Tabu českých domácností: Češi se doma nebaví o důchodech ani o dědictví. Podle OVB může pomoci finanční poradce jako mediátor

Přestože 70 % Čechů neočekává, že jim státní důchod pokryje životní náklady, jen 12 % lidí spolu doma o finančním zajištění na stáří běžně mluví. Téměř třetina lidí se navíc nebaví ani o dědictví či pozůstalosti. Vyplývá to z březnového průzkumu společnosti OVB Allfinanz realizovaného na panelu agentury IPSOS.

Bariéru v komunikaci tvoří například obavy z narušení rodinné pohody nebo neochota sdílet osobní finanční situaci. Když už Češi otázku důchodů otevřou, nejčastěji tak činí se svým partnerem nebo finančním poradcem – mezigenerační rodinné debaty zůstávají spíše výjimkou.

Spoření ano, otevřená debata ne

Podle OVB Allfinanz jde o paradox mezi individuálním spořením a nedostatkem otevřené rodinné komunikace o financích. „Až 65 % obyvatel si spoří na stáří nad rámec povinných odvodů a podniká v této oblasti konkrétní kroky. Své úvahy a aktivity si ale často nechávají pro sebe. Přitom jde o zásadní životní téma, které se dotýká budoucnosti celé rodiny. V důchodu můžeme strávit klidně více než 30 let, protože délka dožití se neustále zvyšuje,“ komentuje výsledky nedávného průzkumu Richard Beneš, obchodní ředitel OVB Allfinanz.

Průzkum zároveň odhalil překvapivá tabu českých domácností. Z něho vyplývá, že 16 % Čechů spolu doma vůbec neřeší zabezpečení na stáří a 34 % o tom hovoří jen zřídka. Pravidelnou debatu o důchodech vede pouze 12 % dotázaných. Téměř 17 % Čechů se o zajištění na stáří nebaví proto, že jim toto téma připadá příliš vzdálené – tento postoj častěji zastávají mladší ročníky, má ho však i 18 % lidí ve věku 43–51 let, pro které už jde o poměrně blízkou životní etapu.

Tento „odkladný“ přístup se výrazně objevuje ve věkových skupinách 34–42 let a 43–51 let , kde uvádí shodně zhruba 28 % respondentů , že jim v debatách o důchodech nic nebrání, ale téma se doma zatím nedostalo na pořad dne. Právě u těchto ročníků se přitom s ohledem na věk a životní fázi postupně zkracuje prostor pro systematické plánování.

Každý desátý Čech se obává, že by debata o důchodech mohla narušit rodinnou pohodu. Také 13 % respondentů nechce sdílet svou finanční situaci a 10 % si nepřeje řešit téma peněz obecně. Podle odborníků nejde jen o rodinné tabu, ale i o problém finančního rozhodování.

„Stejně jako ve firmách i v rodinných financích fungují mentální zkratky a zažité vzorce. Často děláme rozhodnutí proto, že ‚ takto se to vždy dělalo ‘ , nebo se orientujeme podle minulého vývoje,“ říká Vojtěch Šmajer, produktový analytik společnosti OVB Allfinanz pro investice a penze.

Nejčastější jsou debaty o důchodech s partnerem či finančním poradcem

Pokud doma debatu o důchodech otevřou, je pro Čechy nejkomfortnější mluvit s partnerem. Činí tak téměř polovina respondentů. Zhruba 30 % dotazovaných téma nejraději probírá s finančním poradcem, zatímco mezigenerační komunikace zůstává poměrně vzácná. S rodiči řeší důchody jen 16 % Čechů, s dospělými dětmi pouhých 7 %. Pro 22 % lidí je zabezpečení na stáří ryze soukromým tématem, o kterém s nikým nediskutují.

„Role finančního poradce dnes zdaleka není jen o číslech a produktech. Velmi často vystupuje jako nezaujatý mediátor, který pomůže téma bez zbytečných emocí v rodině otevřít a přinese objektivní pohled profesionála zvenku, klid a strukturu. Společně tak mohou předejít situacím, které by v případě dlouhodobé nečinnosti mohly negativně ovlivnit atmosféru v celé rodině,“ uvádí Vojtěch Šmajer.

Už data z průzkumu OVB z roku 2024 přitom naznačovala, že řada Čechů je odbornému pohledu otevřená. Více než polovina respondentů tehdy uvedla, že by si v oblasti investic se zaměřením na zajištění na stáří od odborníka poradit nechala, zhruba třetina byla nerozhodná a 18 % lidí možnost odborného poradenství odmítalo.

O tom, co bude po „tom“

Dědictví a mezigenerační předávání majetku i finančních závazků patří mezi nejcitlivější témata v českých domácnostech. Třetina Čechů se doma vůbec nebaví o dědictví nebo pozůstalosti, dalších 18 % pouze výjimečně. Otevřeně o těchto otázkách hovoří jen necelá čtvrtina dotazovaných. U mladších ročníků je vůle k podobným debatám nejnižší, protože je to pro ně citlivé či nepříjemné téma.

„Právě absence otevřených rozhovorů a jasného plánu může vést k nejistotě a konfliktům. Dobře nastavená strategie pomáhá předcházet situacím, kdy už člen rodiny nemá možnost svá přání nebo rozhodnutí vyjádřit,“ říká Šmajer.

Problém akumulace peněz bez rozhodnutí

Podle odborníků se finanční poradenství týká širokého spektra domácností bez ohledu na výši jejich majetku. Poradci se setkávají i s klienty, kteří mají úspory v řádech milionů korun, ale váhají, jak s nimi naložit. Množství investičních možností, obavy ze špatného rozhodnutí nebo chybějící dlouhodobá strategie je natolik paralyzují, že raději volí nečinnost.

Ve světě plném možností je skutečně na místě opatrnost. „Byl bych velmi obezřetný ohledně rad od lidí, kteří nenesou žádnou odpovědnost za to, co doporučují. Ať už jde o finanční influencery, diskusní fóra nebo dobře míněné rady z okolí,“ upozorňuje Šmajer.

„Smyslem spolupráce s finančním poradcem není výběr jednotlivých finančních produktů, ale nastavení dlouhodobé finanční strategie podle životních cílů domácnosti. Finanční plán tak vytváří pomyslné ‚šuplíky‘, kam patří peníze na cíle jako bydlení, vzdělání nebo zajištění na stáří. To pomůže zodpovědně naložit i s neplánovanými příjmy, například z přeplatků daní nebo třeba odstupného,“ uzavírá Beneš.

O průzkumu

Průzkum na téma „Jak si Češi představují penzi“ si nechala zpracovat společnost OVB Allfinanz, a.s., v březnu letošního roku. Sběr dat byl realizován prostřednictvím aplikace Instant Research agentury IPSOS na reprezentativním vzorku 1 03 4 respondentů, mužů i žen z celé ČR, ve věku od 18 do 59 let.