Inflace v březnu vzrostla na 1,9 %, v dubnu se zřejmě již dostane nad cíl ČNB (Komentář) (14.4.2026)

Česká meziroční inflace v březnu výrazně zrychlila z únorových 1,4 % na 1,9 %. Skončila tak mírně pod tržním konsensem ve výši 2,0 % a naopak nad naším odhadem čítajícím 1,7 %. Centrální banka ve své poslední prognóze z února očekávala březnovou inflaci na 1,6 %. Konečná čísla tedy opět pouze potvrdila celkovou dynamiku spotřebitelských cen na úrovni předběžného odhadu ČSÚ.

Hlavní příčinou březnového zvýšení inflace byly dražší pohonné hmoty. Ceny u tuzemských čerpacích stanic v důsledku konfliktu na Blízkém východě a s tím souvisejícího nárůstu ceny ropy povyskočily meziměsíčně o 19,4 %. Meziročně potom byly ceny pohonných hmot vyšší o 13 %, zatímco ještě v únoru o 8,4 % klesaly. K této významné proměně meziroční dynamiky přispěla i nižší srovnávací základna, když loni v březnu naopak pohonné hmoty výrazně zlevňovaly. Březnový vývoj cen pohonných hmot vytvářel tlak na nárůst meziroční inflace o 0,6-0,7 pb. Zvýšení cen u čerpacích stanic bylo přitom o něco silnější, než s jakým jsme počítali, a vysvětluje zhruba polovinu odchylky od naší prognózy březnové inflace. Regulované ceny naproti tomu v souladu s naší prognózou meziměsíčně vzrostly pouze o 0,1 % a jejich vývoj tedy prozatím neukazoval na významnější dopady blízkovýchodního konfliktu. Meziročně byly regulované ceny v březnu nižší o 1,1 %, když nadále působil vliv převedení plateb na obnovitelné zdroje energie na stát platný od letošního ledna.

Ceny potravin naopak pokračovaly v poklesu a pomohly udržet inflaci pod cílem ČNB. Ceny potravin a nealkoholických nápojů v březnu meziměsíčně klesly o 0,7 % a meziročně byly nižší o 1,1 %, zatímco ceny alkoholu a tabáku se meziměsíčně snížily o 0,3 % avšak při meziročním růstu o 3,3 %. K dalšímu zlevnění potravin pro konečné spotřebitele pravděpodobně přispěl postupný přeliv předchozího výrazného poklesu cen u potravinářských a zemědělských výrobců v kombinaci s velikonočními slevami. Ceny potravin jako celek ve výsledku podle našeho odhadu přispěly ke snížení meziroční inflace v březnu o přibližně 0,3 pb a částečně kompenzovaly vliv dražších pohonných hmot.

Jádrová inflace nejspíše mírně vrostla, na což pravděpodobně působilo urychlení růstu imputovaného nájemného. Jeho meziroční růst v březnu zrychlil z 5,1 % na 5,4 %. Výrazný byl i meziměsíční nárůst o 0,5 %, který zřejmě odrážel zejména přetrvávající svižnou dynamiku cen nemovitostí. Březnový vývoj imputovaného nájemného se podle všeho odrazil i v nárůstu meziroční dynamiky cen služeb z 4,5 % na 4,7 %. Meziroční růst skutečně placeného (tržního) nájemného potom v březnu stagnoval na 6,1 %. Jádrová inflace podle našeho odhadu ve výsledku mírně zrychlila z únorových 2,7 % na 2,8 % v březnu, zatímco my jsme očekávali její stagnaci.

Od dubna se inflace podle naší prognózy již dostane nad dvouprocentní cíl centrální banky, kde zřejmě do konce roku zůstane. Lze předpokládat, že optikou měsíčního průměru ceny pohonných hmot v dubnu dále meziměsíčně porostou, což přispěje k dalšímu urychlení meziroční dynamiky. Vliv navíc bude nadále mít i nižší statická základna, když po celé loňské jaro (od března do května) pohonné hmoty výrazně zlevňovaly. Loni v dubnu meziměsíčně klesaly i ceny potravin, což mohlo souviset s pozdějším konáním Velikonoc. Kombinace odeznění velikonočních slev, nízká srovnávací základna a částečné zohlednění dražších paliv by tak mohly letos v dubnu významně urychlit také meziroční dynamiku cen potravin. Ve výsledku tedy pro duben odhadujeme další výrazné zrychlení meziroční inflace, a to ke 2,5 %. Poblíž této úrovně by pak mohla inflace setrvat do konce roku a v průměru za rok 2026 dosáhnout 2,2-2,3 %. Vše bude ovšem záviset na tom, jak intenzivní a dlouhý bude současný konflikt na Blízkém východě. Od toho se budou odvíjet i dopady na neenergetické složky inflace.

V průběhu dubna přijatá vládní opatření ve formě nižší spotřební daně na naftu a zastropování marží budou podle nás mít jen omezený vliv. Snížení spotřební daně na naftu podle našich výpočtů přispěje k redukci meziroční inflace o 0,06 pb. Zastropování marží prodejců pohonných hmot by pak nemělo mít zásadní vliv, když ty se podle posledních dostupných informací Ministerstva financí z poloviny března v průměru nacházely pod schváleným stropem. Dočasně může paradoxně dojít k opačné situaci, když někteří prodejci po zavedení vládních opatření podle všeho své marže zvedly na úroveň schválených stropů. Vládní stropy však na druhou stranu mohou přispět k rychlejší transmisi velkoobchodních cen ropy do cen u čerpacích stanic, a to nejen ve směru vzhůru, ale zejména směrem dolů.