Krize na Blízkém východě zdražila EU energii o 22 miliard eur za 44 dní

Evropská komise svolala mimořádné zasedání věnované ekonomickým dopadům konfliktu na Blízkém východě. Ve svém prohlášení předsedkyně von der Leyen nepokrytě pojmenovala rozsah škod: za pouhých 44 dní od vypuknutí konfliktu vzrostl účet EU za dovoz fosilních paliv o více než 22 miliard eur – bez jediné dodatečné molekuly energie. Situaci dále komplikuje uzavření Hormuzského průlivu. Von der Leyen označila obnovení svobody plavby v průlivu za „prvořadý“ zájem EU, přičemž do regionu vstoupily i Spojené státy s hrozbou námořní blokády íránských přístavů.

Energetická bezpečnost EU: okamžitá opatření i dlouhodobá strategie. Komise nečeká. Von der Leyen oznámila, že 22. dubna zveřejní návrhy opatření ke stabilizaci cen energie. Krátkodobě se připravuje koordinace plnění zásobníků zemního plynu, aby členské státy nevstupovaly na trh současně a nestlačovaly ceny nahoru, a také koordinované uvolňování ropných zásob. Von der Leyen zároveň varovala, že i kdyby nepřátelství okamžitě ustala, narušení dodávek energie z oblasti Perského zálivu bude přetrvávat ještě nějakou dobu.

Strukturální odpověď: elektrizace a mobilizace investic.

Komise využívá krizi jako páku pro urychlení energetické transformace. Před létem bude zveřejněna strategie elektrizace zahrnující ambiciózní nový cíl, přičemž platí princip „co se měří, to se plní“. Komise vyzývá členské státy k aktivnímu čerpání kohézních fondů EU do sítí, skladování a baterií. Soukromý kapitál bude mobilizován prostřednictvím připravované Investiční konference. Geopolitická nestabilita tak paradoxně urychluje odklon od fosilní závislosti.

Co to znamená pro českou firmu.

Český průmysl, který je nadprůměrně energeticky náročný, může v nadcházejících týdnech čelit dalším cenovým výkyvům. Komise připravuje balík opatření k prezentaci na neformálním summitu EU na Kypru, jehož výstupy by měly být k dispozici ještě tento měsíc. Firmy by měly prověřit své energetické kontrakty a zajišťovací strategie, zvážit urychlené čerpání dostupných kohézních a investičních fondů EU do energetické efektivity a sledovat chystaná národní i unijní koordinační opatření – zvláště ta týkající se snížení spotřební daně z pohonných hmot, o jejichž povolení již požádaly některé členské státy.