Zpráva o pokroku (2026) – Fiskálně-strukturální plán ČR pro období 2025 až 2028

Výroční zpráva o pokroku vzniká v návaznosti na novelu Paktu o stabilitě a růstu. Její náplň rámcově upravuje nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 2024/1263 o účinné koordinaci hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu. Jejím cílem je každoroční vyhodnocení plnění Fiskálně-strukturálního plánu. Aktuálně hodnocený plán připravila Česká republika na období 2025 až 2028, vláda České republiky jej schválila 16. října 2024 a Rada EU k němu přijala doporučení dne 21. ledna 2025. Na základě Fiskálně-strukturálního plánu a doporučení Evropské komise stanovila Rada EU České republice dráhu čistých výdajů. Tou se rozumí růst celých veřejných výdajů očištěný o položky úrokových výdajů, výdajů na projekty Evropské unie, národní financování projektů spolufinancovaných Evropskou unií, diskreční opatření na straně příjmů a jednorázová opatření. Fiskálně-strukturální plán byl připraven tak, aby byl současně plně konzistentní s národní legislativou v podobě zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti.

Při tvorbě Fiskálně-strukturálního plánu byl stanoven pro rok 2025 deficit sektoru vládních institucí ve výši 2,5 % HDP, po očištění o vlivy hospodářského cyklu a jednorázových opatření pak 2,3 % HDP. Podle údajů Českého statistického úřadu dosáhl schodek hodnoty 2,1 % HDP, ve strukturálním vyjádření 2,2 % HDP. Růst čistých výdajů za rok 2025 odhadujeme na 4,8 %.

Tato zpráva shrnuje aktuální kroky a plánované aktivity České republiky v oblastech, které vymezil Fiskálně-strukturální plán jako reakci na specifická doporučení Rady Evropské unie. V roce 2025 pokračovala transformace energetiky v ČR se zaměřením na posílení energetické bezpečnosti, modernizaci infrastruktury a plnění klimatických cílů, zejména prostřednictvím rozvoje nízkoemisních zdrojů, flexibility systému a snižování závislosti na fosilních palivech. Zásadní bylo dosažení energetické nezávislosti na Rusku v oblasti ropy i plynu díky diverzifikaci dodávek a rozvoji infrastruktury. V regulační oblasti byly zavedeny nástroje pro decentralizovanou a digitální energetiku (lex OZE III, Elektroenergetické datové centrum, úpravy tarifů) a přijaty legislativní změny urychlující rozvoj obnovitelných zdrojů a energetické infrastruktury (lex OZE III, lex Plyn). Dekarbonizace byla podpořena významnými finančními zdroji z evropských i národních fondů, včetně investic do čisté mobility, bateriových projektů a strategických průmyslových odvětví. Současně probíhal rozvoj výzkumu, inovací a poradenských služeb v energetice.

V oblasti sociálních systémů v roce 2025 nedošlo k dalším změnám důchodového systému a probíhá vyhodnocení dříve přijatých reforem, zatímco u sociálních dávek byly realizovány významné úpravy podporující pracovní aktivitu a sladění rodinného a pracovního života, zejména zvýšení a úprava rodičovského příspěvku spolu se změnami podmínek péče o malé děti. Klíčovým krokem byla reforma sociálních dávek, která sloučila čtyři dosavadní dávky do jedné komplexní dávky se čtyřmi složkami (živobytí, bydlení, bonus na dítě a pracovní bonus), zjednodušila systém, odstranila motivační bariéry a posílila vazbu podpory na pracovní aktivitu a péči o děti.

Ve zdravotnictví pokračovalo zvyšování efektivity prostřednictvím implementace systému CZDRG a restrukturalizace lůžkové péče směrem k následné a dlouhodobé péči, podpořené zavedením sociálně-zdravotní lůžkové péče a služeb propojujících zdravotní a sociální oblast. Současně se posilovala odolnost a kvalita systému díky digitalizaci a novým nástrojům, včetně systémů pro screening nádorů, vzdělávání zdravotnických pracovníků a rozvoje simulačních center, což přispívá ke zvyšování odbornosti personálu i dostupnosti a kvality péče.

V oblasti vzdělávání, trhu práce a bydlení pokračovala v roce 2025 realizace opatření zaměřených na zvyšování kvality a dostupnosti vzdělávání, rovné příležitosti a lepší uplatnění na trhu práce, včetně posilování předškolního vzdělávání a systémového sledování jeho kvality. Klíčovým krokem byla implementace Strategie vzdělávací politiky ČR 2030+, zejména revize rámcových vzdělávacích programů a přijetí nového kurikula pro předškolní a základní vzdělávání. Ve vysokém školství došlo k navýšení financování a cílené podpoře regionů i nedostatkových profesí, zatímco v regionálním školství pokračovala modernizace středního vzdělávání, posilování spolupráce se zaměstnavateli a rozvoj prvků duálního systému.

Na trhu práce byla opatření zaměřena na podporu rodičů, zejména prostřednictvím rozvoje dětských skupin, včetně zavedení sousedských skupin a posílení slaďování pracovního a rodinného života, dále na rozvoj celoživotního vzdělávání, rekvalifikací a digitálních dovedností. Současně byly zavedeny nové nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, podpora sociálního podnikání a opatření ke zvýšení flexibility pracovního trhu a podpory v nezaměstnanosti. V oblasti bydlení byl přijat zákon o podpoře v bydlení zavádějící kontaktní místa pro bydlení a posílena podpora dostupného a sociálního bydlení prostřednictvím národních i evropských zdrojů.

V oblasti moderní veřejné správy a digitalizace byla připravena opatření zvyšující efektivitu, transparentnost a proklientskou orientaci, včetně zavedení Jednotného informačního systému sběru dat a rozvoje spolupráce obcí prostřednictvím společenství obcí. Posílena byla také transparentnost rozhodovacích procesů zavedením regulace lobbování a registru lobbistů. V oblasti digitalizace pokračovalo rozšiřování vysokorychlostních sítí a 5G infrastruktury. Ve výzkumu a inovacích byl přijat nový zákon, který od roku 2027 posílí flexibilitu podpory nebo transfer znalostí.