFT): Navzdory únorovému prodeji byl zaznamenán nový nákup 19. března 2026.
• ServiceNow Inc a Adobe Inc: Oba tituly byly nakoupeny 10. února 2026.

Z dokumentu je patrné, že 10. únor 2026 byl pro portfolio prezidenta klíčovým dnem rebalancování, kdy se zejména zbavoval širokých pozic v Metě a Amazonu ve prospěch koncentrovanějších sázek na polovodiče (NVIDIA) a software (Adobe, ServiceNow, Workday).

Nalézt lze také šest Trumpových nákupních obchodů z března týkajících se akcií Intel Corp. Připomenout lze, že jeho administrativa loni v srpnu vyjednala dohodu za téměř 9 miliard dolarů o získání 10% podílu státu v této ikonické společnosti vyrábějící čipy. Po následném nádechu akcie společnosti jen letos v prvním čtvrtletí dále přidaly zhruba pětinu. Zejména však od počátku dubna z úrovní u 40 dolarů za zhruba 5 týdnů dále raketově vzrostly až nad 130 USD v návaznosti na zveřejněnou prognózu růstu tržeb. V minulém týdnu pak začalo docházet na výběr zisků, v pátek i tak zakončily u 109 dolarů.

V portfoliu i GEN DIGITAL

V kontextu proběhnuté Trumpovi návštěvy v Číně, resp. tamnímu oznámení uzavření kontraktu na nákup 200 letadel společnosti Boeing (BA) lze zmínit také reportovanou řadu nákupů, ale i prodej, akcií tohoto výrobce letadel. Došlo také na 19 transakcí se společností Netflix, ale také konkurenmční Paramount Skydance potažmo s přebíranou Warner Bros Discovery. V hlášení lze nalézt také titul obchodovaný duálně na pražské burze – GEN DIGITAL. Z 5 transakcí v 1. čtvrtletí byly tři prodejní.

Na rozdíl od svých předchůdců Trump svá aktiva neprodal ani nepřevedl do slepého fondu s nezávislým správcem. Jeho rozsáhlé obchodní impérium spravují dva z jeho synů a působí v několika oblastech, které se protínají s prezidentskou politikou. Vedle toho Trumpův zeť Jared Kushner pomáhá spravovat investice v hodnotě miliard dolarů pro Katar, Saúdskou Arábii a Spojené arabské emiráty. Jak jsme již dříve přiblížili, připomenout lze rodinné aktivity v oblasti kryptoměn či v oblasti telekomunikací. V rámci virtuálního operátora Trump mobile nabízí neomezený tarif, včetně mezinárodního volání, za měsíčních 47,45 USD. Naposledy v minulém týdnu firma dala v USA do prodeje nový „zlatý“ Trump mobil T1 za akční cenu 499 dolarů. V nabídce je také široký merch - reklamní nejen drobné upomínkové předměty, ale třeba i oblečení a obuv. 

^{Zdroj: Kurzy.cz}

Zamyšlení na závěr

U většiny prezidentů se střet zájmů řeší jako technická právní otázka. U Trumpa se stal samotnou součástí politického stylu. Když hlava státu zároveň zůstává globální značkou, každé diplomatické gesto, každá regulace i každá zahraniční návštěva nevyhnutelně vyvolává otázku: slouží to Americe, nebo hodnotě brandu Trump?

Kontroverzní na tom je, že část veřejnosti to nevnímá jako problém, ale skoro jako důkaz efektivity – jako by schopnost proměnit moc v obchodní výhodu byla legitimní známkou „úspěšného dealmakera“. Jenže právě tady se láme hranice mezi byznysem a demokracií. V byznysu se maximalizuje vlastní prospěch, v prezidentském úřadu (nebo třeba v premiérském) by se měl maximalizovat veřejný zájem, i když je to třeba proti osobnímu profitu. Pokud se tyto dvě logiky začnou překrývat, nejde už jen o střet zájmů. Jde o test, zda instituce dokážou odolat představě, že moc je prostě jen další aktivum k monetizaci.

Jiří Zendulka
V oblasti financí se pohybuje od dob kupónové privatizace, tedy přes 30 let. Pracoval na různých pozicích u obchodníků s cennými papíry, aby u nich následně zakotvil především jako analytik. Dlouhodobě své názory prezentuje ve sdělovacích prostředcích. Vyznavač tradičních hodnot kapitalismu, resp. naopak kritik většiny nestandardních zásahů do ekonomik ze strany vlád a centrálních bank.