Hodnota emisního faktoru CO2 z výroby a spotřeby elektřiny v roce 2025

Autor: Oddělení analýz a datové podpory koncepcí 41400

Oddělení analýz a datové podpory koncepcí MPO předkládá hodnotu emisního faktoru CO2 z výroby a spotřeby elektřiny.

Oddělení analýz a datové podpory koncepcí MPO předkládá přehled, který uvádí národní hodnoty emisních koeficientů výroby a spotřeby elektřiny. Výpočty vycházejí z podkladových dat pro sestavování Souhrnné energetické bilance ČR.

Hodnota emisního faktoru CO₂ z výroby a spotřeby elektřiny v roce 2025

Materiál sestavilo Oddělení analýz a datové podpory koncepcí MPO, duben 2026.

Přehled uvádí národní hodnoty emisních koeficientů výroby a spotřeby elektřiny. Výpočty vycházejí z podkladových dat pro sestavování Souhrnné energetické bilance ČR ^[1]. Emisní faktory zde uvedené zahrnují pouze emise CO_2, a nikoliv emise ostatních skleníkových plynů (CO₂ ekv.). Emise ostatních skleníkových plynů jsou při výrobě elektřiny zanedbatelné a při výpočtu emisního faktoru se nacházejí pod úrovní zaokrouhlovací přesnosti. Při výpočtech emisního faktoru elektřiny jsou uvažovány pouze přímé emise, nikoliv výpočty založené na LCA životním cyklu. Pro reportování uhlíkové stopy elektřiny dle metodiky GHG Protocol^[2] je počítána uhlíková stopa elektřiny dle dvou metod: na místě založená metoda (Location-Based) a na trhu založená metoda (Market-Based) pro elektřinu, kterou spotřebovává odběratel. Pro výpočet uhlíkové stopy dle GHG Protocolu by se mělo v zemích, ve kterých jsou dostupné tržní nástroje dodávek zelené elektřiny, používat tzv. duální reportování, tzn. počítat uhlíkovou stopu paralelně dle obou metod.^[3]

Výpočet aktuální hodnoty emisního faktoru CO₂ z hrubé výroby elektřiny je proveden na základě následující metodiky: Primární energie fosilních paliv v daném roce vsazených (podle jednotlivých paliv) na hrubou výrobu elektřiny je násobena specifickými emisními faktory pro daná paliva (případně pro paliva příbuzná). Výsledná sumární hodnota je vydělena celkovou hrubou výrobou elektřiny v ČR. Emisní faktory CO 2 ze spalování fosilních paliv použité ve výpočtu vycházejí z metodiky IPCC 2006 a národních emisních faktorů⁴. Ve výpočtu jsou OZE uvažovány jako CO 2 neutrální, tedy s nulovými emisemi. V zásadě se jedná o zjednodušený tzv. Location-Based Factor pro území ČR, který je vypočten na základě podkladových dat Souhrnné energetické bilance ČR. Zjednodušení je nezbytné pro včasnou publikaci tohoto faktoru. Nezahrnuje dovoz a vývoz elektřiny. Výpočetní metodika je shodná s metodikou používanou Evropskou energetickou agenturou^[4] (EEA), používá však přesnější vstupní hodnoty, takže se data publikovaná EEA mohou lišit. Nicméně data EEA umožňují mezinárodní srovnání ve stejné metodice. Hodnotu emisního faktoru CO 2 z hrubé výroby elektřiny zveřejňuje v průběhu jara následujícího roku MPO^[5].

SHAPE \* MERGEFORMAT

Tab.: 1 Emisní faktor CO₂ z hrubé výroby elektřiny

Rok	t CO₂/MWh	Rok	t CO₂/MWh
1990	0,73	2017	0,47
2000	0,71	2018	0,47
2010	0,55	2019	0,43
2011	0,54	2020	0,38
2012	0,51	2021	0,39
2013	0,48	2022	0,41
2014	0,48	2023	0,37
2015	0,49	2024	0,34
2016	0,50	2025	0,33

V rámci metody výpočtu emisního faktoru založené na trhu s elektřinou (Market-Based Factor) uvádí GHG Protocol hierarchii metod výpočtu^[6]. Primárně je doporučováno počítat (a tím i snížit) uhlíkovou stopu pomocí nakoupených certifikátů původu z obnovitelných zdrojů energie či dlouhodobých PPA smluv. Počítá se zde nikoliv s výrobou elektřiny v rámci ČR, ale s elektřinou dodanou přímo odběrateli. Další možností v rámci zmíněné hierarchie jsou informace o dodaném energetickém mixu přímo od dodavatele elektřiny. Např. v případě, že dodavatel elektřiny uvede ve vyúčtování informace o původu elektřiny nebo podílu jednotlivých zdrojů na celkové směsi paliv pro výrobu dodané elektřiny, je možné provést orientační dopočet celkové emisní zátěže této elektřiny. Použijí se níže uvedené specifické emisní faktory. Tyto zohledňují průměrné účinnosti výroby elektřiny, ztráty v síti a provozovací spotřebu v České republice za několik posledních let. Tyto hodnoty jsou a budou platné po dobu několika dalších let, pokud nedojde k závažným technologickým změnám při výrobě elektřiny. Pří použití této metody, je nicméně třeba dbát na tzv. kritéria kvality, které zmiňuje GHG Protocol^[7]. V tomto případě lze např. doporučit získat vždy při výpočtu od dodavatele deklaraci, že nevyužívá či neprodává záruky původu z obnovitelných zdrojů na jiné účely.

