Konflikt na Blízkém východě zhoršuje sentiment firem i domácností (Ranní zpráva z finančního trhu)

Datový kalendář tento týden nabízí hlavně indikátory sentimentu. Včera zveřejněná spotřebitelská důvěra v eurozóně zklamala, když se propadla nejníže od konce roku 2022 a vyslala tak varovný signál ohledně odolnosti tamní poptávky. Dnes obrázek doplní dubnové indexy nákupních manažerů (PMI), zachycující náladu firem. Přestože celkové indexy v průmyslu pravděpodobně zůstanou znatelně nad 50 body, struktura napovídá, že i zde se sentiment začíná horšit. Podobně jako v době pandemie totiž v rámci PMI pozitivně působí prodlužující se dodací lhůty, které ovšem nejsou důsledkem silné poptávky, ale spíše narušení dodavatelských řetězců.

PMI v průmyslu drží vysoko protahování dodacích lhůt

Dubnové PMI poskytnou další indikaci toho, jak podniky reagují na nárůst cen energií a napětí v dodavatelských řetězcích. Již v březnu naznačoval index PMI v eurozóně zhoršení v oblasti energetiky a logistiky. Celkový PMI ve zpracovatelském průmyslu však překvapil pozitivně. Neočekávaný nárůst byl přitom téměř výlučně tažen prodloužením dodacích lhůt. Obvykle by to naznačovalo silnou poptávku, ale v tomto případě to – podobně jako v době pandemie – spíše souvisí s narušením dodavatelských řetězců. Vzhledem k přetrvání konfliktu očekáváme, že i dodací lhůty zůstanou prodloužené, což bude PMI nadále nadhodnocovat.

Cenový subindex PMI v dubnu patrně ukáže další nárůst cen vstupů. To bude coby předstihový indikátor krátkodobých inflačních tlaků pozorně sledovat i ECB. Zvýšená obezřetnost centrální banky v kombinaci s úrokovými sazbami stále v mírně expanzivním teritoriu podle nás letos vyústí ve dvojí zvýšení úrokových sazeb o standardních 25 bb, konkrétně v červnu a září. Zároveň nadále očekáváme, že jakmile krize odezní a obchodní toky se postupně normalizují, bude eurozóna směřovat k cyklickému oživení. To by mělo být poháněné hlavně investicemi do umělé inteligence a energetiky, německým fiskálním stimulem a oživujícím trhem s bydlením.

Sentiment spotřebitelů v eurozóně se výrazně zhoršuje

Spotřebitelská důvěra v eurozóně v dubnu propadla na nejnižší hodnotu od konce roku 2022. Hlavní podíl na tom pravděpodobně měl nárůst cen pohonných hmot a zvýšená nejistota. Přesto intenzita zhoršení překvapila. Tržní konsenzus očekával snížení salda z -16,4 % na 17,2 %, to však spadlo až na -20,6 %. Podobně špatný byl sentiment spotřebitelů v eurozóně naposledy v prosinci 2022, kdy byla spotřebitelská inflace nad 9 % y/y. Zatím se sice jedná pouze o předběžný a poměrně měkký indikátor. Pokud by se však takto výrazné zhoršení sentimentu potvrdilo, poptávka v eurozóně by mohla ve druhém čtvrtletí citelně ochladit.

Finanční trhy dál sledují vývoj na Blízkém východě, akciím pomáhá výsledková sezóna. Americký prezident Donald Trump v úterý oznámil, že prodlužuje příměří na neurčito. Ochromení dopravy v Hormuzském průlivu však pokračuje a ve vyjednávání mezi USA a Íránem stále nenastal žádný posun. Cena ropy Brent se tak opět vrátila nad 100 USD/barel. Na devizovém trhu americký dolar k euru posílil o 0,2 % na 1,171 USD/EUR. Nepříznivý dopad geopolitického napětí na americké akciové indexy prozatím více než kompenzují hospodářské výsledky velkých společností, které pozitivně překonávají tržní odhady.

Měny středoevropského regionu v prostředí nadále zvýšené geopolitické nejistoty od začátku týdne ztrácí. Česká koruna od pondělního maxima v součtu oslabila již o zhruba deset haléřů na 24,36 CZK/EUR. Výraznějšího posílení se podle nás nedočkáme ani v nejbližší době. Koruna pravděpodobně i nadále zůstane pod tlakem vlivem negativního sentimentu, zužujícího se úrokového diferenciálu i viditelného zhoršení vnější bilance české ekonomiky.