Vodácká sezona začíná: smrtelných nehod je na českých řekách čím dál méně

S jarem přichází vodácká sezona. Ta loňská, dle informací webu raft.cz, přinesla na českých tocích jednu smrtelnou nehodu. Jednotky HZS loni zasahovaly u osmi nehod. V roce 2024 to bylo u 15 s jednou nepřímou obětí pravděpodobně v důsledku zdravotních kompilací. Za posledních patnáct let utonulo nejvíce lidí v roce 2013, bylo jich sedmnáct. Čeští vodáci v posledních letech umírají na řekách v zahraničí. V roce 2024 šlo o 4 oběti, o rok dříve byly evidovány dvě smrtelné nehody.

Celkový počet nehod ale může být reálně vyšší, protože vybrat ze všech zásahů jen vodácké nebo v souvislosti s jezy je poměrně náročné a též počet utonulých nemusí korespondovat se skutečností. Pokud např. došlo k úmrtí až v nemocnici, tato informace se zpět do dat Hasičského záchranného sboru (HZS) nemusí předat. „Vodácký sport je jedním z nejbezpečnějších outdoorových aktivit, k tragickým nehodám dochází jen výjimečně,“ říká Petr Ptáček, provozovatel webu Raft.cz. Smrtelná nehoda se v loňském roce stala jediná, a to na Vltavě u Dívčího kamene. „Jeden z raftů najel na kámen a vodák vypadl,“ popisuje Petr Ptáček.

Ročně se vydá na vodu v Česku až 800 tisíc lidí. To, že bude i letošní sezona vodní turistiky mezi Čechy silná, naznačují už teď prodeje vybavení. “Poptávka po vodáckých pytlích, pádlech, vestách nebo například i vybavení na vaření a stanování v přírodě, které k vodáctví patří, se nám v meziročním srovnání již teď zvedá o více jak 40 %,” popsal ředitel marketingu outdoorového e-shopu 4camping Zbyšek Pochylý.

Dlouhodobě se potvrzuje pravidlo, že na nebezpečných jezech, které jsou označeny a doplněny výbavou pro laickou záchranu, nedochází k nehodám a nemusí na nich zasahovat jednotky HZS. Výbava pro záchranu u řek však někdy končí jako hračka nebo suvenýr. „Toto vybavení pak chybí ve chvíli, kdy na něm může záviset lidský život,“ říká Klára Ochmanová, mluvčí Hasičského záchranného sboru ČR.

Pro poslední roky jsou typické nízké stavy vody, ty znamenají méně utonutí, ale více zranění. „Při převrhnutí lodi se pod vodu jako první část těla obvykle dostává hlava. Naše řeky jsou kamenité, proto náraz do hlavy nemusí být ničím výjimečným,“ upozorňuje Ptáček. Helma je jednoduchým řešením. Dříve byla spíše neobvyklá, dnes se situace mění. Školy už ji na kurzech běžně vyžadují. Stejně jako jsme si zvykli na helmu na kole nebo na lyžích, přichází čas přijmout ji i na vodě.

„Štěstí přeje připraveným,“ připomíná Klára Ochmanová, která zdůrazňuje, že prevence musí být i na vodě. Vesta, ideálně helma, žádný alkohol, sledování počasí a respekt k aktuálním podmínkám. To jsou pravidla, která rozhodují. V krizové situaci je extrémně důležité nezapomenout na své bezpečí. „Ze zachránce se totiž velice snadno stane další oběť,“ varuje Ochmanová. „V takových chvílích je proto často lepší rychle zavolat tísňovou linku a držet se instrukcí operátorů nebo záchranu nechat na přivolaných profesionálech.“

Realitu z druhé strany potvrzují i pojišťovny. Proto je dobré myslet nejen na bezpečnostní vybavení, jako je plovací vesta nebo vhodná obuv do vody, ale také na ochranu v rámci úrazového pojištění. A to nejen pro dospělé, ale i pro děti. „Na vodě může dojít k úrazu velmi rychle. Stačí uklouznutí na mokrém kameni, pád z raftu nebo náraz o překážku,“ říká Jitka Urbaníková Volná, manažerka životního pojištění v ČPP. Podle ní tvoří více než polovina nahlašovaných úrazů pohmoždění, podvrtnutí nebo zlomeniny. Nejčastěji jde o kotníky, kolena nebo ruce.