Ropný kartel slábne, koruna zpět v letargii - Rozbřesk

Cena severomořské ropy Brent včera vystoupala na nejvyšší úroveň od začátku americko-íránského příměří, klíčovou zprávou ale bylo překvapivé oznámení Spojených Arabských Emirátů (SAE) o odchodu z kartelu OPEC k 1. květnu. Přestože krátkodobé dopady budou vzhledem k blokádě Hormuzského průlivu minimální, v delším horizontu jde o krok směrem k nižším cenám ropy, ale i jejich vyšší rozkolísanosti.

Emiráty jsou v rámci kartelu OPEC těžkou váhou: jde o třetího největšího těžaře se zhruba 13% podílem na produkční kapacitě. Aktuálně země těží přibližně 1,9 mil. barelů denně, před začátkem války to bylo o zhruba milion a půl více. Celková produkční kapacita je ale ještě vyšší – na úrovni 4,3 mil. barelů denně a v roce 2027 by měla dosáhnout 5 mil. barelů denně.

A tady nastává první kámen úrazu. Emiráty byly dlouhodobě frustrovány z přílišného škrcení produkce (těžebních kvót) kartelu OPEC pod taktovkou faktického lídra Saúdské Arábie. Náklady na produkci ropy mají totiž mezi nejnižšími na světě. A spíše než o vyšší ceny, o což jde několik posledních let Saúdům (a proto kartel kolektivně omezuje produkci), chtějí Emiráty usilovat o maximalizaci produkce a postupné navyšování tržního podílu.

Situace mezi oběma státy se navíc vyostřila v důsledku aktuálního íránského konfliktu. Kvůli smršti dronových a raketových úderů razí Emiráty vůči Íránu tvrdý přístup a jsou velmi kritické k pasivitě Saúdské Arábie. Vyšší plánovanou těžbou jdou zároveň na ruku Donaldu Trumpovi, kterému leží kartel dlouhodobě v žaludku. Svou roli přitom mohla sehrát i probíhající diskuze o dolarové swapové lince na trase Washington–Abú Zabí.

Emiráty opouštějí kartel OPEC po téměř 60 letech. Nejde o jediný odchod v posledních letech: v roce 2019 exitoval Katar, o rok později Ekvádor a v roce 2024 Angola. Tentokrát jde ale jednoznačně o největší oslabení kartelu. Jedná se o začátek jeho konce? To je zatím předčasné. Klíčové bude, zda se k SAE přidají i někteří další těžaři. Historicky platí, že vliv kartelu závisí na dvou proměnných: ochotě a schopnosti snižovat produkci, když je to nutné. Ta nyní s odchodem Emirátů evidentně klesá, což může výhledově znamenat levnější ropu, ale také slabší management nabídkové strany, a tedy i vyšší volatilitu.

TRHY

Koruna

Česká koruna se poslední týden obchoduje v těsné blízkosti 24,35 EUR/CZK – její volatilita tak zůstává extrémně nízká. Dnešní zasedání Fedu a zejména zítřejší ECB může na korunový trh přinést tržní impulsy, pokud však nedojde k výraznějším překvapením, pak může tuzemská měna zůstat na svém a nečekáme výraznější pohyby ani jedním směrem.

Eurodolar

Vrcholem dnešní seance nejen pro eurodolar bude zasedání FOMC, které bude naposledy řídit jeho stávající šéf J. Powell. Ten by se měl mimo jiné vyjádřit k tomu, zdali hodlá ve vedení Fedu zůstat i poté, co nebude předsedat Radě guvernérů a výboru FOMC. To může být důležité pro budoucí složení FOMC (viz včerejší komentář v Rozbřesku).

Pokud jde o měnovou politiku očekáváme, že americká centrální banka bude muset vzít v potaz zejména nepříjemně se zvyšující jádrovou inflaci. Ta setrvává nad 3 %, přičemž ani výhled pro nejbližší měsíce není příznivý. Podle našeho názoru by tak Fed mohl vyslat signál, že další pohyb sazeb není vůbec jistý nejenom z hlediska rozsahu, ale i směru. Tento jestřábí signál by pak mohl dolaru prospět.

Forint

Včerejší zasedání maďarské centrální banky proběhlo plně v souladu s očekáváním trhu, když bankovní rada ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na úrovni 6,25 %. Mezi březnem a dubnem nedošlo k zásadnímu obratu v komunikačním tónu – MNB zůstává konzistentně opatrná. To hovoří ve prospěch stability sazeb a nadále silného forintu, jenž bude podporovat vysoký úrokový diferenciál.