Rusko ztrácí kontrolu nad pojištěním LNG. Do hry vstupuje Čína

Ruský energetický sektor se dostává do stále hlubší závislosti na Číně. Moskva podle ukrajinské zahraniční rozvědky už nedokáže v plném rozsahu zajistit pojištění exportu vlastního zkapalněného plynu a část rizik začíná přesouvat na čínské pojistné struktury. Vývoj ukazuje, jak výrazně sankce proměnily fungování globálního energetického trhu a jak rychle se mění rovnováha sil v oblasti námořního pojištění a zajištění strategických komodit.

Ruský export LNG se v posledních měsících dostává pod stále větší tlak. Vedle komplikací v dopravě a financování začíná Moskva narážet i na problém, který byl ještě před několika lety téměř nepředstavitelný. Na nedostatek silného pojistného zázemí pro vlastní energetické operace.

Podle ukrajinské zahraniční rozvědky SZRU měla ruská centrální banka rozeslat velkým pojišťovnám doporučení, aby rizika spojená s exportem LNG do Číny převáděly na čínské pojistné a zajišťovací instituce. Jinými slovy, Kreml začíná přiznávat, že domácí pojistný trh už není schopen pokrýt rozsah a složitost části exportních operací spojených se zkapalněným plynem.

Právě oblast námořního pojištění přitom dlouhé roky stála především na západních kapacitách. Londýnský trh, evropské zajišťovny a globální finanční instituce tvořily základ systému, bez kterého bylo prakticky nemožné provozovat rozsáhlou přepravu LNG. Po zavedení sankcí se však velká část těchto služeb pro Rusko uzavřela nebo výrazně omezila.

Čína se stává nenahraditelným partnerem

Ukrajinské zdroje upozorňují, že závislost Moskvy na Pekingu se začíná rychle prohlubovat. Podle údajů čínské celní správy vzrostl dovoz ruského LNG do Číny v minulém roce o 18,3 procenta. Jen během prvního čtvrtletí letošního roku dodalo Rusko do Číny přibližně 1,4 milionu tun zkapalněného plynu, což znamenalo meziroční růst o 6,72 procenta.

Právě tato čísla podle analytiků ukazují, proč Moskva stále více ustupuje čínským požadavkům. Peking už dnes není pouze významným odběratelem ruských energetických surovin. Stává se zároveň klíčovým partnerem pro financování obchodů, logistiku i pojištění exportních operací.

Pro Rusko jde o citlivý problém i z geopolitického pohledu. Kontrola nad pojištěním a zajištěním totiž v praxi znamená vliv nad celým dodavatelským řetězcem. Bez dostatečného pojistného krytí nemohou tankery vplouvat do řady přístavů, banky nechtějí financovat přepravu a obchodníci se obávají regulatorních rizik.

Pod tlakem je i vlajkový projekt Arctic LNG 2

Komplikace se výrazně dotýkají také projektu Arctic LNG 2, který měl být jedním z hlavních symbolů ruské expanze na světovém trhu se zkapalněným plynem. Projekt byl plánován na produkci téměř 20 milionů tun LNG ročně a dalších 1,6 milionu tun plynového kondenzátu. Sankce Spojených států a Evropské unie však výrazně zkomplikovaly financování, přístup k technologiím i pojištění přepravy.

Provoz v arktických podmínkách navíc vyžaduje speciální ledoborné tankery, vysoké pojistné limity a velmi sofistikované zajištění rizik. To vše výrazně prodražuje celý systém přepravy. Po odchodu části západních partnerů se Rusko snaží budovat alternativní infrastrukturu s pomocí domácích a asijských institucí, proces je ale podle expertů pomalý a mimořádně nákladný.

Napětí kolem exportu energií se zároveň začíná výrazně propisovat do ruských veřejných financí. Podle údajů ruského ministerstva financí klesly příjmy Ruska z ropy a plynu za první čtyři měsíce letošního roku meziročně o 38,3 procenta na 2,3 bilionu rublů. Samotný duben přinesl energetické příjmy ve výši 855,6 miliardy rublů, což bylo výrazně pod očekáváním ruské vlády.

Rozpočtový deficit navíc už během prvního čtvrtletí dosáhl 4,6 bilionu rublů a překonal původní celoroční plán Moskvy ve výši 3,8 bilionu rublů. Ekonomové upozorňují, že kombinace nižších energetických příjmů, silnějšího rublu, vysokých válečných výdajů a rostoucích nákladů na logistiku vytváří pro ruskou ekonomiku stále větší tlak.

Celá situace zároveň ukazuje, jak zásadní roli hraje pojištění v globální energetice. Bez dostatečného krytí totiž nelze efektivně provozovat námořní přepravu LNG ani financovat rozsáhlé energetické projekty. Sankce tak ve výsledku nezasahují pouze obchod samotný, ale celý systém kolem něj včetně pojišťoven, zajišťoven, bank i logistických firem. Pro evropský pojistný sektor jde o další připomínku, že geopolitická rizika dnes stále výrazněji ovlivňují fungování trhu. Energetika, námořní pojištění a zajištění strategických komodit se postupně stávají oblastmi, kde se obchodní rozhodnutí stále těsněji prolínají s mezinárodní politikou a bezpečnostními zájmy jednotlivých států.