Důvěra ústavním institucím – březen/duben 2026

S politickou situací je spokojeno 14 % občanů, nespokojeno 55 %, 30 % není ani spokojeno, ani nespokojeno. O politiku se zajímá více než polovina veřejnosti (56 %, z toho „velmi“ 11 %).
Největší důvěře české veřejnosti se těšil prezident a starostové/starostky. Prezidentovi důvěřovalo 60 % občanů, nedůvěřovalo 25 %, 14 % uvedlo odpověď „tak napůl“.
Bilance důvěry ve vládu byla vysoce v mínusu, když důvěru vyjádřilo 25 % oproti 46 % nedůvěřujících, dalších 28 % uvedlo „tak na půl“.

Instituce na komunální úrovni vycházely ze srovnání důvěry výrazně lépe: starostovi či starostce ve své obci/městské části důvěřovalo 56 % a nedůvěřovalo 16 %, obecnímu zastupitelstvu důvěřovala také nadpoloviční většina občanů (52 %) a 15 % nedůvěřovalo.
Poslanecká sněmovna měla slabší obraz s výrazným podílem střední varianty odpovědí, kdy byla zaznamenána důvěra 20 % a nedůvěra 41 % občanů a „tak napůl“ vnímaly důvěru téměř dvě pětiny (37 %) občanů.
V případě Senátu pak vidíme převahu pozitivních vyjádření (39 % důvěra, 28 % nedůvěra).
Nevyhraněný postoj „tak napůl“ byl výraznější i u důvěry vůči krajským zastupitelstvům, kde „tak napůl“ uvedly necelé dvě pětiny občanů (38 %), srovnatelný podíl uvedl, že krajským zastupitelstvům důvěřuje (37%), nedůvěru vyslovilo 15 %.
Velmi podobné hodnocení získali také krajští hejtmani/hejtmanky (37 % důvěřujících, 19 % nedůvěřujících, 35 % tak napůl).

• Celá tisková zpráva ke stažení zde: pi260429.pdf
• Všechny zprávy z tohoto výzkumu: PNS_2603