Ceny bytů v Česku rostou rychleji než průměr Evropské unie

Byty v Česku na konci loňského roku zdražovaly výrazně rychleji než unijní průměr. Podle dat Eurostatu šlo o sedmé nejvyšší meziroční tempo růstu cen bytů v celé Evropské unii, což dál zhoršuje dostupnost vlastního bydlení pro české domácnosti. Do hry přitom vstupuje silná poptávka, oživení hypotečního trhu i slabá nabídka nových bytů.

Česko zůstává mezi zeměmi s nejrychlejším růstem cen bytů

Nejnovější data Eurostatu ukazují, že ceny bytů v České republice vzrostly v posledním čtvrtletí loňského roku meziročně o 10,4 procenta. Ve srovnání s průměrem Evropské unie, který činil 5,5 procenta, je to výrazně vyšší tempo. Český trh se tak zařadil na sedmé místo v rámci celé EU. Rychleji, než v Česku zdražovaly byty například v Maďarsku, kde meziročně vzrostly o 21,8 procenta, dále v Portugalsku s růstem o 18,9 procenta a v Chorvatsku, kde ceny stouply o 16,1 procenta. Přestože se v českém případě tempo růstu oproti třetímu čtvrtletí snížilo o 0,4procentního bodu, stále jde o velmi silný cenový tlak.

„Když ceny bytů rostou rychleji než příjmy domácností, problém dostupnosti bydlení se dál prohlubuje. Pro mnoho lidí tak přestává být rozhodující jen výše úrokové sazby, ale i samotná cena nemovitosti, která posouvá potřebné vlastní zdroje i měsíční splátku výš,“ říká Miroslav Majer, CEO portálu hyponamiru.cz.

Dlouhodobý růst cen patří v Česku k nejvýraznějším v Evropě

Aktuální zdražování navazuje na dlouhodobý trend. Podle zveřejněných dat vzrostly ceny bydlení v Česku od roku 2015 o více než 150 procent, zatímco průměr v Evropské unii činil 64,9 procenta. Český trh tak patří mezi země s nejvýraznějším růstem za poslední dekádu.

Ještě výraznější vývoj zaznamenalo Maďarsko, kde se ceny bydlení za deset let téměř ztrojnásobily. Ve více než dvanácti státech včetně Česka ceny více než zdvojnásobily. K zemím s největším růstem patřily vedle Maďarska také Portugalsko, Litva a Bulharsko. Na opačném konci bylo Finsko, kde ceny bydlení od roku 2015 klesly o 3 procenta.

Výrazný skok zažilo Česko už na přelomu let 2021 a 2022, kdy ceny bytů od třetího čtvrtletí 2021 do druhého čtvrtletí 2022 v každém kvartálu meziročně rostly o více než 20 procent. Současné tempo je sice mírnější, v evropském srovnání ale zůstává nadprůměrné.

Za růstem cen stojí hlavně poptávka a oživení hypoték

Podle ekonoma banky Creditas Petra Dufka je z aktuálních čísel patrné, že dostupnost bydlení v Česku se dál zhoršuje, protože kupní síla domácností neroste stejným tempem jako ceny bytů. Právě tento rozpor je jedním z hlavních důvodů, proč se vlastní bydlení vzdaluje části zájemců i v době, kdy hypotéky postupně zlevňují.

Loni byty podle Dufka zdražovaly hlavně kvůli vysoké poptávce, kterou podpořilo zlevňování hypotečních úvěrů. Tento vývoj potvrzují i data České bankovní asociace Hypomonitor. Banky a stavební spořitelny poskytly v roce 2025 hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což představovalo meziroční nárůst o 48 procent. Šlo o druhý nejvyšší objem za 30 let fungování hypotečního trhu v Česku. Nové úvěry bez refinancování stouply o 41 procent na 321 miliard korun, což byl rovněž druhý nejsilnější výsledek. „Realitní trh dnes stojí na nerovnováze mezi silnou poptávkou a omezenou nabídkou. Jakmile se hypotéky stávají dostupnějšími, na trh přichází více zájemců, ale počet bytů tomu neodpovídá. To přirozeně vytváří další tlak na růst cen,“ uvádí Jiří Krejčí, CSO společnosti hyponamiru.cz.

Nabídka nových bytů zůstává slabá, a to tlačí ceny vzhůru

Vedle poptávky je zásadním faktorem i nedostatečná nabídka. Podle Petra Dufka zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se situace měla rychle zlepšit. Nepotvrzují to ani údaje o výstavbě, ani statistiky stavebních povolení. Dufek navíc upozornil, že růst cen bytů může pokračovat i kvůli možné další vlně zdražení stavebních materiálů.

Data Českého statistického úřadu ukazují, že v roce 2025 byla zahájena výstavba 35 819 bytů, což bylo o 2,2 procenta méně než o rok dříve. Dokončených bytů sice přibylo a jejich počet meziročně vzrostl o 11,5 procenta na 33 742, samotný pokles zahajované výstavby ale naznačuje, že budoucí nabídka nových bytů nemusí stačit tempu poptávky.