ČNB řeší tvrdou regulací desítky stížností na finanční poradce, ale miliardové ztráty z dluhopisů nechává stranou

Česká národní banka podle České asociace společností finančního poradenství a zprostředkování (ČASF) prosazuje nepřiměřeně tvrdou regulaci finančních poradců, která může výrazně omezit dostupnost poradenství pro běžné domácnosti. ČNB chce na investiční zprostředkovatele v plném rozsahu uplatnit pravidla určená pro banky a obchodníky s cennými papíry, přestože finanční poradci fungují na odlišném obchodním a distribučním modelu. Podle ČASF jde o přístup, který nemá oporu v reálných problémech trhu a tvrdě dopadne na spotřebitele.

Finanční poradenství v Česku dlouhodobě pomáhá domácnostem při rozhodování o bydlení, investicích, pojištění i zabezpečení na stáří. Trh je už dnes silně regulovaný: poradci podléhají odborným zkouškám, přísným pravidlům distribuce, rozsáhlé dokumentaci i dohledu České národní banky. Podle dat, která má ČASF k dispozici, navíc sektor nevykazuje systémové selhání ani vysoký počet stížností.

„ČNB se rozhodla aplikovat na finanční poradce režim, který byl vytvořen pro obchodníky s cennými papíry a velké finanční instituce. To je zásadní omyl. Finanční poradce není banka. Pokud dohledový orgán bez rozumného zdůvodnění zatíží fungující trh dalšími fixními náklady, dopad na domácnosti bude okamžitý – finanční poradenství se jim vzdálí nebo prodraží,“ říká Marek Černoch, výkonný ředitel ČASF.

Jedním z nejproblematičtějších bodů je podle asociace povinné zavedení fixní složky odměny. Ta neodpovídá realitě práce finančních poradců, kteří často působí napříč segmenty a investice nejsou jejich jedinou ani pravidelnou činností. Nový model by podle ČASF zvýšil fixní náklady poradenských firem bez vazby na skutečný výkon, oslabil především menší a středně velké společnosti a vedl k odchodu části poradců z trhu. Výsledkem by byla nižší konkurence, horší regionální dostupnost služeb a vyšší tlak na zpoplatnění poradenství pro klienta.

Finanční poradci přitom tvoří zásadní oporu občanům při zajištění na stáří. Například u dlouhodobého investičního produktu (DIP) byl jejich podíl na nově sjednaných smlouvách za první rok existence tohoto produktu celých 50 %. Naopak u někdejšího druhého pilíře, kde stát poradce příliš tvrdou regulací vytlačil, došlo po několika letech k jeho zrušení, mimo jiné i pro nezájem veřejnosti. V době, kdy čelí veřejné finance značnému pnutí, má tedy tento tah ČNB proti soukromému zajištění na penzi potenciálně velmi negativní důsledky.

Podle ČASF přitom neexistuje datový důvod pro takto tvrdý zásah. Na finanční poradce připadá dlouhodobě jen minimum stížností ročně, zatímco v jiných částech trhu vznikají klientům násobně větší škody. ČASF proto považuje za neobhajitelné, že regulace dopadá právě na segment, který funguje stabilně a masově slouží domácnostem při důležitých finančních rozhodnutích.

„Jestliže centrální banka tvrdě zasahuje obor, ve kterém řešila podle posledních informací 56 stížností za rok, a zároveň nedokáže stejně důsledně reagovat tam, kde klientům vznikají miliardové ztráty, je zcela namístě ptát se, zda jsou jeho priority nastaveny správně. ČNB dnes místo skutečné ochrany spotřebitele dusí fungující sektor finančního poradenství v Česku,“ doplňuje Marek Černoch. Obdobný počet stížností v oblasti retailových investic řešil také finanční arbitr, ve stejném roce 2024 to bylo přesně 50 případů.

ČASF zároveň upozorňuje, že evropská pravidla dávají členským státům prostor pro přiměřené přizpůsobení národní úpravy. Podle asociace proto není současný postup nutností vyplývající z evropské legislativy, ale vědomou volbou České národní banky, tzv. „gold-platingem“. Pokud ČNB svůj přístup nezmění, dopady nepocítí regulátor ani velké instituce, ale především domácnosti, které potřebují dostupnou a srozumitelnou pomoc při správě svých financí.