V Perském zálivu váznou také suroviny potřebné pro výrobu hnojiv. Maržová inflace, jakou známe v podání čerpadlářů, hrozí také v případě potravin

Přes Hormuzský průliv prochází významná část světových dodávek surovin potřebných k výrobě hnojiv, jako je močovina, čpavek nebo síra. Jakmile se tato logistika zkomplikuje, ceny těchto vstupů na světových trzích rostou. Zároveň platí, že výroba hnojiv je silně závislá i na zemním plynu, takže jakékoli napětí, které žene nahoru ceny energií, situaci dál zhoršuje.

Zemědělci zatím nejsou zasaženi naplno, protože ještě využívají zásoby nakoupené dříve za nižší ceny. To je ale jen dočasný efekt. Nové nákupy už probíhají za výrazně vyšší ceny, podle dostupných dat klidně o desítky procent. To znamená, že tlak na náklady v zemědělství bude v dalších měsících sílit.

Konflikt v Íránu tak může poměrně výrazně poznamenat i trh s potravinami. Průmyslová hnojiva jsou dnes klíčová pro udržení současné úrovně zemědělské produkce. Pokud by konflikt dlouhodobě udržoval vysoké ceny plynu a surovin potřebných k výrobě hnojiv, zemědělci by na nich začali šetřit. To by se postupně promítlo do nižších výnosů a v globálním měřítku i do vyšší potravinové nejistoty.

Například cena za pšenici na burze od začátku konfliktu mírně roste, ale zdaleka nedosahuje úrovně roku 2022. S určitým zpožděním se dostaví zdražení právě třeba i pšenice, pokud konflikt v Íránu neustane. Zatímco ceny pohonných hmot se do trhu propisují okamžitě, u zemědělských komodit se vyšší náklady projeví až v horizontu několika měsíců.

Nejprve se růst cen projeví u ovoce a zeleniny. S odstupem pak i u živočišných výrobků, protože dražší hnojiva zdražují krmiva, a tím i chov hospodářských zvířat.

Opatrnost je u zákazníků na místě, i při nákupu potravin. V obdobích zvýšené nejistoty mají některé firmy tendenci promítat do cen i náklady, které jim reálně ještě nevznikly, a zvyšovat si tak marže.

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom, Trinity Bank