Zdražování PHM již zasahuje polovinu českých domácností, přičemž postoje k vládním krokům se liší

Občané, kteří se v důsledku růstu cen pohonných hmot museli alespoň částečně uskrovnit, volí pro snížení finanční zátěže podobné strategie bez ohledu na to, zda jejich domácnost využívá vůz na benzín či naftu. Nejčastěji reagují vyhledáváním nejlevnějších čerpacích stanic, což uvádí téměř osm z deseti osob. Přibližně dvě třetiny zároveň omezují jízdy autem a tři pětiny se snaží šetřit i na jiných výdajích domácnosti, které nejsou přímo spojeny s užíváním jejich vozu.

Menší, avšak stále významná část osob častěji využívá veřejnou dopravu, a to téměř dvě pětiny z nich. Přibližně čtvrtina dotázaných zároveň uvádí, že kvůli růstu cen pohonných hmot musela sáhnout do svých finančních rezerv.



Veřejnost se neshodne na hodnocení vládních opatření pro řešení růstu cen pohonných hmot

Situace kolem vývoje cen pohonných hmot je od vypuknutí konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem velmi proměnlivá a obtížně předvídatelná. Tato nejistota se promítá také do postojů veřejnosti k roli vládních opatření při řešení této vzniklé situace. Zopakujme, že následující hodnocení jsou z druhé poloviny dubna.

Téměř tři desetiny společnosti (29 %) se v situaci nedokážou zorientovat a neumějí posoudit dopady přijatých vládních opatření. Nejčastěji tento postoj zastávají osoby, které nevyužívají vůz na benzín ani naftu (44 %).

Necelá třetina veřejnosti (31 %) se zároveň domnívá, že vládní opatření nemají na vývoj cen pohonných hmot výraznější vliv. Tento názor je nejsilněji zastoupen mezi uživateli benzínových vozů, kde jej sdílí téměř dvě pětiny osob (37 %).

Mezi zbývající částí společnosti převažují osoby, které vnímají vládní opatření spíše pozitivně (27 %), nad těmi, kteří je hodnotí negativně (14 %). Pozitivní efekt častěji vnímají uživatelé dieselových vozů (37 %), což může silně souviset s tím, že dosavadní vládní opatření byla více zaměřena na zmírnění růstu cen nafty než benzínu. Naopak názor, že opatření vlády situaci pouze zhoršují, zastávají častěji dobře materiálně zajištěné osoby (18 %).



Veřejnost prakticky shodně napříč skupinami očekává, že v příštím půlroce porostou ceny zboží a služeb

Více než polovina společnosti (54 %) očekává, že v příštím půlroce se budou ceny zboží a služeb mírně zvyšovat. Téměř třetina (31 %) pak očekává výrazný růst cen. Pouze minorita společnosti předpokládá, že ceny zůstanou stejné (8 %) či dokonce budou klesat (2 %).

Veřejnost se napříč různě materiálně zajištěnými skupinami shodne, že ceny porostou, rozdíl lze sledovat jen v očekávané intenzitě růstu cen. Mezi materiálně hůře zajištěnými častěji převažuje přesvědčení, že ceny porostou výrazně, k čemuž se přiklání téměř polovina z nich (46 %). Naopak mezi dobře a průměrně materiálně zajištěnými převládá očekávání spíše mírného růstu cen, které zastává nadpoloviční většina.

Ani z hlediska typu využívaného vozidla se neobjevují výrazné rozdíly v očekávání budoucího růstu cen pohonných hmot. Napříč jednotlivými skupinami převažuje názor, že ceny porostou spíše mírně. Ovšem domácnosti bez vozidla nebo využívající jiný typ pohonu však o něco častěji předpokládají výraznější růst cen (36 %).



Citovaný výzkum analytického ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 22. – 30. dubna 2026. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovědělo 1 315 respondentů prostřednictvím online dotazování (CAWI).