Dojde nakonec ke znárodnění umělé inteligence? - Víkendář

Ekonom Noah Smith na stránkách Noahpinion píše, že „ve světě umělé inteligence se nedávno stala velká událost: Sam Altman, zakladatel a generální ředitel společnosti OpenAI, prohlásil, že účelem umělé inteligence není brát lidem práci.“ Smith pak rozvíjí úvahu o tom, že vlivní zastánci umělé inteligence mění to, jak o této technologii hovoří, aby byla více přijatelná pro celou společnost.

Podle ekonoma se dříve zdálo, že Altman souhlasí s rozšířeným názorem, že účelem umělé inteligence je nahrazovat zaměstnance. Například v roce 2014 varoval, že by mohla vzniknout „třída zahálejících“. A v této souvislosti se věnoval úvahám o univerzálním základním příjmu jako řešení tohoto problému. V roce 2021 zase napsal, že „cena mnoha druhů práce klesne k nule““. V posledních letech však Altman podle Smithe opakovaně prohlašoval, že ačkoliv umělá inteligence zničí mnoho profesí, vytvoří nové.

V roce 2024 například Altman hovořil o tom, že nemá obavy, že by došly zdroje práce. Podobně mluvil v roce 2025: „Najdeme nové věci k práci, nové způsoby, jak si být navzájem užiteční a nové způsoby, jak soutěžit, ale nemusí se moc podobat dnešním povoláním.“ Z toho je podle Smithe vidět, že se „točí směr větru“. „Ve skutečnosti vždy existovala skupina technologických lídrů, kteří byli ohledně umělé inteligence a pracovních míst obecně optimističtí a kteří se nyní ozývají hlasitěji. Třeba Jensen Huang ze společnosti Nvidia soustavně předpovídal, že umělá inteligence vytvoří více pracovních míst, než kolik jich zničí. A nedávno ostře kritizoval generální ředitele společností zabývajících se umělou inteligencí, kteří dokola tvrdí, že jejich technologie pracovní místa ničí.“

Smith pokračuje s tím, že vlivný investor v oblasti rizikového kapitálu Marc Andreessen se ostře postavil proti teoriím o ztrátě pracovních míst vyvolané umělou inteligencí. Podle ekonoma přitom „v podstatě každý aktuální průzkum ukazuje, že se americká veřejnost velmi silně obrací proti umělé inteligenci. To zvyšuje pravděpodobnost, že se umělá inteligence stane středem populistického hněvu. A že politici budou soupeřit o to, aby získali nerozhodné voliče svými sliby o přijetí kroků proti AI.

To se podle ekonoma možná už děje. Například Bernie Sanders jde za „tradiční progresivní obavy ohledně spotřeby vody v datových centrech a porušování autorských práv a varuje před katastrofickými riziky umělé inteligence… Jiní začínají otevřeně hovořit o možnosti znárodnění velkých laboratoří umělé inteligence. Washington se totiž „začíná obávat mocenské nerovnováhy mezi společnostmi zabývajícími se umělou inteligencí a vládou. Během uplynulého roku tak několik senátorů navrhlo legislativu, která by federálním agenturám nařídila prozkoumat potenciální znárodnění AI.“

Samuel Hammond z The Foundation for American Innovation si například myslí, že vláda by mohla regulovat společnosti zabývající se umělou inteligencí, stejně, jako to dělá v oblasti veřejných služeb. A pokud by modely umělé inteligence vytlačily lidi z velké části trhu práce a hrstka společností by řídila většinu ekonomiky, pak by se nějaký druh znárodnění stal potenciálně nezbytným.“

Pokračování v zítřejším Víkendáři.

Zdroj: Noahpinion