Bez posílení kompetencí sester se Česko neobejde, shodli se odborníci na konferenci SESTRA 2026

Českému zdravotnictví dlouhodobě chybí sestry a stárnutí populace tlak na systém péče dále zvyšuje. Odborníci na konferenci SESTRA 2026: Pokročilé role sester, kterou v Praze uspořádal Spolek všeobecně vzdělaných sester (SVVS) pod záštitou ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, se shodli, že bez úpravy kompetencí sester nebude možné současnou personální krizi zvládnout.

Český zdravotně-sociální systém stojí na prahu zásadní změny. Stárnutí populace, nárůst chronických onemocnění a rostoucí potřeba dlouhodobé péče přinášejí nové nároky, na které současné nastavení služeb nestačí reagovat. Klíčovou roli v této transformaci přitom hrají všeobecné sestry.

„Sestry dnes drží systém pohromadě – propojují zdravotní a sociální péči, koordinují služby a často rozhodují v situacích, na které nemají formálně dané kompetence. Pokud jejich roli neposílíme, systém dlouhodobé péče nebude schopen zvládnout výzvy, které přicházejí,“ uvádí Petra Krulová, poradkyně ministra zdravotnictví.

Pokročilá praxe není luxus, ale nutnost

Koncept pokročilé ošetřovatelské praxe není nový. V Kanadě, Velké Británii nebo Austrálii funguje již desítky let. Sestry s pokročilou praxí tam samostatně pečují o pacienty s chronickými onemocněními, zajišťují vybrané typy péče a jsou běžnou součástí multidisciplinárních týmů. Konference SESTRA 2026 nabídla srovnání několika zahraničních modelů a ukázala, že Česko v této oblasti výrazně zaostává. Problém ale není v odbornosti českých sester. Řada z nich má odpovídající vzdělání i zkušenosti, chybí jim však legislativní opora pro plné využití jejich kompetencí v praxi. Cílem změny není nahrazovat lékaře, ale efektivněji využít potenciál sester v jasně vymezeném rámci multidisciplinární péče.

„Mezinárodní zkušenosti ukazují, že pokročilá ošetřovatelská praxe není experimentem, ale standardní součástí moderních zdravotnických systémů. Sestry v pokročilé praxi mohou významně přispět ke kvalitě, dostupnosti a kontinuitě péče i ke stabilizaci zdravotnictví. Pokud má Česko tuto cestu bezpečně a odpovědně otevřít, potřebujeme společný dialog klinické praxe, akademického prostředí, profesních organizací i státní správy,“ uvedla Pavla Kudlová, prezidentka Spolku všeobecně vzdělaných sester.

Bez profesního rámce zůstane změna jen na papíře

Klíčovou podmínkou zavedení pokročilé ošetřovatelské praxe je vytvoření jasného profesního rámce. Ten musí zahrnovat legislativní ukotvení kompetencí, odpovídající vzdělávací model i návaznost na úhradový systém.

„České zdravotnictví dnes potřebuje moderní profesní rámec pro sestry a další nelékařské zdravotnické pracovníky, který jasně vymezí úrovně praxe, kompetence, odpovědnost i možnosti kariérního růstu. Bez odpovídajícího legislativního rámce není možné plně využít odborný potenciál sester ve prospěch pacientů ani efektivně reagovat na rostoucí nároky zdravotní péče. Zásadním krokem proto musí být také revize kvalifikačního i postkvalifikačního vzdělávání, která bude odpovídat potřebám moderní klinické praxe 21. století,“ uvedla poslankyně Ivana Mádlová (ANO).

Důležitou roli v této transformaci mohou podle účastníků konference sehrát také moderní technologie, jako je telemedicína nebo umělá inteligence, které podpoří rozhodování sester a sníží jejich zátěž.

Zkušenost z Oxfordu

Konkrétní podobu pokročilé ošetřovatelské praxe představily také české sestry působící v zahraničí. Jejich zkušenosti ukázaly, že rozšířené kompetence sester mohou významně přispět k efektivnějšímu fungování zdravotního systému i lepší dostupnosti péče pro pacienty.

„Pokročilé role NLZP jsou v České republice nutností, ne ambiciozním projektem několika jedinců. V tomto směru zaostáváme za zbytkem Evropy. Péče o pacienty je velice komplexní, demografická křivka neúoprosná. Budování mostu formu multidisciplinární spolupráce mezi lékaři a NLZP formou navýšení kompetencí je klíčovým krokem k efektivitě péče, systému a spokojenosti pacientů,“ Irena Pukiová, RN, MSc., Advanced Nurse Practitioner, Oxford University Hospitals Foundation Trust

Úprava kompetencí sester je potřebná

Zástupci akademické sféry, klinické praxe, profesních organizací i zástupci Ministerstva zdravotnictví a Parlamentu ČR potvrdili, že rozšíření kompetencí sester je pro stabilitu systému zásadní. Stěžejním krokem nyní bude přetavit tuto reformní prioritu do konkrétních legislativních změn.

V praxi by reforma mohla znamenat například jasné vymezení role sester při péči o stabilizované chronicky nemocné pacienty, v dlouhodobé a komunitní péči nebo při koordinaci návazné péče. Sestry by po splnění kvalifikačních požadavků mohly samostatně provádět pokročilé hodnocení zdravotního stavu, podílet se na klinickém rozhodování, podporovat prevenci, edukovat pacienty a jejich rodiny nebo zajišťovat kontinuitu péče.

Pro pacienty by to znamenalo především dostupnější, plynulejší a rychlejší péči. Zahraniční zkušenosti ukazují, že dobře nastavené pokročilé role sester mohou přispět ke kratším čekacím dobám, rychlejšímu zahájení léčby, zkrácení délky hospitalizace, lepší kontinuitě péče, efektivnějšímu využití zdravotnických zdrojů i vyšší spokojenosti pacientů.

Zdroj: TZ SESTRA 2026