Jaký dopad by mohla mít umělá inteligence na dolar?

Poslední predikce Commerzbank a Danske Bank se shodují v tom, že v druhé polovině roku by měl kurz americké měny oslabovat. Neměla by ale do něj stále více promlouvat umělá inteligence? S akciemi hýbe mohutně, tak proč ne s kurzem. A jak by to vypadalo?

Předpovědím vývoje měnových kurzů (alespoň těm krátkodobějším) celkem dominuje pohled na to, jak se budou kde vyvíjet sazby a výnosy dluhopisů. S jednoduchou logikou: Pokud se třeba v USA posune výhled směrem k vyšším sazbám a výnosům (a jinde zůstane konstantní), mělo by to znamenat větší zájem o dolar. A jeho posilování. Dolarové investice, respektive cenné papíry s pevným výnosem, se totiž stávají zajímavější. Naopak výhled na nižší sazby v USA relativně ke zbytku světa by se měl pojit s očekáváním slabšího dolaru.

Nejde zdaleka o celý příběh sazeb a měnového kurzu, ale zůstaňme nyní u něj. Otázkou pak je už „jen“ to, co tu dělá AI se sazbami. V USA a zbytku světa. Pokud se budou naplňovat očekávání s AI spojená, měl by přijít boom produktivity, pozitivní nabídkový šok a s ním spojené „dobré“ dezinflační tlaky. To by samo o sobě mělo přinášet nižší sazby a výnosy dlouhodobějších dluhopisů. Jenže celkově by tento boom měl podporovat ekonomickou aktivitu a to sebou obvykle nese vyšší reálné sazby. Pokud by se tento efekt opět dostavil, máme tu tedy jednak tlaky na růst reálných sazeb a k tomu tlaky dezinflační.

Záleželo by tedy na tom, který efekt by byl silnější. Všimněme si například, že třeba nastupující šéf Fedu Kevin Warsh hovoří, či hovořil o tom, že AI a s ní spojený růst produktivity by měly vytvářet prostor pro nižší sazby. Je to tedy úvaha kladoucí hlavní důraz na dezinflační tlaky vytvořené umělou inteligencí. Pokud by v USA dominoval tento dezinflační efekt, ještě to nutně neznamená, že dolar bude mít tendenci oslabovat kvůli klesajícím sazbám. Bude totiž záležet i na tom, jaký by byl vývoj ve zbytku světa.

Pokud by zbytek světa těžil z AI méně než Spojené státy a tudíž by realizoval menší dezinflační tlaky, sazby by v USA klesaly více, než ve zbytku světa. Teprve nyní se dostáváme k tomu, že ve světě, kde rozhodují úrokové diferenciály, by kvůli umělé inteligenci existovaly tlaky na oslabování dolaru. Jde o scénář, v němž tedy hlavním tahounem sazeb bude dezinflace, bude tomu tak více v USA a měnové kurzy reagují vzorcem „vyšší sazby rovná se posilování kurzu a naopak“. Dá se k tomu něco dodat?

Odpověď je kladná. Nedávno jsem se tu například věnoval tomu, že pokud jsou někde nižší sazby kvůli nižší inflaci, měna této země by měla posilovat, ne oslabovat (jak napovídá logika úrokových diferenciálů). Zjednodušeně řečeno, měla by posilovat měna té země, kde dochází k jejímu menšímu inflačnímu znehodnocování. Což je opačný pohled, než ten, který se odvíjí od sazeb – podle něj by měla měna takové země oslabovat (viz výše). Co tedy pohled, podle kterého by AI zejména v americké ekonomice přinesla dezinflační tlaky (větší než jinde) a zvyšovala by tím tedy „kvalitu“ dolaru? Uvidíme příště.