Ve více než polovině jihomoravských měst se snížil počet obyvatel

V 50 městech Jihomoravského kraje žilo na konci roku 2025 téměř 760 tisíc obyvatel, městské obyvatelstvo tak tvořilo 61,7 % obyvatel kraje. Počet obyvatel měst se za rok zvýšil o 598 osob, a to především zásluhou migračního přírůstku – městská populace by se bez migrace snížila.

V 50 městech Jihomoravského kraje žilo na začátku roku 2025 celkem 759 219 obyvatel. K 31. 12. 2025 zde podle předběžných výsledků žilo již 759 817 obyvatel, v průběhu roku se tak po čet obyvatel ve městech zvýšil o 598 osob. Podíl městského obyvatelstva na konci roku 2025 činil v kraji 61,7 %, oproti roku 2024 se víceméně nezměnil. Zvýšení počtu obyvatel měst je pouze zásluhou stěhování – do jihomoravských měst se přistěhovalo o 2 979 obyvatel více, než se z měst vystěhovalo. Nicméně meziročně migrační přírůstek klesl o pětinu. Počet obyvatel měst by přirozenou cestou klesl – ve městech se narodilo o 2 381 osob méně, než jich zemřelo.

Z hlediska velikostní struktury obcí zaznamenala mírný meziroční přírůstek počtu obyvatel města spadající do velikostní skupiny do 3 tisíc obyvatel (o 0,5 %) a nad 50 tisíc obyvatel (tedy Brno, o 0,4 %) a do 3 tisíc obyvatel (o 0,1 %), ostatní velikostní skupiny stagnovaly nebo zaznamenaly mírný pokles počtu obyvatel. V členění podle okresů klesl celkový počet městského obyvatelstva v okresech Hodonín, Blansko, Brno-venkov a Břeclav, Brno a okres Znojmo zaznamenaly růst. Z okresních měst nepatrně vzrostl počet obyvatel pouze v Břeclavi (o 0,2 %) a Vyškově (o 0,1 %). Počet obyvatel Blanska klesl o 0,5 % a spadl tak pod dvacetitisícovou hranici.

Tab. 1 Pohyb obyvatelstva ve městech Jihomoravského kraje v roce 2025
(předběžné údaje)

Podrobnou bilanci počtu obyvatel měst Jihomoravského kraje obsahuje tabulka v příloze. Počet obyvatel se snížil ve více než polovině jihomoravských měst, tedy ve 29 městech. V absolutním vyjádření nejvýrazněji meziročně klesl v Kuřimi (o 361 osob), Znojmě (o 183 osob) a v Hodoníně (o 173 osob). V relativním vyjádření, tedy v přepočtu na 1 000 obyvatel, k nejvýraznějšímu úbytku došlo opět v Kuřimi (o 30,97 ‰), v Modřicích (o 14,47 ‰) a ve Velkých Opatovicích (o 13,64 ‰). Celkem v devatenácti jihomoravských městech byl zaznamenán pokles počtu obyvatel stěhováním i přirozenou cestou.

Ke zvýšení počtu obyvatel došlo v 21 jihomoravských městech. Nejvyšší absolutní přírůstky počtu obyvatel byly zjištěny v Brně (1 557 obyvatel), Pohořelicích (173 obyvatel) a v Dolních Kounicích (64 obyvatel). V přepočtu na 1 000 obyvatel byl ale nejvyšší přírůstek obyvatel v Pohořelicích (29,05 osob na 1 000 obyvatel), Dolních Kounicích (24,51 osob na 1 000 obyvatel) a v Kunštátě (nárůst o 18,84 ‰). Pouze ve třech městech v kraji byl zaznamenán současně přírůstek počtu obyvatel stěhováním i přirozenou cestou – v Kunštátě, Rosicích a ve Slavkově u Brna. Relativní přírůstky či úbytky obyvatel ve městech Jihomoravského kraje v roce 2025 jsou obsahem uvedeného grafu.

Graf 1 Relativní přírůstek (úbytek) obyvatelstva ve městech Jihomoravského kraje k 31. 12. 2025 (‰)

Co do počtu obyvatel jsou nejmenším městem v Jihomoravském kraji stejně jako v předchozích letech Jevišovice v okrese Znojmo (na konci roku 2025 zde žilo po meziročním úbytku 3 osob celkem 1 156 obyvatel), následované Olešnicí v okrese Blansko (1 610 obyvatel) a Klobouky u Brna v okrese Břeclav (2 471 obyvatel). Největším městem je s převahou Brno s 404 tisíci obyvatel, druhé Znojmo má 34 tisíc obyvatel a trojici největších jihomoravských měst uzavírá Břeclav s necelými 25 tisíci obyvatel.

Graf 2 Počet obyvatel¹⁾ ve městech a podíl městského obyvatelstva v Jihomoravském kraji (k 31. 12.)

Poznámky :

Veškeré údaje se týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s platným azylem v České republice. Od roku 2024 jsou do obyvatelstva zahrnovány osoby s udělenou dočasnou ochranou v České republice s obvyklým pobytem v ČR. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození a úmrtí) českých občanů s trvalým pobytem na území ČR, které nastaly v cizině a byly zaregistrovány zvláštní matrikou v Brně.

Údaje za rok 2025 jsou předběžné.

Kontakt:

Mgr. Tomáš Svozil
Krajská správa ČSÚ v Brně
T: 542 528 172
E: tomas.svozil@csu.gov.cz