Češi AI přijali rychleji, než se čekalo. K jejímu efektivnímu využití jsou však na míle daleko

Umělá inteligence se stala celosvětově jednou z nejrychleji přijímaných technologických oblastí posledních let. Více než polovina Čechů má s AI nástroji osobní zkušenost a téměř 50 % lidí očekává, že výrazně ovlivní jejich pracovní náplň v horizontu pěti let. Vyplývá to z průzkumu agentury IPSOS pro MFF UK.

Zároveň roste i její význam v byznysu. Přibližně 70 % českých firem plánuje do roku 2026 spustit alespoň jeden projekt založený na umělé inteligenci. Globální data tento trend potvrzují. Devět z deseti společností v žebříčku Fortune 500 již využívá technologie od společnosti OpenAI. ChatGPT eviduje více než 300 milionů aktivních uživatelů týdně, což jej řadí mezi nejrychleji adoptované technologie v historii.

České firmy investují do umělé inteligence rekordním tempem

V českém prostředí je patrný posun od testování k systematickému využívání v provozu. Asociace malých a středních podniků vyhlásila rok 2026 rokem umělé inteligence a spustila celonárodní iniciativu zaměřenou na praktické nasazení technologie v menších firmách. Příklady konkrétních aplikací se objevují napříč odvětvími. Například společnost Mews integruje nástroje umělé inteligence do své platformy pro hotelový management, zatímco Naberius Tech vyvíjí simulační prostředí pro trénink AI systémů v podmínkách blízkých reálnému provozu.

Efekty se však nedostavily okamžitě. Většina podnikatelů, kteří dnes umělou inteligenci využívají systematicky, si prošla obdobím neefektivního testování, než našla model odpovídající jejich potřebám.

Právě tato zkušenost ukazuje na klíčovou bariéru tuzemského trhu: není jí nedůvěra v technologii, ale to, že firmy často neví, kde přesně AI začít používat v každodenní agendě, a proto tráví první fázi spíše pokusy bez jasného dopadu na úsporu času nebo nákladů. Podle studie společnosti McKinsey věří 71 % pracovníků, že jejich zaměstnavatel zavede umělou inteligenci bezpečně a odpovědně, což výrazně převyšuje míru důvěry vůči technologickým korporacím nebo státním institucím.

Jednou z hlavních bariér jsou nedostatečné kapacity AI školitelů

Přestože je povědomí o umělé inteligenci vysoké, skutečné nasazení ve firmách naráží na praktické bariéry. Firmy často pracují s jednotlivými nástroji izolovaně, bez jejich hlubší integrace do procesů. Typicky chybí propojení mezi IT, provozními týmy a managementem. Výsledkem je nízká efektivita a obtížně měřitelný přínos.

„Z praxe vidíme, že firmy už dnes umělé inteligenci věří. Problém není v technologii, ale v její aplikaci. Většina firem neví, kde přesně AI nasadit, a proto končí u experimentů bez reálného dopadu na výkon nebo náklady. Největší bariérou tak nejsou nástroje, ale schopnost je převést do konkrétních procesů a výsledků,“ říká Roman Berglowiec, CEO české technologické firmy Everbot.

„Firmám nestačí dát nástroj do ruky. Potřebují systém, který jim ukáže konkrétní možnosti využití, provede je implementací a nastaví každodenní používání. V praxi vidíme, že správně nasazená AI dokáže zkrátit práci z hodin na minuty a výrazně snížit náklady na tým,“ dodává Berglowiec.

Na skutečně ambiciózní projekty si v důsledku troufá jen menší část podniků, zatímco většina vyčkává na pokles cen technologií nebo na osvědčené příklady z vlastního odvětví. Everbot proto staví centralizované prostředí, které spojuje desítky AI nástrojů s praktickým vzděláváním a podporou při jejich zavádění do reálného provozu firem. Cílem je tak právě snížit fragmentaci a zvýšit skutečnou využitelnost této technologie.

Firemní AI potřebuje svého šéfa a centralizované prostředí

Řešením může být jasně nastavená odpovědnost za procesy spojené se zaváděním AI ve firmě, ideálně prostřednictvím interní role „AI šéfa“, který aktivně propojí IT a byznys a dá AI integraci jednotný směr. Důležitá je následně centralizace AI nástrojů do jednoho řízeného prostředí místo roztříštěných individuálních předplatných. Tím firmy získají lepší kontrolu nad tokem svých dat, a to nejen z hlediska bezpečnosti, ale také reálný přehled o využívání.

„Pozice AI šéfa se podle mě velmi rychle stane standardní součástí vedení firem. Firmy, které AI nezačnou řídit jako klíčovou součást byznysu, zůstanou jen u povrchního využití. Ty, které ji uchopí strategicky, získají výraznou výhodu v efektivitě, rychlosti i růstu. Jde tak o zásadní shift jak v řízení firemních procesů, tak i především v nastavení mysli,“ komentuje Berglowiec.

S tím souvisí i nutná změna přístupu k samotné technologii, kterou by firmy měly vnímat jako komoditu, nikoliv jako strategicky uzamčený nástroj v jednom rozhraní. V ideálním případě pak firmy postupně vybudují vlastní „AI manuál“, tedy dokumentovanou logiku procesů, která je přenositelná mezi různými modely a platformami. Tím si zajistí kontinuitu i při změně technologií a zároveň snižují riziko technologického uzamčení.