Tab.: 2 Specifické emisní faktory

Zdroj/palivo	t CO₂/MWh
Obnovitelné zdroje	0
Jaderné zdroje	0
Hnědé a černé uhlí	1,00
Zemní plyn	0,40
Ropa a ropné produkty	0,80
Ostatní	0,40

SHAPE \* MERGEFORMAT

Pokud původ a „složení“ dodané elektřiny nejsou známé, používá se hodnota emisního faktoru CO 2 vypočtená z tzv. „zbytkového energetického mixu“. Tento vyjadřuje celkovou roční skladbu zdrojů energie při spotřebě elektřiny v České republice, která není podložena zárukami původu energie, sdílením elektřiny a kredity z odpovídajícího zdroje energie, uplatněnými k dodávce elektřiny do odběrného místa zákazníka.

„Zbytkový energetický mix“ je v současné době sestavován a publikován na základě národní metodiky společností OTE, a.s. na jaře následujícího roku.^[8] Do roku 2024 byl „zbytkový energetický mix“ sestavován evropskou Asociací vydavatelů záruk původu (AIB).^[9] Národní metodika je konzistentní s metodikou AIB.

Použití „zbytkového energetického mixu“ dodavatelem elektřiny ve vyúčtování lze ověřit podle níže uvedené struktury podle zdrojů/paliv. Oproti reálnému energetickému mixu hrubé výroby elektřiny v ČR se zde mění hlavně podíl bezemisních zdrojů (obnovitelných a jaderných), neboť tyto jsou obchodovány prostřednictvím záruk původu. Pro zjednodušený výpočet celkového emisního faktoru „zbytkového energetického mixu“, mohou být orientačně použity průměrné specifické přepočetní faktory (tab. 2), výsledná hodnota pro ČR je uvedena níže (tab. 3). Tato hodnota bude pravidelně publikována MPO^[10] v průběhu jara následujícího roku, po zveřejnění podkladových dat OTE, a.s.

Tab.: 3 Zbytkový energetický mix a jeho emisní faktor

Rok	2020	2021	2022	2023	2024	2025
Obnovitelné zdroje – celkem	7 %	6 %	5 %	6 %	17 %	19 %
Jaderné zdroje – celkem	41 %	40 %	41 %	43 %	38 %	33 %
Fosilní zdroje – celkem	52 %	54 %	53 %	51 %	45 %	48 %
– Hnědé a černé uhlí	43 %	44 %	48 %	45 %	40 %	42 %
– Zemní plyn	10 %	10 %	6 %	6 %	5 %	6 %
– Ropa a ropné produkty	0 %	0 %	0 %	0 %	0 %	0 %
– Ostatní	0 %	0 %	0 %	0 %	0 %	0 %
t CO₂/MWh (národní metodika)	0,47	0,48	0,50	0,47	0,42	0,45

Hodnota emisního faktoru CO 2 elektřiny je také uvedená ve vyhláškách č. 140/2021, o energetickém auditu a č. 141/2021 o energetickém posudku¹². Její výpočet a použití jsou odlišné od faktorů výše uvedených a je pro účely definované ve vyhlášce či zákoně závazné. V těchto vyhláškách je hodnota emisního faktoru stanovena k určitém účelu (prosazování státní politiky) a vztahuje se ke hrubé výrobě elektřiny z fosilních zdrojů. Její hodnota je v platném znění vyhlášek fixně stanovena na 0,86 t CO 2 /MWh.

SHAPE \* MERGEFORMAT

Existují i další zdroje emisních faktorů CO₂ pro elektřinu (např. AIB, JRC, IEA, EIB aj.), které se mohou lišit z důvodů použití odlišné metodiky. GHG Protocol, ESRS či další standardy nedefinují, které konkrétní zdroje emisních faktorů se mají používat, pouze definují principy, dle kterých se mají výpočty provádět. Vhodné je tak o využitých zdrojích emisních faktorů či změnách jejich využití transparentně informovat. Využití výše vypočtených faktorů pro výpočet uhlíkové stopy má doporučující charakter a nevylučuje využití zdrojů jiných

(zdrojů) faktorů splňujících mezinárodní standardy.